náhled|nekróza na noze po kousnutí pavoukem koutníkem Nekróza (z = mrtvý) je intravitální (v živém organizmu) smrt buněk a tkání. Jedná se o souhrn změn pozorovatelných histologicky až v určitém časovém odstupu po biologické smrti buňky. Nekróza postihuje skupiny na sebe navzájem naléhajících buněk a vzniká jako následek nevratného poškození buněk.
Znaky nekrózy Typické znaky nekrózy (na rozdíl od apoptózy = programovaná buněčná smrt) : buněčný edém (buňka se nafoukne), vakuolizace; pokles bazofílie a vzestup acidofílie plazmy, struktury v ní se ztrácejí; karyolýza (rozpuštění buněčného jádra), pokles bazofílie, pyknóza, karyorexe; v okolí reparativní zánět.
Typy nekrózy koagulační nekróza – sražení tkáně, která má suchý, tužší a žlutý vzhled, bílkoviny pronikají z cév a dochází ke ztrátě vody – př. infarkt myokardu kolikvační nekróza – nekrotická tkáň se zkapalňuje, dochází k prosakování tkáňového moku – př. bílá encefalomalacie, kdy se vytvoří postenecefalomalatická cysta. kaseózní nekróza (kaseifikační) – (latinsky caseum = sýr) barvy žluté, konzistence husté smetany, nekróza postihuje buňky i stroma, – př. v průběhu TBC, mikroskopicky je viditelný tzv. chromatinový prach (tzv. poprašková nekróza), kdy dochází k vypadnutí vápenatých iontů a zvápenatění (kalcifikaci). hemorrhagická nekróza – př. červená encefalomalacie, červená infarzace střeva, nadledviny nebo plicní infarkt (dochází ke zpětnému toku(refluxu) krve). tuková nekróza (liponekróza) Zenkerova vosková nekróza – postihuje svaly např. při tyfu, kdy hrozí přetržení a vnitřní krvácení, svaly se jeví jako povařené či prokrvené. fibrinoidní nekróza patří spolu s akutní nekrotizující vaskulitidou mezi následky imunokomplexového poškození. Jde o typický obraz cévy se skvrnitým depozitem ve stěně, který zastiňuje detail buněk ležících pod ním.Cotran R.S., Kumar V., Collins T., Robbins S.L., "Robbins Pathologic Basis of Disease, 6th edition" (1999), kap."Diseases of Immunity", str.214
Příčiny nekrózy Nekrotické procesy způsobí příčiny: mechanické – poranění, vibrace, cévní postižení termické spálení, přehřátí a následný rozpad bílkovin (nad 42 °C) omrznutí, změny cév z prochlazení ionizační elektromagnetickým polem/zářením s dostatečnou energií – UVC, rentgenové záření – rozpad buněčného jádra jako důsledek „tvrdého“ elektromagnetického záření pomalé částicové „záření“ (protony, neutrony, elektrony) elektrické – také teplo, ale zde spíše elektrolýza (fyzikálněchemická), porušení buněk elektrickým průrazem nebo následným výbojem (plazma) a mechanickou mikroexplozí chemické – poleptání, vzdálená selektivní nekróza v ledvinách způsobená sublimátem mikroby, viry, plísně hypoxie – nedostatek kyslíku může způsobit infarkt, proleženinu, blokády enzymů hormonální – př. u parathormonu metabolické – vysoká hladina draslíku (hyperkalémie) působí nekrózu srdečních buněk enzymatické – př. nekróza slinivky břišní z předčasné aktivace enzymů imunologické, z alergie – aktivací komplementu
Odkazy Reference
Literatura Stejskal, J. (1992): Obecná patologie v poznámkách. Nakladatelství a vydavatelství H&H, Jinočany.
Související články Gangréna
Externí odkazy
Srovnání průběhu nekrózy (horní obrázky, buňka praskne) a apoptózy
Kategorie:Buněčná smrt Kategorie:Patologie