náhled|Sv. Cyril a Metoděj v podání malíře Jana Matejka (obraz „Slowjanom", 1885, olej, plátno, 180x95cm, Velehrad - bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje) Dějiny římskokatolické církve v českých zemích jsou úzce spjaty s dějinami českého státu jak po stránce duchovní, tak po stránce kultury, politiky, vzdělanosti, vědy i sociální oblasti.
Počátky křesťanství v českých zemích náhled|Zavraždění svatého Václava Do slovanského prostoru začalo pronikání křesťanství pravděpodobně na konci 8. století, ovšem první zaručené zmínky pocházejí ze století devátého. Na území českých zemí působila mimo jiné i iroskotská misie, která však nezanechala větších stop.iEncyklopedie – Cyril a Metoděj Vliv na území Čech i Moravy měli zejména misionáři z Bavorska. Roku 845 bylo, patrně v Řezně, pokřtěno 14 českých kmenových knížat i se svými družinami.Petr Charvát: Zrod Českého státu, Vyšehrad, Praha 2007
Slovanská liturgie na Velké Moravě – misie Konstantina a Metoděje Na přelomu 8. a 9. století proniká na Velkou Moravu křesťanství, především z Východofranské říše prostřednictvím bavorské mise z Pasova. Kromě bavorského kléru na Moravě působili i kněží z Itálie a z pobřežních dalmátských měst.Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy, s. 128, Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 2010 Kolem roku 831 došlo k tzv. „křtu všech Moravanů“, při němž přijímá velkomoravský knížete Mojmír I., a někteří lidé v jeho okolí, křest z rukou pasovského biskupa Reginhara, čímž i politicky upevnil svou pozici křesťanského panovníka vůči Východofrancké říši.Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy, s. 120 - 121, s. 125 - 130, Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 2010 Přesto byla (podle legendy Život Metodějův) ještě v roce 873, kdy se Metoděj ujal správy moravské církve, moravská společnost stále z části pohanská a v samotném centru Velké Moravy, na předpolí knížecího hradu v Mikulčicích, stála současně s křesťanskými chrámy v poloviny 9. století pohanská svatyně, což naznačuje (např. dle názoru Dušana Třeštíka) možnost dočasného kompromisu mezi starým a novým kultem.Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy, s. 130, Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 2010Časopis Vesmír: Christianizace Slovanů, autor: Dušan Třeštík Publikováno: Vesmír 76, 285,
Kníže Rastislav, vládnoucí v letech 847 až 870, se chtěl z vlivu Východofranské říše vymanit nejen politicky, ale i církevně – chtěl se zbavit vlivu bavorských kněží.František Čapka: Morava – Stručná historie státu, Libri, Praha 2003, kap. Od příchodu Slovanů do zániku Velké Moravy (6. až 10. století) Předpokladem nezávislosti Velkomoravské říše mělo být i vlastní písmo, srozumitelné prostému lidu. Proto požádal o vyslání křesťanských misionářů přímo římského papeže Mikuláše I., a když u něj nepochodil, obrátil se na byzantského císaře Michala III. Ten na Moravu poslal misii soluňských vzdělanců, bratří Konstantina a Metoděje, kteří na ní dorazili v letech 863 nebo 864. Jejich působení znamenalo mnoho změn: vytvořili a zavedli staroslovanské písmo – hlaholici – a do něj přeložili část Nového zákona, ve staroslovanštině byly slouženy i mše. Konstantin a Metoděj zpracovali i Civilní zákoník (Zakon sudnyj ljudem), který se v prvním bodě vypořádává s lidmi, co nepřijali křesťanství, tím, že stanovuje přísné tresty pro ty, kteří konají pohanské oběti nebo přísahy. Trestem bylo to, že: „Každá vesnice, v níž se konají oběti nebo přísahy pohanské, ať je předána Božímu chrámu se vším majetkem, který patří pánům v této vesnici. Ti, kteří konají oběti a přísahy, ať jsou prodáni s veškerým svým majetkem a získaný výnos ať se rozdá chudým.“Zakon sudnyj ľjudem - dostupný v online podobě
náhled|Bazilika ve Velehradě Misie Cyrila a Metoděje podráždila bavorský klérus, který na Moravě nechtěl ztratit svůj vliv a také mu vadily slovanské překlady Bible a slovanská liturgie. Nový papež Hadrián II. ale roku 867 Konstantinovy překlady a slovanskou liturgii schválil bulou Gloria in excelsis Deo, dal vysvětit Konstantinovy žáky a po jeho smrti roku 869 jmenoval Metoděje arcibiskupem pro oblast Panonie a Moravy. Přesto při franském nájezdu na Moravu bavorští kněží arcibiskupa Metoděje zajali a v letech 870–873 jej věznili ve švábském klášteře Ellwangen. Nový Velkomoravský kníže Svatopluk I. usilující o sblížení s Východofranckou říší byl spíše nakloněn latinské liturgii, a tak na Moravu opět povolal i bavorské kněze a po Metodějově smrti r. 885 jeho žáky vyhnal. Metodějovým nástupcem se pak stal největší odpůrce jeho působení, nitranský biskup latinského obřadu Wiching.
