Kapverdy (), plným názvem Kapverdská republika, jsou ostrovní stát v Atlantském oceánu u pobřeží západní Afriky.
Tento ostrovní stát tvoří souostroví o deseti hlavních ostrovech a několika desítkách menších ostrůvků. Ostrovy se dělí do dvou skupin na Severní Návětrné ostrovy (Barlavento) zahrnují 6 hlavních ostrovů (z nichž jeden je neobydlený) a Jižní Závětrné ostrovy (Sotavento) zahrnují 4 hlavní ostrovy.
Kapverdy jsou poloprezidentskou republikou se stabilním politickým systémem. Patří k nejdemokratičtějším státům Afriky. Mají status asociovaného partnera EU, což jim umožňuje přístup k některým fondům a programům. Hlavními jazyky jsou portugalština (úřední) a kreolské dialekty (každodenní komunikace). Významnou dorozumívací řečí je zde i francouzština a další románské jazyky.
Žije zde přibližně 500–550 tisíc obyvatel (2025), převážně mestičtí Afroevropané, s vysokou mírou urbanizace (asi 65 % lidí žije ve městech). Kapverdy jsou rozvojovou zemí s omezenými přírodními zdroji. Ekonomika je silně závislá na turismu, rybolovu a remitencích. Zhruba 80 % zboží a potravin se musí dovážet.
Dějiny
Kapverdy byly neobydlené až do doby první portugalské kolonizace. Roku 1456 na ostrov Boa Vista doplul benátský mořeplavec ve službách Portugalska Alvise Cadamosto. Větší část souostroví prozkoumal a dal jim jméno Portugalec António Noli a stal se prvním gubernátorem ostrovů. První osídlování začalo roku 1461 s vybudováním vojenské základny na ostrově Santiago. Portugalci je začali využívat jako zásobovací stanici při plavbách dále na jih a do Indie, později zde pěstovali cukrovou třtinu. Roku 1496 se souostroví oficiálně stalo součástí portugalské koloniální říše.
V letech 1500–1620 byl ostrov Santiago hlavním překladištěm otroků vyvážených ze západní Afriky. V této době tvořili obyvatelstvo Portugalci a afričtí otroci.Podrobněji viz KLÍMA, Jan. Sláva a úpadek Ribeiry Grande. Historický obzor, 2002, 13 (9/10), s. 215–219. ISSN 1210-6097. V následujícím období význam Kapverd v této ekonomické oblasti poklesl. Další rozkvět obchodu s otroky nastal v 18. století, souvisel s dodávkou otroků do anglických kolonií Severní Ameriky. Ve stejném století bylo pobřeží centrem lovců velryb. Konec 18. století je spojen s ekonomickým úpadkem ostrovů. V tu dobu začala emigrace obyvatel do USA a Brazílie. V 19. století se stalo město Mindelo na ostrově São Vicente vhodným místem na doplnění různých zásob a uhlí pro velrybářské a transatlantické lodě. Ekonomický význam Kapverd vzrostl. Po otevření Suezského průplavu význam ostrovů jako tranzitního přístavu zanikl úplně. Během 19. a 20. století zemi opouštělo mnoho obyvatel. Hospodářská krize prakticky zůstala nevyřešena dodnes.
Mezi léty 1773–1866 na Kapverdách udeřily celkem tři hladomory, z nichž každý stál životy asi 40 % obyvatel.
Ve 20. století vzrostla vlna nacionalismu a aktivizovala se Africká strana nezávislosti Guineje Bissau a Kapverd (PAIGC), tyto události vedly v roce 1951 ke změně statusu z kolonie na zámořskou provincii. A po Karafiátové revoluci (1974) v Portugalsku se Kapverdám podařilo 5. července 1975 vyhlásit nezávislost. Prvním prezidentem samostatného státu se stal Aristides Pereira, který byl také nejvyšším představitelem Africké strany nezávislosti Guineje-Bissau a Kapverd. Plánovaná unie s Guineou-Bissau se po tamním státním převratu v listopadu 1980 nerealizovala, v lednu 1981 došlo ke změně názvu strany nezávislosti na Africkou stranu nezávislosti Kapverdských ostrovů. Po návštěvě papeže Jana Pavla II. na Kapverdách se katolická opozice osmělila požadovat demokratické změny a v únoru 1990 kapverdský režim ohlásil přechod k pluralismu a byl zaveden multipartijní systém. V prvních pluralitních volbách konaných v lednu 1991 zvítězilo Hnutí pro demokracii (MpD). Také prezidentský kandidát této strany António Mascarenhas Monteiro s převahou vyhrál. Strana i prezident měli převahu 2 volební období. Ve volbách v roce 2001 zvítězila po 10 letech Africká strana nezávislosti Kapverdských ostrovů se svým prezidentským kandidátem Pedro Piresem, který potvrdil svou výhru v dalších volbách v únoru 2006.
