Hana Prošková, rozená Bořkovcová (30. listopadu 1924 Praha – 4. října 2002 tamtéž) byla česká spisovatelka především detektivních povídek a novel.
Život Hana Prošková se narodila v rodině hudebního skladatele Pavla Bořkovce. Po maturitě na Dívčím reálném gymnáziu Elišky Krásnohorské strávila zbytek druhé světové války jako totálně nasazená v leteckém průmyslu. Po válce vystřídala celou řadu zaměstnání (byla soustružnicí, telefonistkou i reklamní kreslířkou) až se roku 1966 stala redaktorkou v nakladatelství Albatros, kde pracovala až do důchodu.
Do literatury vstoupila Hana Prošková roku 1962 jako básnířka (lyrická sbírka Oblaka). Dále doprovodila verši celou řadu dětských leporel, omalovánek a vystřihovánek, překládala z němčiny, ruštiny a slovinštiny. Nejširší veřejnosti je ale známá jako autorka perfektně psychologicky prokreslených detektivních povídek a novel spojených ve většině případů dvěma hlavními hrdiny – amatérským detektivem a znalcem lidské povahy malířem Horácem a kriminalistou nadporučíkem a později kapitánem Vašátkem.
Rodina Dcery: Magdalena Rejholcová, Marie Kroupová, Kateřina Závadová
12 vnuků, mezi nimi Pavel Rejholec (zvuk ve filmové tvorbě), Janek Kroupa, Mikuláš Kroupa (oba žurnalistika)
Dílo
Básně Oblaka (1962), lyrická sbírka, Zametačky sněhu (2004), básnický výbor z autorčiny pozůstalosti.
Detektivní povídky a novely Měsíc s dýmkou (1966), obsahuje Měsíc s dýmkou (uvedeno jako televizní inscenace), 6+1 a Zvláštní případ. Černé jako smola (1969), obsahuje Černé jako smola, Muž s kočkou, Případ v Es-dur, Dopisy z onoho světa, Psyché a Sluneční skvrny. Smrt programátora (1971), obsahuje Křivý prostor, Přízrak (uvedeno jako televizní inscenace) a Smrt programátora. Tajemství obří číše (1973), obsahuje Tajemství obří číše, Rakev a hruška, Případ u jezera, Lásky čas, Prostý případ statistiky a Nepříjemný zápach. Tajemství planet (1976), obsahuje Tajemství planet, Smrt mladé stopařky a Zelená nálepka. Zlá panenka (1978), obsahuje Zlá panenka, Druhá tvář osudu a Příliš mnoho alkoholu. Jahody se šlehačkou (1982), obsahuje Na pozadí laboratoře, Jahody se šlehačkou a Amanita phalloides. Záhada obří číše (1983), vydání tří již dříve vydaných detektivních příběhů z knih Tajemství obří číše a Tajemství planet (Případ u jezera, Tajemství obří číše a Zelená nálepka). Kopistnaté prsty, Znamení smrťáka (1986), Rýže po charvátsku, Stínová hra (1989), Obyčejné zločiny (1992), vydání tří již dříve vydaných detektivních příběhů z knih Tajemství obří číše a Tajemství planet (Tajemství planet, Smrt mladé stopařky a Rakev a hruška). Znamení smrťáka (1992), přepracované vydání. Maskot smrti (1993), obsahuje dva již dříve vydané detektivní příběhy z knih Zlá panenka a Tajemství obří číše (Zlá panenka a Prostý případ statistiky). Jak namalovat smrt (1999), obsahuje již dříve vydaný detektivní příběh z knihy Tajemství obří číše (původně pojmenovaný Rakev a hruška).
Ostatní próza Mořeplavba (1964), cyklus povídek citlivě zachycujících problémy běžných lidí, za který autorka dostala cenu cena nakladatelství Československý spisovatel. Obrova zahrádka (1968), soubor povídek ze světa viděného očima dětí. Bibi (1975), zkrácené převyprávění známých dětských knih Bibi, Bibi na cestách, Bibi v Československu a Bibi a spiklenky dánské spisovatelky Karin Michaëlisové. Bibi hledá poklad (1993), zkrácené převyprávění dětské knihy dánské spisovatelky Karin Michaëlisové.
Překlady do cizích jazyků Jadranje po morju (Mořeplavba), Lublaň (1971) Založba Obzorja Maribor, přeložila Katja Spur Der Mond mit der Pfeife (Měsíc s dýmkou), Berlín (1979), kromě titulní obsahuje povídky Psyche (Psyché), Ein einfacher Fall der Statistik (Prostý případ statistiky), Der Riesenkelch (Tajemství obří číše), Das Geheimnis der Planeten (Tajemství planet), přeložila Elizabeth Brochardt Das grüne Etikett (Zelená nálepka), Berlín (1985), kromě titulní obsahuje povídky Die böse Puppe (Zlá panenka) a Im Hintergrund des Labor (Na pozadí laboratoře)
Filmová a televizní adaptace
Jediný film natočený pro kina pochází z roku 1977 a jmenuje se Zlaté rybky, Podle scénáře Václava Šaška a Miroslava Hubáčka ho natočil Otakar Fuka. Vychází z povídky Prostý případ statistiky poprvé uveřejněné v knize Tajemství obří číše.
První televizní adaptace díla Hany Proškové pochází už z roku 1967. Byla vysílána pod názvem Měsíc s dýmkou a vychází z povídky ze stejnojmenné knihy. V 70. a 80. letech připravila Československá televize několik dalších detektivek, které režírovali Hynek Bočan, Otakar Fuka a Dušan Klein s různými představiteli hlavních hrdinů (např. Radovan Lukavský, Josef Kemr, Rudolf Hrušínský, Jiří Bartoška) – např. Zrcadlo nenávisti z roku 1987.
V letech 2013 až 2023 připravila Česká televize sérii televizních filmů, které režírovala Lucie Bělohradská a v nichž byly detektivní povídky přeneseny do tehdejší současnosti. Hlavní role ve všech ztvárnili David Matásek jako Horác a Viktor Preiss jako Vašátko: Případ pro rybáře (adaptace povídky Smrt mladé stopařky) Případ pro malíře (Černé jako smola) Případ pro lyžaře (Zvláštní případ) Případ dvou sester (Druhá tvář osudu) Případ dvou básníků (Smrt programátora) Případ dvou manželek (Případ u jezera) Případ se štěnici (6+1) Případ s koncem (Měsíc s dýmkou)
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Portrét Hany Proškové CENTRUM DETEKTIVKY Obálka sbírky Zametačky sněhu Zametačky sněhu (se souhlasem držitelů copyright) Ukázka rukopisu sbírky Zametačky sněhu
Kategorie:České spisovatelky 20. století Kategorie:České spisovatelky 21. století Kategorie:Spisovatelé dobrodružné literatury Kategorie:Narození v roce 1924 Kategorie:Úmrtí v roce 2002 Kategorie:Ženy