Kobra královská (Ophiophagus hannah) je druhem jedovatého hada z čeledi korálovcovitých, který žije v oblasti jižní a jihovýchodní Asie. Jako jediný náleží do samostatného rodu Ophiophagus. Jedná se patrně o nejdelšího jedovatého hada na světě s běžnou délkou 2–4,5 m, maximální asi 5,85 m. Zbarvení má různě od téměř černé, šedé, tmavě zelené až světle zelené, v závislosti na lokalitě, břicho je vždy světlejší. Specializuje se na lov jiných hadů, ale výjimkou není ani kanibalismus.
Je to jediný had, který staví hnízdo. Samice je březí 50–59 dní a jako vejcorodý druh klade nejčastěji 14–43 vajec. Za 51–100 dní inkubace se líhnou mláďata o velikosti 48–65 cm. Jsou zcela nezávislá a brzy se vydávají sama lovit potravu.
Podobně jako jiné kobry nebo mamby i kobra královská na obranu zvedá přední část těla, zastrašuje protivníka roztaženým krčním límcem (kapucí), nafukuje tělo a syčí. Navzdory své hrůzostrašné pověsti se lidem ráda a celkem úspěšně vyhýbá, ale je-li vyprovokována k útoku, dokáže zasáhnout cíl na dlouhé vzdálenosti a i vysoko nad zemí. Když uštkne, často zůstane zakousnuta a tzv. žvýkáním vstříkne do oběti velké množství jedu: pravděpodobnost intoxikace je sice vysoká, ale letalita navzdory očekávání nižší.
Kobra královská má významné postavení v mytologii a lidových tradicích Indie, Bangladéše, Srí Lanky nebo Myanmaru. Indové považují kobru královskou za národního plaza své země, nejen v Indii je také chráněná. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje druh za zranitelný, zejména proto, že přichází o životní prostředí, kvůli čemuž je dnes v některých oblastech velmi vzácný.
Taxonomie a nomenklatura První vědecký popis kobry královské pochází z pera dánského lékaře a zoologa Theodora Edwarda Cantora, z roku 1836, který ji uvedl pod binomickým jménem Hamadryas hannah = odvozeno od jména nymf v řecké mytologii, žijících na stromech (kobra královská je částečně stromová). V roce 1864 ji německo-britský zoolog Albert Günther umístil do rodu Ophiophagus = „požírač hadů“, protože se specializuje na lov hadů. Vědecký název Ophiophagus hannah, pod jakým je známa dnes, byl představen v roce 1945 a stál za ním americký herpetolog Charles Mitchill Bogert, který první usoudil, že se tento druh výrazně liší od kober z rodu Naja.
Kobra královská je jediným druhem monotypického rodu Ophiophagus. Co se příbuzenských vztahů týče, podle genetických studií má druh nejblíže k bungarům, hadům z rodu Elapsoidea a mambám.
Zatím se nevětví na žádné poddruhy, ale podle výzkumu publikovaného v roce 2021 existují patrně čtyři nezávisle se vyvíjející, geograficky oddělené linie kobry královské, které se od sebe významně liší jak fyzicky (např. zbarvením – výrazné vs. sotva rozeznatelné proužky na těle, nebo patrně i toxicitou), tak behaviorálně (některé samice hnízda střeží, jiné po nakladení vajec hnízda opouštějí), ale rovněž také geneticky (dle analýz DNA). Systematické dělení stejně jako navržené vědecké názvy musí být, pokud budou, nejprve ještě schváleny Mezinárodní komisí pro zoologickou nomenklaturu.
Dle studie se na základě regionálního výskytu kobra královská dělí na:
kobry královské (poddruh) nebo jiné (druh) z jihozápadní Indie kobry královské nebo jiné z východní Indie a Číny kobry královské nebo jiné z Indonésie a Malajsie kobry královské nebo jiné z Filipín.
Rozdělení může pomoci lépe hadům porozumět a chránit jejich populaci, ale také vyvinout účinnější antidotum na konkrétní, specifičtější jed hadů.
Výskyt a biotop náhled|Dobře maskovaná kobra královská ve svém přirozeném prostředí v Thajsku Kobra královská žije v jižní a jihovýchodní Asii, kde obývá lokality do nadmořské výšky až 2 000 metrů (rekordem je 2 135 m). Oblast výskytu zahrnuje území Bangladéše, Bhútánu, Bruneje, Číny, Hongkongu, Indie, Indonésie, Kambodže, Laosu, východní a západní Malajsie, Myanmaru, Nepálu, Filipín, Singapuru, Thajska (zde zaznamenána ve všech regionech a stále hojná), Tibetu a Vietnamu. Možná pronikla i do Pákistánu.