Státní symboly
Vlajka
Kapverdská vlajka je tvořena pěti vodorovnými pruhy — modrým, bílým, červeným, bílým a modrým — poměr jejich šířek je 6:1:1:1:3. Na vlajce je na pomyslné kružnici deset žlutých hvězd. Kružnice má poloměr 1/4 šířky vlajky a má střed uprostřed červeného pruhu, ve vzdálenosti 3/8 délky vlajky od žerdě. Všechny hvězdy směřují jedním cípem k hornímu okraji vlajky. Poměr stran vlajky není de iure stanoven, de facto je však 2:3.Kapverdská vlajka na Flags of the WorldZpravodaj Vexilolog č. 58, listopad 2015
Znak
Kapverdský státní znak je tvořen bílým, kruhovým polem, rámovaným modrými mezikružími, jedním úzkým a jedním širším, které je v dolní části doplněno o tři modrá, vodorovná břevna. Uprostřed je modrý, rovnostranný trojúhelník s bílou pochodní s bílým plamenem. Okolo trojúhelníku je černý opis REPÚBLICA DE CABO VERDE (). V horní části kruhového pole je žlutá (ne zlatá) olovnice, pod ním jsou tři žluté články řetězu a zelené palmové snítky. Po stranách znaku jsou (po pěti) žluté, pěticípé hvězdy.
Hymna
Kapverdská hymna je píseň Cântico da Liberdade (). Text napsal Amílcar Spencer Lopes a hudbu složil Adalberto Higino Tavares Silva.
Politika Kapverdy jsou poloprezidentskou republikou. Hlavou státu je prezident volený v přímých a všeobecných volbách na pětileté funkční období. V současnosti je prezidentem José Maria Neves, který stojí v čele země od roku 2021. V čele vlády stojí premiér jmenovaný prezidentem, zpravidla to bývá předseda strany, která vyhraje parlamentní volby. Výkonnou moc má vláda, která je odpovědna Lidovému shromáždění. Jmenuje ji prezident na návrh premiéra. Zákonodárným orgánem je jednokomorové Národní shromáždění (72 poslanců), které vzejde ze všeobecných voleb na pětileté volební období. Nyní je v platnosti ústava z roku 1992, v roce 1995 byly provedeny změny posilující postavení prezidenta, který získal více pravomocí. Revize ústavy z roku 1999 vytvořila novou funkci ombudsmana.
Nejvýznamnější politické strany a hnutí Africká strana za nezávislost Kapverd (PAICV) Demokratická aliance pro změnu (ADM) Demokratická křesťanská strana (PDC) Demokratická strana obnovy (PRD) Demokratická a nezávislá unie Kapverd (UCID) Hnutí za demokracii (MPD) Strana demokratické konvergence (PCD)
Složení vlády Předseda vlády Ulisses Correia e Silva Ministr pro prezidentství, parlamentní záležitosti a sport Fernando Elísio Freire Ministr financí a veřejné správy Olavo Correia Ministryně spravedlnosti a práce Janine Lélisová Ministr kultury a tvůrčích odvětví Abraão Vicente Ministr zahraničních věcí a komunit a ministr obrany Luís Filipe Tavares Ministryně infrastruktury, územního plánování a výstavby Eunice Silvaová Ministr hospodářství a zaměstnanosti José Gonçalves Ministr vnitra Paulo Rocha Ministr zemědělství a životního prostředí Gilberto Silva Ministr zdravotnictví a sociální péče Arlindo do Rosário Ministryně školství, rodin a sociálního začlenění Maritza Rosabalová
Administrativní rozdělení
Od roku 2005 se území celého státu dělí na 22 administrativních jednotek zvaných concelhos:
náhled|upright=2|Samosprávné územní celky Kapverd Santiago Tarrafal (1) São Miguel (2) São Salvador do Mundo (3) Santa Cruz (4) São Domingos (5) Praia (6) Ribeira Grande (7) São Lourenço dos Órgãos (8) Santa Catarina (9) Brava (10) Fogo São Filipe (11) Santa Catarina do Fogo (12) Mosteiros (13) Maio (14) Boa Vista (15) Sal (16) São Nicolau Ribeira Brava (17) Tarrafal de São Nicolau (18) São Vicente (19) Santo Antão Porto Novo (20) Ribeira Grande (21) Paúl (22)
Geografie upright=1.5|náhled|Mapa Kapverdské ostrovy se nacházejí v jižní části severního Atlantiku, mezi 17°13‘ a 14°48‘ severní šířky a 22°22‘ a 25°22‘ západní délky, asi 570 km od kontinentální Afriky, u Zeleného mysu, který dal ostrovům jméno (v portugalštině Ilhas de Cabo Verde, Ostrovy Zeleného mysu).
