Gamprin je obec v Lichtenštejnsku. Žije zde obyvatel.
Geografie Obec Gamprin o rozloze 6,188 km² se nachází v dolní části Lichtenštejnska, zvané Unterland. Obec leží v kopcovité krajině západně od Eschnerbergu a tvoří ji vesnice Gamprin a Bendern. Na jihu sousedí s exklávou Rheinau-Tentscha obce Eschen a také s mokřadními oblastmi Vaduzer Riet a Schaaner Riet. Na východě leží obec Eschen, na severu Schellenberg a Ruggell. Západní hranici tvoří řeka Rýn, která zároveň odděluje Gamprin od obce Sennwald ve švýcarském kantonu St. Gallen.
Gamprin má také exklávu na západním svahu masivu Drei Schwestern, známou jako Nendler Berg. Jedná se o obecní les o rozloze 72,38 ha, který se nachází nad obcemi Nendeln a Schaanwald.
V obci se nachází jediné přírodní jezero v Lichtenštejnsku, zvané Gampriner Seele.
Historie náhled|vlevo|Bendern (1927) Na území Gamprinu byly nalezeny památky z doby kamenné, bronzové i železné. Na katastru obce se nachází také významná archeologická lokalita Lutzengüetle.
Církevní i vrchnostenské poměry v Gamprinu odpovídaly od středověku až do novověku poměrům ve farnosti Bendern. V roce 1499 obec zpustošila vojska Švýcarské konfederace. V letech 1622–1637 byl Gamprin během tzv. nepokojů v Graubündenu postižen průchody vojsk a morem. Nejstarší dochované obecní stanovy z roku 1643 vymezovaly práva a povinnosti obyvatel při využívání obecních pastvin a lesů. V letech 1761–1822 byly vytvořeny obecní hranice rozdělením společně vlastněných pozemků (luk, říčních niv, polí a lesů) mezi obce Gamprin, Eschen, Ruggell a Mauren.
Mlýn na Rýně, který byl v provozu až do roku 1927, patřil do poloviny 18. století místní vrchnosti, poté přešel do vlastnictví obce Gamprin. Práva na přívoz Bendern–Haag náležela hrabatům z Werdenbergu, v letech 1517–1798 kantonu Glarus a od roku 1803 kantonu St. Gallen. Výstavba prvního mostu v letech 1867–1868 vedla ke zrušení přívozu. Další nové mosty byly postaveny v letech 1895–1896 a 1963–1965. Do roku 1923 se za přejezd mostu přechodně vybíralo mýtné.
V roce 1927 došlo ke katastrofickému protržení hrází Rýna a rozsáhlým záplavám. Po uzavření celní smlouvy se Švýcarskem v roce 1923 vzrostl podíl obyvatel se švýcarským občanstvím z 2 % v roce 1930 na 12 % v roce 1989; v roce 1998 činil 10 %.
Obyvatelstvo náhled|vlevo|Obecní úřad vpravo|náhled|Kostelní pahorek v Bendernu Vývoj počtu obyvatel Rok 1784 1806 1852 1930 1950 1989 2000 Počet obyvatel 292 285 369 333 390 944 1159
Hospodářství Až do poloviny 20. století převládalo v obci zemědělství a chov dobytka. Počet zemědělských podniků klesl mezi lety 1955 a 1985 z 61 na 16. Obec vlastní horskou pastvinu Alpe Rauz v oblasti Arlbergu a společně s obcí Ruggell také družstevní horskou pastvinu Fahren-Ziersch ve Vandans v oblasti Montafon. Od roku 1955 se s příchodem rozmanitých živností a průmyslových podniků začala výrazně měnit struktura zaměstnanosti. V roce 2000 bylo v Gamprinu přibližně 1600 pracovních míst, přičemž zhruba tři pětiny z nich připadaly na sekundární sektor (průmysl a stavebnictví).
V obci sídlí Liechtenstein-Institut, výzkumná instituce, zabývající se historií, politologií a sociálními vědami se zaměřením na témata významná pro Lichtenštejnsko, jako jsou malé státy a jejich fungování, přímá demokracie, rýnský region a další.
Pamětihodnosti V obci se nachází kostel sv. Panny Marie z roku 1481.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v Lichtenštejnsku