Kladky

Kladky () jsou obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde obyvatel.

Názvy Kladky: V dokladu z roku 1320 je vesnice pojmenována Roma a v podobě Rom se (v němčině) toto jméno opakuje ještě v 18. a 19. století. Vzniklo převzetím jména italského Říma. České Kladky je množné číslo slova kladka, zdrobněliny od kláda. V němčině se též vedle Rom používal tvar Kladek vzniklý z českého spojení z Kladek.

Ošíkov: Protože vesnice byla založena až v 18. století a tudíž chybějí starší doklady, je původ jména nejasný. Snad jeho základem bylo osobní jméno Onšík, zdrobnělina jména Oneš, což byla původně domácká podoba jména Onomysl. Nebo základem mohlo být osobní jméno Ušík (odvozené od obecného ucho) a počáteční samohláska místního jména je nářeční. V obou případech jde o nejisté domněnky.

Trpín: Jméno osady bylo odvozeno od osobního jména Trpa a znamenalo "Trpův majetek". Osada byla založena kolem roku 1780, ale její jméno je zřejmě výrazně starší (bylo přeneseno odjinud).

Bělá: Osady s tímto jménem byly obvykle nazývány podle průzračnosti potoční nebo říční vody. Původně zde stával jen mlýn, k roku 1873 se datuje nepatrný stavební rozvoj.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1320, kdy patřila k mohelnické provincii mírovského panství, které bylo v držení olomouckých biskupů. Roku 1590 biskup Stanislav II. odpustil místním robotu za plat 32 zl. ročně, avšak částka se do roku 1763 zvýšila na 250 zl. Roku 1623 zde vznikla dědičná rychta. Pod arcidiecézi olomouckou patřily Kladky až do roku 1785.

První zpráva o kostele v obci pochází z roku 1581, kdy se však jednalo o dřevěnou stavbu. Ta byla posléze dostavěna, roku 1871 byl přestavěn v novorománském stylu a generální opravy se dočkal v roce 2001.

Přírodní poměry Jižně od obce pramení potoky Věžnice a Špraněk, oba obcí posléze protékají. Zcela nejjižnější část katastru obce patří do povodí říčky Nectava. V katastru obce pramení i několik bezejmenných vodních toků, přítoků Nectavy.

U pramene Špraňku se rozkládá přírodní památka U nádrže, ve které jsou chráněny mokřadní louky. Její nejnižší bod navazuje na vodní nádrž. Mezi nedostavěným hotelem Úpolín a osadou Bělá, v údolí stejnojmenného potůčku, se rozkládá mokřad Bělá, oblast usilující o zapsání mezi chráněná území. Celé katastrální území obce se nachází v přírodním parku Kladecko.

Severně od obce se rozkládá dančí a jelení obora.

Obyvatelstvo V roce 1793 měla obec 603 obyvatel a 81 popisných čísel., nejvyššího počtu dosáhla roku 1880 při počtu obyvatel 1130 a 155 domech.

Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Obecní správa Části obce Přestože se obec skládá z jediného katastrálního území, ona sama se dělí na víc částí (nikoli však evidenčních částí). S vesnicí spojenou je nejvyšší část obce zvaná Vyšehrad, nalézající se na jejím západním okraji. Dalších zhruba 500 metrů severozápadně od ní leží na silnici do Vysoké osada Ošíkov, dalších cca 700 metrů stejným směrem se rozkládá osada Trpín. Jižně od Kladek se mezi loukami a lesy nachází osada Bělá.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. dubna 2010.

Blason znaku: V modrém štítě pod stříbrnou vlnitou hlavou stříbrná mitra s červeným patriarším křížem, dole se zlatým lemem s červenými kameny a stříbrnými fimbriemi.

