náhled|Naos (vyznačen šedě) Naos tvoří v antickém chrámu jeho vnitřní prostor, bez ohledu na to, zda se jedná o chrám jednolodní nebo vícelodní .Wilhelm Pape: Ruční slovník řeckého jazyka (Handwörterbuch der griechischen Sprache). Svazek 2. 3. vydání. Vieweg & Sohn, Braunschweig 1914, s. 228; Henry George Liddell, Robert Scott: Řecko-anglický lexikon (A Greek-English Lexicon). Upraveno a rozšířeno sirem Henrym Stuartem Jonesem za pomoci Rodericka McKenzieho. Clarendon Press, Oxford 1940, str. 23,.
Naos v Antice V současné době se termín naos používá ve chrámu peripteros (Ringhallentempel) pro prostor uvnitř chrámových zdí. Zahrnuje v sobě cellu jako hlavní místnost, ale také vstupní vestibul, nazývaný pronaos, opisthodomos (zadní síň) a adyton, místnost vyhrazenou pro kněze. Podle staroegyptské mytologie naos představoval „vnitřek nebe“, to jest místo, kde sídlili bohové.
Zadní část naosu tvořila v dórských chrámech obvykle zadní síň,( opistodom), která symetricky odpovídala pronaosu, ale neměla vstup do celly. V chrámech iónského řádu se opistodom objevuje jen v některých chrámech pozdního klasického a helénistického období (poprvé doložený athéniným chrámem v Priéné). Nevyvinul se z nějaké nutnosti, ale z estetického důvodu, aby totiž pohled na zadní stranu chrámu symetricky odpovídal vzhledu jeho přední fronty, kde se nachází pronaos.
Ve chrámech Velkého Řecka („Magna Graecia") na Sicílii a v jižní Itálii je často kněžím vyhrazena další místnost, adyton, a to již v antice i v raných klasických obdobích. Opistodom byl v těchto oblastech převzat později, pravděpodobně teprve v raném klasickém období.
Naos v pravoslavných chrámech Ve chrámech pravoslavné církve tvoří naos společný prostor mezi vestibulem (pronaos) a oltářem. Ve chrámech s křížovou klenbou se stává centrem kostela.
Významy v moderní řečtině V moderní řečtině má slovo naós (ναός) několik významů:
Křesťanský kostel (hlavní význam) Společenský prostor chrámu Místo pro nábožensou praxi a pro bohoslužby v jiných náboženstvích, tedy v synagoze, mešitě, pagodě atd. Starověký chrám
Reference
Literatura Hans Bonnet: Naos. In: Lexikon der ägyptischen Religionsgeschichte. Hamburg 2000, , S. 504f. René Ginouvès, Roland Martin: Dictionnaire méthodique de l’ architecture grecque et romaine. svazek 3, 1998, S. 41. Gottfried Gruben: Die Tempel der Griechen. 5. vydání. Hirmer, Mnichov 2001, .
Externí odkazy
Význam slova (naos)
Kategorie:Starověká řecká architektura