GNU (výslovnost ; také pakůň, odtud logo systému i projektu) je rozsáhlá sbírka svobodného softwaru (387 balíčků k červnu 2025) projektu GNU, kterou lze použít jako operační systém nebo lze její části použít na jiných operačních systémech. Její jméno je rekurzivní zkratka pro anglické „GNU's Not Unix!“ (GNU Není Unix!). Systém je tzv. UNIX-like a neobsahuje žádný originální kód Unixu. Jelikož pro ni ještě nebylo dopsáno oficiální jádro operačního systému GNU Hurd ([ɡnuː ˈhəːd]), používá obvykle jádro Linux nebo Linux-libre, případně jiná svobodná jádra. Mezi distribuce tohoto systému patří např. GNU/Linux nebo Nexenta OS. Vývoj tohoto systému byl iniciován v projektu GNU Richardem Stallmanem, který započal v roce 1984 a byl hlavním záměrem nadace Free Software Foundation (FSF). V roce 2024 stále není stabilní vydání GNU. Jádra, která nemají nic společného s GNU, například jádra operačních systémů z rodiny BSD, můžou být použita společně s GNU softwarem.
Historie 27. září 1983 byl Richardem Stallmanem na stránkách net.unix-wizards a net.usoft uveřejněn záměr pro vytvoření GNU operačního systému. Vývoj softwaru započal 5. ledna 1984, když Stallman ukončil práci na Massachusettském technologickém institutu (MIT) v laboratoři umělé inteligence, kvůli právu na vlastnictví a aby nemohli zasahovat do distribuce GNU jako svobodného softwaru (free software). Název GNU byl vybrán Richardem Stallmanem výběrem z různých slovních hříček, včetně písně The Gnu.
Hlavní myšlenkou bylo vytvořit kompletně svobodný operační systém. Stallman chtěl, aby uživatelé byli „free“ (variace angl. slova – znamená volný/svobodný). Chtěl, aby mohli: volně studovat zdrojový kód softwaru, který používají volně sdílet software s jinými uživateli volně upravovat chování programu volně zveřejňovat upravené verze softwaru. Tato myšlenka byla později uveřejněna jako GNU Manifest v dubnu roku 1985.
Stallmanovy zkušenosti s Incompatible Timesharing Systemem, což byl raný operační systém napsaný v jazyku symbolických adres, který se stal zastaralým kvůli přerušení výroby minipočítače PDP-10, pro který byl napsán, vedly k rozhodnutí, že je zapotřebí přenositelného systému. Bylo proto rozhodnuto, že GNU bude ponejvíce kompatibilní s Unixem. Již v té době byl Unix populárním komerčním softwarem. Unix byl navržen modulárně, takže mohl být reimplementován po částech.
S většinou potřebného softwaru bylo potřeba začít od píky. Na druhou stranu byl použit svobodný software třetích stran, jako například TeX (výslovnost [tech], angl. [tek]) sázecí software, X Window System a jádro Mach, které formuje základ GNU Mach jádra GNU Hurd (oficiální jádro GNU). S výjimkou posledně zmíněných komponentů třetích stran, byla většina GNU napsána dobrovolníky z GNU Projektu. Někteří psali GNU ve svém volném čase, někteří byli placeni společnostmi, vzdělávacími institucemi a neziskovými společnostmi. V říjnu roku 1985 Stallman vytvořil Free Software Foundation (FSF). Na přelomu let 1980 a 1990 si FSF najalo softwarové vývojáře, aby jim napsali potřebný software pro GNU.
Jak se GNU dostávalo do popředí, společnosti, které měly zájem, začaly přispívat k vývoji, nebo k prodeji GNU softwaru a technické podpory. Nejvýznačnější a nejúspěšnější byla firma Cygnus Solutions, nyní součástí Red Hat.
Komponenty Základní systémové komponenty obsahují GNU Compiler Collection (GCC), GNU C Library (glibc) a GNU Core Utilities (coreutils), ale také GNU Debugger (GDB), GNU binutils (binutils), Bash shell a GNOME Desktopové prostředí. Vývojáři GNU přispěli Linuxu, přenesením GNU aplikací a nástrojů, které jsou nyní široce využívané na jiných operačních systémech jako varianty BSD, Solaris a macOS.
Mnoho GNU programů bylo přeneseno na jiné operační systémy, včetně komerčních platforem jako MS Windows a macOS. V porovnání s jejich komerčními protějšky se GNU prokázaly být také více spolehlivé.
V roce 2007 bylo hostováno 319 GNU balíčků na oficiálních stránkách vývoje GNU.
Varianty GNU Oficiální jádro Projektu GNU je GNU Hurd mikrojádro. Nicméně v roce 2012 je linuxové jádro oficiálně částí Projektu GNU ve formě Linux-libre – varianta linuxového jádra bez jakýchkoliv proprietárních součástí.
Ostatní jádra se také dají zakomponovat do GNU softwaru k vytvoření fungujícího operačního systému, např. FreeBSD. FSF (Free Software Foundation) prohlašuje, že Linux použitý s GNU nástroji a pomůckami, by měl být považován za variantu GNU a dále proklamuje pro tyto systémy termín GNU/Linux (Tato okolnost vede k GNU/Linux kontroverzi). GNU Projekt takto schválil varianty GNU obsahující linuxové jádro zejména gNewSense, Trisquel a Parabola GNU/Linux. Ostatní varianty GNU, které nepoužívají Hurd jako jádro obsahují Nexenta Core (GNU a jádro OpenSolaris) a GNU-Darwin.
Odkazy
Reference
The Free Software Movement and the Future of Freedom, ffzg.hr
Související články Projekt GNU Hnutí za svobodný software
Externí odkazy
Seznam oficiálních balíčků GNU softwaru
Kategorie:Unix Kategorie:Rodiny operačních systémů Kategorie:Svobodné operační systémy Kategorie:Software pod licencí GPL