Oblíbeným až klíčovým stanovištěm jsou husté pralesy, ale pokud nemá na výběr, dokáže se do určité míry přizpůsobit. V takovém případě ji lze nalézt v otevřených lesích, mangrovech nebo v zemědělských oblastech (např. na plantážích palmy olejné nebo čajovníku). Nepohrdne ani horskými oblastmi Indie. Ráda se zdržuje poblíž vody a umí dobře plavat – jedinci žijící blízko civilizace mají v oblibě i různé stokové sítě (kanalizace) nebo propustky. Také dokáže obratně lézt po stromech, kam vylézá za potravou nebo se zde vystavuje slunci a vyhřívá se. Aktivní je zpravidla za denního světla, ale činná může být místy i v noci. Had je samotářský, samce se samicí spolu uvidíme pouze v období páření. Domovský okrsek jedné kobry může mít rozsah až 6,3 km2. Vyznačuje se tedy nízkou populační hustotou, ale není zřejmé, zda přirozeně, nebo následkem snižující se divoké populace.DOLIA, Jignasu. (PDF) Nesting Ecology and Conservation of King Cobras in the Himalayan State of Uttarakhand, India. Rufford Foundation, 2020. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online . (anglicky)
Popis náhled|Kobra královská s výraznými světlými pruhy na zádech Je považována nejen za nejdelší kobru, ale i za nejdelšího jedovatého hada světa. Dorůstá délky patrně až 5,85 m, podle Guinnessovy knihy rekordů (2008) dosáhl největší zaznamenaný exemplář odchycený v roce 1937 v Negeri Sembilan a následně chovaný v zajetí délky 5,71 m, biolog Jiří Felix ve své publikaci uvádí doložené maximum 5,60 m, ale lze předpokládat, že nejstarší jedinci dosáhnou jistě 6 a více metrů.Hrima, V.L. & Hriatzuala, V.L. & Fanai, Zodinliana & Lalronunga, Samuel & Lalrinchhana, Cc & Siama, Zothan & Lalremsiama, H.T.. (2014). Nesting ecology of the King Cobra, Ophiophagus hannah, (Reptilia: Squamata: Elapidae) in Aizawl District, Mizoram, India. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. (anglicky) Vážit může kobra i 20 kg. Některé východní zpravodajské weby hovoří o kobrách velkých až 7 m a těžkých 30 kg. Je třeba podotknout, že jde o maximální hodnoty, kterých hadi běžně nedosahují. Poslední zmiňované údaje ani nelze považovat za důvěryhodné, pravděpodobně jsou to jen velmi nadsazené odhady. Více viz odstavec níže.
Kobry královské obyčejně měří 2–4,5 m a dosahují hmotnosti 3–12 kg. Poměrně výrazný je pohlavní dimorfismus. Obecně platí, že do větších rozměrů rostou samci; ti jsou v průměru velcí 3–4 m a váží obvykle do 10 kg, zatímco samice 2,25–2,75 m a váží většinou do 5 kg.Bhaisare, Dhiraj & Ramanuj, V.P. & Shankar, Pogiri & Shankar, M. & Goode, Matt & Whitaker, Romulus. (2010). Observations on a wild King Cobra (Ophiophagus hannah), with emphasis on foraging and diet. IRCF Reptiles and Amphibians Conservation and Natural History. 17. S. 95–102. Dostupné online [cit. 2021-07-05]. (anglicky) V Isán na východě Thajska, na základě dat z cekem 31 odchycených hadů mezi lety 2013 až 2018 (24 samců, 7 samic), samci rostou do délky 2,08–3,71 m a hmotnosti 1,92–8,44 kg, samice 1,95–2,54 m a 1,43 kg–3,60 kg. V Západním Ghátu v jižní Indii bylo mezi lety 2005 až 2009 odchyceno 106 jedinců (79 samců, 27 samic). Samci dosahovali průměrné délky 3,5 m a hmotnosti 4,5 kg, samice měřily průměrně 2,5 m a vážily 3,4 kg. Žádný had nepřesáhl délkou 4 metry a hmotností 10 kg. vlevo|náhled|Masivní hlava kobry královské náhled|Lebka kobry královské Kobra královská dokáže zvednout jednu třetinu těla do výšky až 1,8 metru a hledět tak člověku přímo do tváře. I v takové pozici je velmi agilní. Hlava dospělého hada může být poměrně masivní a objemná, totéž límec (výstražně nafouknutý krk). Tělo kobry je olivově zelené s příčnými pruhy, spodní část má světlé zbarvení. Odstín barev se může lišit v závislosti na tom, kde konkrétní jedinec žije (resp. v jakém habitatu; v hustém lese budou hadi tmavší a ti, žijící v otevřené krajině, naopak světlejší). Mladí jedinci jsou černí s výraznými bílými nebo žlutými příčnými pruhy ve tvaru prýmku, který směřuje k hlavě. S věkem tato příznačná kresba bledne a může i zcela zmizet.Smith, M. A. (1943). "Naja hannah. Hamadryad, King Cobra". The Fauna of British India, Ceylon and Burma, including the whole of the Indo-Chinese Subregion. Reptilia and Amphibia. III. – Serpentes. London: Taylor and Francis. S. 436–438. Dostupné online [cit. 2021-07-05]. (anglicky) Dospělý jedinec má 15 řad dorsálních (hřbetních) šupin, 215–264 ventrálních (břišních) šupin a 80–125 subkaudálních (spodních ocasních) šupin.