Počátky křesťanství v Čechách V druhé polovině 9. století probíhal pozvolný, ale nezadržitelný nástup křesťanské víry do Čech.
Kníže Bořivoj I. se svou manželkou přijal křest kolem roku 878 od arcibiskupa Metoděje. Podle Kristiánovy legendy musel Bořivoj, když se dostavil ke knížeti Svatoplukovi na Velkou Moravu, sedět po způsobu pohanů na podlaze před stolem, zatímco křesťané seděli na sedadlech. Dle legendy mu pak arcibiskup Metoděj řekl: „Jaká běda, ty, muž tak vynikající, a nestydíš se, žes vyhoštěn ze sedadel knížecích, ačkoli sám také vévodskou moc a hodnost máš, ale raději chceš pro hanebnou modloslužbu s pasáky sviní na zemi sedět.“ Bořivoj se dal tím pohnout k tomu, aby přijal křest.
Zpět do Čech sebou Bořivoj z Moravy přivedl i skupinu kněží a na Levém Hradci založil první křesťanský svatostánek v Čechách: rotundu sv. Klimenta. Došlo ale ke vzpouře pohanských Čechů, Bořivoj musel uprchnout na Moravu a až s pomocí Svatopluka povstání potlačil.Muzeum Karlova mostu- Bořivoj I. Odmaturuj.cz – Bořivoj I. Poté se usadil na hradišti Praha a před rokem 890 na něm nedaleko pohany ctěného vrcholku Žiži založil kostel Panny Marie.www.hrad.cz Historie archeologického výzkumu na Pražském hradě
Příklon českých zemí k latinské liturgii Roku 895 se kníže Spytihněv I. zbavil vlivu Velké Moravy a v Řezně slíbil věrnost Arnulfovi Korutanskému – tím se Čechy odvrátily od slovanské k latinské liturgii a staly se církevně podřízené řezenskému biskupství.Stará Morava a Počátky českého státu Slovanská bohoslužba navazující na liturgii Konstantina a Metoděje však v Čechách přetrvávala a jejím centrem byl od roku 1032 Sázavský klášter, založený sv. Prokopem. I ten byl ale v roce 1096 latinizován, mnichové slovanské liturgie byli vyhnáni, slovanské rukopisy zničeny a klášter byl osazen benediktiny z Břevnovského kláštera.iencyklopedie – Sázavský klášter
Šíření a upevnění křesťanství v Čechách Správci Spytihněva I. v nově zakládaných hradištích zřizovali i křesťanské kostely a kníže s jeho úředníky dbali na to, aby do Čech nově povolaný klérus měl ke svým potřebám vše nachystáno. Klérus měl v té době mezinárodní povahu, a tak k nám mohli přicházet kněží více národností (franští, saští, bavorští, italští, bulharští a jiní). Do zavedení povinného celibátu se v Čechách i jinde v Evropě kněží legálně ženili a měli děti. Významnými osobnostmi církevních dějin tohoto období se stali svatá Ludmila a svatý Václav, který pokračoval v christianizaci zeměiencyklopedie – sv. Václav, zakládal kostely a je mu připisováno i kácení šibenic a pohanských model. Dobové prameny různými způsoby popisují Václavovo zavraždění Boleslavem I. a jeho družinou. Kníže Boleslav I. dlouhodobě usiloval o zřízení pražského biskupství, které by Čechám dosud podřízeným biskupství v Řezně zvýšilo církevní nezávislost. Samostatnost českého biskupství si ale nepřál řezenský biskup Michael (v úřadě 940–972), a tak pražské biskupství (podřízené Mohučskému arcibiskupství) vzniklo až v roce 973 po nástupu biskupa Wolfganga (v úřadě 972–994) za vlády Boleslava II. Prvním pražským biskupem byl zvolen Dětmar, druhým se stal roku 982 Vojtěch z rodu Slavníkovců, který byl zabit při svých misijích v Prusku,Petr Zahnaš: Jak a kde zahynul svatý Vojtěch, OPAVA 2007. Dostupné online. (česky) je proto Římskokatolickou církvi pokládán za mučedníka a později se stal jedním z českých patronů. Pozici křesťanství měly upevnit i předpisy zvané Břetislavova dekreta, vyhlášená roku 1039 Břetislavem I., která pod přísnými tresty zakázala některé zvyklosti z pohanských dob (např. mnohoženství, pohřbívání mimo křesťanské hřbitovy, nesvěcení nedělí a svátků).Digitální knihovna české sněmovny – Břetislavova dekreta (1039)