Blason vlajky: Modrý list s bílým zvlněným žerďovým pruhem širokým čtvrtinu délky listu. V modrém poli bílá mitra s červeným patriarším křížem, dole se žlutým lemem s červenými kameny a bílými fimbriemi. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Symbol mitry odkazuje na biskupa svatého Mikuláše, původního patrona zdejšího kostela. Červený patriarší kříž zase připomíná svatého Cyrila a Metoda, kterým je kostel zasvěcen dnes. Vlnitá hlava ve znaku a zvlněný pruh na vlajce pak představují říčku Věžnici, která zde pramení.

Hospodářské poměry a služby Již v 18. století byla od vrchnosti vybudována v Nectavském údolí vápenka, připomínána ještě v letech 1904 a 1920 společně s lomem. V obci je písemně doložena výroba sýrů (1924), oleje a lihovin (oboje 1911). Od roku 1903 zde působilo mlékařské družstvo.

V roce 1904 je zde připomínána četnická stanice, od roku 1948 přeměněna na stanici SNB. Pobočka pošty byla v obci zřízena v roce 1871. Již roku 1900 je Kladkách uvedeno působiště lékaře, které zůstalo podnes, byť v omezené míře.

Dopravní infrastruktura Přes obec je vedena silnice III. třídy 37346 ve směrech Ladín, kde ústí na silnici II/366 a Vysoká, kde se napojuje na silnici III/37322.

Obcí vede cyklotrasa 5032 do Chornice a cyklotrasa 5273, která propojuje Ochoz u Konice s Přírodním parkem Bohdalov-Hartinkov.

Společnost Školství Školní výuka byla v Kladkách zavedena již v 17. století, avšak školní budova vystavena až roku 1802. Ta byla postupně rozšiřována, v roce 1883 poskytovala výuku pro trojtřídku. V roce 1937 nechala obec postavit novou školní budovu. V současnosti je v Kladkách v rámci jedné budovy škola mateřská a základní škola pro 1. až 5. ročník.

Kultura Obecní knihovna byla založena roku 1889. Již v roce 1880 vznikl sbor dobrovolných hasičů, v roce 1874 čtenářsko–pěvecký spolek, spolek národní jednoty roku 1909, spolek Domovina 1924.

Sportovní a společenské aktivity Římanské gladiátorské hry, již tradiční dovednostní soutěž pro mužská družstva, která se koná na fotbalovém hřišti TJ Sokol Kladky každý rok v červnu Kladecké šikulky, podobná soutěž tentokráte pro ženská družstva Lyžařský areál Kladky, vlastník a provozovatel TS Sokol Kladky, webkamera sjezdovky, lyžařská a snowboardová škola Fotbalový tým TJ Sokol Kladky, IV. okresní třída skupina A Tenisový kurt, dětské hřiště

Turistika Obcí prochází modrá turistická značka vedoucí Kladeckou dolinou ze západu od Nectavy pokračující skrze celou obec severovýchodním směrem na Milkov a posléze do Javoříčka. Údolím potoka Věžnice vede ze severu od Kozova zelená turistická trasa, která protíná obec v její polovině a pokračuje na jih do Jesence. Od rozcestníku "U křížku" sdílí stejnou trasu jako naučná stezka Kladecko, která vede ze zastávky Šubířov údolím Bělé, kolem stejnojmenné osady k zmiňovanému rozcestníku, kde se stáčí jihovýchodním směrem do Jesence. Podél její trasy je rozmístěna více než desítka informačních tabulí.

Pamětihodnosti

Farní kostel svatého Cyrila a Metoděje, uprostřed vesnice, vznikl dostavěním kostela svatého Mikuláše z 17. století Hřbitov, pamětní kříž Mlýn na Bělé, druhá polovina 16. století, nejstarší dochovaná stavba

Osobnosti Melchior Mlčoch (1833–1917), profesor teologie František Eliáš (1847–1903), soudce a politik, poslanec Moravského zemského sněmu

Galerie

Panorama

Odkazy Reference

Související články Římskokatolická farnost Kladky

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Prostějov Kategorie:Obce v okrese Prostějov Kategorie:Mikroregion Konicko Kategorie:Sídla v Zábřežské vrchovině