Rudolf kníže z Thurn-Taxisu, později svobodný pán z Troskova (25. listopadu 1833, Praha-Malá Strana – 3. července 1904, Velehrad) byl český vlastenec, právník, šlechtic a mecenáš. Podporoval české umění.
Původ náhled|vlevo|Hrob JUDr. Rudolfa knížete Thurna-Taxise, svobodného pána z Troskova (1833 - 1904) na hřbitově ve Staré Boleslavi, do roku 1930 byl pohřben na Velehradě Pocházel ze starobylého rodu Thurn-Taxis, který je dokládán již v roce 1117 v italské Lombardii v osobě Reineria de Tasso.
Život Šlo o třetího syna knížete Karla Anselma (1792–1844), majitele středočeských panství Loučeň a Dobrovice a jeho manželky Isabely. Zdědil majetek, jehož centry byla panství Niměřice a Vrutice a dva domy v Praze.
Stal se velkým zastáncem českého národního uvědomění v polovině 19. století. Jako mecenáš a smýšlením demokrat podporoval celou řadu českých a moravských vlasteneckých spolků. Mimo jiné byl zakladatelem a prvním předsedou pěveckého spolku Hlahol a Moravan. Spolu s JUDr. Janem Jeřábkem a Karlem Jaromírem Erbenem založil roku 1861 časopis Právník, v němž se zabývaly tvorbou a obhajobou, kritickou diskuzí české právnické terminologie. Přispíval také do Riegrova Slovníku naučného či do Národních listů.
Byl členem českého Výboru pro založení Národního divadla (1861) a jedním ze zakladatelů české Umělecké besedy v Praze (1863). Podporoval české spisovatele Boženu Němcovou, Vítězslava Hálka a Karolinu Světlou, podporoval rovněž české skladatele Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetanu.
Od 60. let 19. století se jeho finanční situace stávala neudržitelnou (v roce 1865 již jeho dluhy převyšovaly odhadní cenu jeho majetku) a jeho majetek musel být rozprodán. Poté se stáhl i z politického života a v roce 1877 nastoupil jako advokátní koncipient v Kroměříži. Ještě v témže roce se ujal vedení kroměřížského pěveckého sboru Moravan. V roce 1879 pozval k hostování do kroměřížského Nadsklepí věhlasné florentinské kvarteto, jeho primario Jean Becker oficiálně požádal Antonína Dvořáka, aby složil slovanskou skladbu pro smyčcové kvarteto. Dvořák tomuto přání vyhověl a složil Smyčcový kvartet č.10 Es dur, op.51, B92 "Slovanský" a věnoval jej Beckerovi. Beckerovým jménem psal však Dvořákovi moravský právník a pianista Karel Kozánek. Také Bedřich Smetana komponoval na Thurn-Taxiských panstvích, v Niměřicích napsal svou operu "Braniboři v Čechách". Za dalšího knížete z tohoto rodu, Alexandra Jana z Thurn-Taxisu žil Smetana na jeho panství v Jabkenicích, kde kníže později nechal vybudovat Památník Bedřicha Smetany.
Na místo koncipienta v Kroměříži přijal v roce 1880 výhodnější místo ve Východní Rumélii (v dnešním Bulharsku), od konce desetiletí do roku 1892 působil jako právník v bulharském Plovdivu. Poté se chtěl vrátit do Niměřic, což ale nebylo možné.
Závěr života Na sklonku života se rozhodl přerušit vazbu s rodinou Thurn-Taxis (nejspíš i na naléhání rodiny) a v roce 1894 požádal o změnu jména, načež mu panovník povolil užívat jméno svobodný pán z Troskowa (Freiherr von Troskow, dnes používá rodina příjmení ve tvaru Troskov). Na odpočinek se usadil v Trachau poblíž Drážďan (dnes předměstí).
Zemřel roku 1904 v moravském Velehradě, kde byl na návštěvě své dcery Hedviky. Jeho tělesné ostatky byly později exhumovány a dne 18. 12. 1930 převezeny do Staré Boleslavi.
Potomci Dne 28. listopadu 1857 se v Loretánské kapli na Hradčanech oženil s Jenny Ständlerovou (9. dubna 1830 v Praze – 29. září 1914 ve Štýrském Hradci), dcerou učitele hudby Jana Ständlera a Julie roz. Aulbeerové. Narodilo se jim pět dětí:
1. Johann (Jan Nepomuk; 29. 6. 1860 Niměřice – 3. 11. 1920), plukovník ruské carské armády, nositel Řádu sv. Vladimíra se zkříženými meči a sv. Jiří se zkříženými meči, velitel československého 20. pěšího pluku. Dne 23. října 1907 dosáhl uznání dědičného baronského stavu v Rusku a práva používat rodového znaku. Přestoupil na pravoslaví. Už v roce 1903 si změnil jméno na Ivan Rudolfovič Troskov. Bojoval v rusko-japonské a první světové válce. ∞ 1. Věra Nikolajevna Voskresenská (rozv.), dcera plukovního lékaře ∞ 2. Marie Pitroffová 2. Ludmila (18. 5. 1862 – 29. 2. 1888 Plovdiv) 3. Isabella (1863–?) 4. Adalbert (Vojtěch; 10. 10. 1867 Niměřice – 1933) 5. Hedwiga (Hedvika; 16. 1. 1873 – ?)
Odkazy
Reference Paradoxy české šlechty, s. 17
Externí odkazy
Dr. Vladimír Zapletal: JUDr. Rudolf kníže Thurn-Taxis Vladimír Troskov: Čeští právníci Rudolf Thurn-Taxis a Anton Bernkopf v Bulharsku Rudolf princ Thurn-Taxis = Rudolf svobodný pán Troskov – na stránkách historickaslechta.cz Genealogie Thurn-Taxisů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Mare) Thurn-Taxisové, Modrá krev, Česká televize, 22. února 2023, ČT2, iVysílání
Kategorie:Čeští právníci Kategorie:Thurn-Taxisové Kategorie:Mecenáši Kategorie:Čeští starostové Kategorie:Pohřbení ve Staré Boleslavi Kategorie:Narození na Malé Straně Kategorie:Narození v roce 1833 Kategorie:Narození 25. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1904 Kategorie:Úmrtí 3. července Kategorie:Úmrtí ve Velehradu Kategorie:Muži Kategorie:Češi italského původu Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Češi v Bulharsku