Karel Tomáš Scheinpflug (28. prosince 1869 SlanýMatriční záznam o narození a křtu Karla Scheinpfluga farnost Slaný – 5. května 1948 Mariánské LázněArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých evangelické církve na Vinohradech, sign. EVIN Z2, s. 168) byl český novinář, kritik a spisovatel.
Původ a rodinné podnikání Jeho otec, Karel Scheinpflug starší (1840–1923), byl původně řemeslník-mědikovec a roku 1864 založil ve Slaném mědikoveckou dílnu, která byla v roce 1882 přeměněna na strojní továrnu.Národní listy, 16.5.1923, s.3, Úmrtí
Po ukončeném studiu na gymnáziu nastoupil syn Karel Scheinpflug do otcova rodinného závodu „mědikovského“; v letech 1904–1919 byl společníkem svého otce.
Rodina
20. června 1897 se Karel Scheinpflug oženil s Boženou Fričovou z Kladna.Matrika oddaných, p. Marie Sněžná Praha, 1882-1900, snímek 130 Jeho manželka ale v roce 1911 zemřela a on musel sám vychovávat společné děti.Národní listy, 13.10.1911, s.4 Později se znovu oženil s Miladou Krinerovou (1871–1955).
Nejznámější z dětí manželů Scheinpflugových byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová (1902–1968), od roku 1935 manželka Karla Čapka. Syn Karel (1899–1987) se stal advokátem a jako JUDr. Karel Scheinpflug byl literárním agentem a pozdějším strážcem autorských práv pro dědice svého švagra Karla Čapka. Dcera Božena (1901–1984) se provdala za spisovatele Edmonda Konráda.
Novinářská a literární činnost Po první světové válce a vzniku Československa se Karel Scheinpflug věnoval plně jen žurnalistice, psaní básní, povídek, románů a hlavně literárních recenzí. Uplatnil se jako redaktor v Národních listech a Lidových novinách. Byl činný v Syndikátu českých spisovatelů, ve kterém byl v letech 1921–1927 místopředsedou, 1927–1945 předsedou. Podle vzpomínek A. C. Nora „Život nebyl sen“ se Karel Scheinpflug vzdal funkce předsedy Syndikátu českých spisovatelů již v roce 1939, ale zůstal členem výboru. (zde s. 445).
Ve svých vzpomínkách podal spisovatel A. C. Nor také svědectví o charakteru Karla Scheinpfluga a jeho působení v Syndikátu spisovatelů. V nich popsal schůzi výboru syndikátu v květnu 1945, na které se skupina komunistických spisovatelů – tehdy nečlenů syndikátu – vedených Janem Drdou a Václavem Řezáčem prohlásila za revoluční výbor a vyloučila některé členy původního výboru:
Literární tvorba Jeho romány odráží reálný život různých společenských vrstev, rozebírá rodinné a manželské vztahy. V několika pracích použil fantastické a sci-fi motivy.
Poezie I.N.R.I (1898) Opuštěný důl (1903)
Povídky Moře (1907) Dítě, Smrt a Dobrodiní (1909) Perly v octě (1909) Trhači protěží (1920) Odborníci (1920) Strom iluzí a křišťál pravdy (1921) Šlépěje (1925) Lidské sněhy (1927) Mluvící stěna (1931) Rozhodné chvíle (1946), dvě z povídek patří mezi sci-fi.
Romány Pouta soužití (1918) Motýl ve svítilně (1930), zařazováno mezi sci-fi Babylonská věž (1931) Nevolnictví těla (1933) King Fu (1936), motiv sci-fi Krysař (1947)
Divadelní dramata Mrak (1919) Geysír (1922) Druhé mládí (1924), komedie
Ostatní práce Divadlo na venkově (1922), soubor statí Italský zájezd (1922), cestopis Kapitoly o spiritismu (1923) Paříž (1924), cestopis Německem, Holandskem a Belgií (1929)
Odkazy
Reference
Literatura Česká literatura 19. století, vydal SPN 1990, napsal prof.PhDr Josef Polák, CSc Hes, Milan, Spisovatel a novinář Karel Scheinpflug, Slánský obzor : ročenka společnosti Patria, Vlastivědného muzea ve Slaném a Státního okresního archivu v Kladně, uspořádala Zora Dvořáková, Slaný: [Vlastivědné muzeum ve Slaném] 17, (2009), s. 119-127.
Externí odkazy
Na webu Legie
Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští spisovatelé 19. století Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští spisovatelé science fiction Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Umělci ze Slaného Kategorie:Narození v roce 1869 Kategorie:Narození 28. prosince Kategorie:Narození ve Slaném Kategorie:Úmrtí v roce 1948 Kategorie:Úmrtí 5. května Kategorie:Úmrtí v Mariánských Lázních Kategorie:Pohřbení ve Slaném Kategorie:Muži