Kobra má proteroglyfní chrup, což znamená, že má dva krátké, asi 12–15 mm dlouhé a pevné (nesklopné) jedové zuby umístěné v přední části tlamy. Pokud se brání před nebezpečím, uštkne soupeře opakovaně. Způsob, jakým se kobra královská zakousne do oběti – tzn. déle trvající zákus a exprese jedu „žvýkáním“, zvyšuje pravděpodobnost intoxikace.
Navzdory velikosti jde o poměrně tichého hada. Zatímco syčení většiny hadů má široké frekvenční rozpětí v rozmezí zhruba od 3 000 do 13 000 Hz s dominantní frekvencí kolem 7 500 Hz, sykot kobry královské dosahuje méně než 2 500 Hz a běžné frekvence kolem 600 Hz. Podle výpovědi lidí, kteří se s kobrou královskou setkali, připomíná její zvuk spíše „vrčení“ než syčení, za což by mohly být zodpovědné tracheální divertikly coby nízkofrekvenční rezonanční komory v horních cestách dýchacích.
Inteligence Kobru královskou považují někteří odborníci za jednoho z nejinteligentnějších hadů. Je to mj. jediný had, který svým vejcím staví hnízdo, které mívá i složitější strukturu (více zde). Mimo schopnosti předem plánovat a přizpůsobit se prostředí dokáže i promptně měnit strategii v reakci na různé situace, např. při lovu kořisti. Má také skvělou paměť – umí si zapamatovat jednotlivce, jejich chování a pravidelné rituály. V zajetí rozezná svého ošetřovatele. Podle některých názorů se odlišuje i svým oduševnělým výrazem.
Jed a útočnost Její jedové váčky obsahují velké množství vysoce účinného jedu, který dokáže usmrtit člověka během několika minut. Zvládla za poměrně krátkou dobu (během tří až čtyř hodin) zabít i dospělého slona, kterého kousla do chobotu.KŮRKA, Antonín; PFLEGER, Václav. Jedovatí živočichové. Praha : Academia, Československá akademie věd (ČSAV), 1984. Kapitola Kobra královká (Ophiophagus hannah), s. 124–125. (po česky) náhled|Kobra královská má k dispozici velmi silný jed, kterým dokázala zabít i dospělého slona Jed kobry královské obsahuje nejméně 14 různých sloučenin (proteinů). Tvoří se v páru postorbitálních jedových žláz (jedna na každé straně za okem) a skládá se z cytotoxinů, neurotoxinů a kardiotoxinů, způsobuje tedy paralýzu nervového systému, což vede k silné bolesti, rozmazanému vidění, závrati, ospalosti a nakonec k ochrnutí. Za nadměrnou hypolokomoci (nehybnost) a hyperalgezii (zvýšené vnímání bolesti) je zodpovědný protein zvaný ohanin. Při vědomí člověk není schopen motorické odpovědi ani reakce na fyzickou bolest, u pacientů je proto důležitá adekvátní analgezie. Patrný je též otok, který se může rozlézt po celé končetině. Pokud je intoxikace závažná, následuje kardiovaskulární kolaps a oběť upadá do kómatu. Smrt nastává obvykle zástavou dechu v důsledku respiračního selhání. K úmrtí může dojít do 20–30 minut, za 6 hodin, ale také až za 12 hodin. V některých případech může dojít k úmrtí i během několika málo minut.