Přežívající prvky pohanství a dvojvěří I po přijetí křesťanství rodem Přemyslovců přežívaly některé pohanské zvyklosti i na knížecím dvoře, jenž byl jinak hlavním ohniskem christianizace země, jak o tom svědčí například nálezy symbolických obětin (zvířecí kosti, vejce) v hrobě Boleslava II. (umírá roku 999). Také samotné nastolování knížat na kamenný stolec v podobě prostého balvanu v areálu pražského hradu na posvátné vyvýšenině zvané Žiži (Siži) byl rituál, jenž se od dob pohanství zachoval i do křesťanských časů – celý obřad známe jen nedokonale z pramenů 10. – 12. století a až do 12. století neměla církev na tomto obřadu prakticky žádnou účast, přestože se jednalo o nezbytná akt ustanovení knížete – kamenný stolec byl proto nejdůležitější insignií knížectví. Český nastolovací obřad není u Slovanů ojedinělý (např. podobný obřad se udržela až do pozdního středověku u korutanských Slovanů). Přežívajícím pohanským prvkem byla i běžná tradice mnohoženství, proti níž brojila z popudu církve i světská knížecí moc – z nařízení Břetislava I. (v tzv. Břetislavových statutech z roku 1039) se trestem pro muže, který by měl po pohanském zvyku více manželek, stalo jeho prodání do otroctví (prodej otroků patřil k jednou z ekonomických pilířů raného přemyslovského státu).
Vývoj křesťanství od 11. století náhled|Jindřich Zdík V roce 1063 bylo na Moravě zřízeno samostatné olomoucké biskupství. Jestliže moravská údělná knížata byla podřízena knížeti pražskému, pak moc olomouckého biskupa se vztahovala na moravské biskupství bezprostředně. K dalšímu upevňování křesťanství přispěl zákrok knížete Břetislava II. (vládl 1092–1100), jenž nechal z Českého knížectví vyhnat pohanské čaroděje, hadače a věštce, opět zdůraznil zákaz některých pohanských zvyků (pohřby v lesích, hry na rozcestích, aj.) a nechal pokácet posvátné háje a stromy, které dosud někteří lidé ctili. V 11. století existoval v českých zemích systém vlastnických kostelů. Na hradech byly stavěny kostely zděné (castellum – kostel), na nechráněných místech dřevěné, které byly nazývány církvice či cerekvice. Kostely byly majetkem toho, na čí půdě byly postaveny, biskup se souhlasem majitele ustanovoval kněze. Duchovní správa byla do jisté míry pánovým soukromým podnikem, který bral na příjmech podíl. Příjem duchovního byl vymezen podle desátku a pozemku. K prohloubení křesťanství, vzdělanosti i kultury přispěly kláštery, mezi něž v tomto období patřily klášter sv. Jiří na Hradčanech, klášter na Ostrově, Břevnovský klášter, Sázavský klášter a klášter Hradisko u Olomouce. Na počátku 12. století se začala zvyšovat úroveň kléru a úroveň vzdělanosti. Lid přestal křesťanskou víru vnímat jako záležitost cizí a panskou a postupně přijímal Desatero. Lidé se již běžně nechávali pokřtít, svatební obřady se konaly v kostele. Do českých zemí se dostaly řády Benediktínů, Premonstrátů a Cisterciáků. Na Moravě působil od roku jako olomoucký biskup Jindřich Zdík, který se stal významnou osobností českých církevních dějin. Mezi nejvýznamnější kulturní představitele počátku 12. století patří pražský děkan Kosmas, který napsal nejstarší českou kroniku. V průběhu 12. století však vzniklo mnoho dalších literárních děl, ke kulturnosti národa přispěl i rozvoj školství a umění.
Rozmach církve ve 13. a 14. století náhled|Anežka Česká ošetřuje nemocného