Souostroví Kapverdy se skládá z přibližně 10 hlavních ostrovů na celkové ploše 4035,5 km². Pouze 9 z hlavních ostrovů je obydlených. Počet menších ostrovů se liší podle definice, co se považuje za ostrov. Nachází se zde řada menších skalisek – potápějících se během přílivu, ale i ohromné skalní masy a rozlehlejší ostrovní útvary. Ostrovy se seskupují do dvou celků podle převládajících větrů:
Barlavento (Severní Návětrné ostrovy): Santo Antão (779 km², 36 632 obyvatel) São Vicente (227 km², 74 016 obyvatel) São Nicolau (388 km², 13 661 obyvatel) Sal (216 km², 33 347 obyvatel) Boa Vista (620 km², 4 209 obyvatel) Santa Luzia (35 km², 0 obyvatel) Menší ostrůvky: Ilhéu Branco, Ilhéu Raso, Ilhéu dos Pássaros, Ilhéu de Baluarte, Ilhéu de Sal Rei, Ilhéu de Cima a další
Sotavento (Jižní Závětrné ostrovy): Maio (269 km², 6 754 obyvatel) Santiago (991 km², 269 370 obyvatel) Fogo (476 km², 33 519 obyvatel) Brava (67 km², 6 804 obyvatel) Menší ostrůvky: Ilhéu de Santa Maria, Ilhéus Secos, Ilhéu do Rombo, Ilhéu Grande, Ilhéu de Luís Carneiro, Ilhéu de Sapado a další
Kapverdy jsou součástí Makaronésie, souboru sopečných souostroví táhnoucích se od Azorských ostrovů dále k jihu. Všechny ostrovy Kapverd jsou vulkanické, ale pouze na ostrově Fogo je stále aktivní vulkán Pico do Fogo vysoký 2829 metrů. Je zároveň nejvyšším bodem souostroví. Poslední erupce byla v roce 2014. Ostatní vyhaslé vulkány s výškou přes 1200 metrů se nachází na ostrovech Santa Antão, São Nicolau a Fogo.
Vlivem suchého podnebí je na ostrovech rozsáhlá eroze půdy. Povrch ostrovů tvoří především kamenité pouště, provazce ztuhlé lávy, pyroklastická suť nebo tmavý prach. Nedostatek vegetace zapříčiňuje silnou větrnou erozi. Zalesňovací kampaň po vyhlášení nezávislosti byla neúspěšná, na některých plochách se uchytily jen suchomilné akácie. Na ostrově Santiago zůstal zachován původní mahagonový háj. Na ostrovech se nachází pouze 11 % obdělávatelné půdy a orné půdy pro intenzivní využívání jen asi 0,74 % z celkové rozlohy souostroví. Zemědělská půda je navíc ohrožována občasnými přívalovými dešti, které jsou příčinou jejího smývání.
Země má nedostatek vody. Roční bilance srážek mezi 100–300 mm nedovolí vytvořit skutečnou řeku nebo jezero. Větší čas jsou koryta řek (riberias) suchá.
Nepříznivé suché podnebí bylo nepřátelské k lidskému osídlení, jeho boom přišel až s evropskými zámořskými objevy, jelikož ostrovy se nachází na důležité lodní trase. Význam souostroví pro globální transport zůstal zachován i v jednadvacátém století a ještě se rozšířil o významný uzel leteckých linek.
Podnebí náhled|Pláž Praia Grande náhled|Ostrov Santo Antão Klima je suché a horké; mezi prosincem a červnem je ovlivněno silným větrem, který sebou přináší písek ze Sahary a je místními nazýván harmattan. V červenci až listopadu převládá stabilní teplé a suché počasí, které je zřídka přerušeno přívalovým lijákem. Citelně se ochlazuje se stoupající nadmořskou výškou, průměrná výška ostrovů je 800 metrů.
Doba Teplota vzduchu Srážky Leden 24 °C 5,3 mm Únor 24 °C 3,8 mm Březen 25 °C 1,3 mm Duben 25 °C 0,0 mm Květen 25 °C 0,0 mm Červen 26 °C 0,0 mm Červenec 27 °C 0,8 mm Srpen 29 °C 14,1 mm Září 29 °C 33,6 mm Říjen 29 °C 6,5 mm Listopad 27 °C 2,5 mm Prosinec 25 °C 1,6 mm
Ekonomika náhled|Bankovka 1000 escudos vydaná v roce 2024 Hlavním odvětvím je zemědělství. Pro vlastní potřeby pěstují kukuřici, brambory, maniok, hrách a pro export kokosy, cukrovou třtinu, banány a datle. K zemědělství je využíváno pouze 16 % půdy.
Z 10 kapverdských ostrovů má sedm letiště, přičemž čtyři z nich mezinárodní (Sal, Boa Vista, Sao Vicente a Praia, hlavní město). Mezi ostrovy fungují pravidelné letecké i trajektové spoje. Letištní doprava zaznamenala před rokem 2019 stálý růst s 2 669 757 pasažéry, přičemž po poklesu během pandemie se v roce 2023 obnovila na 2 510 393 pasažérů. Ostrovy Sal a Boa Vista přitom zajišťují přibližně 70 % mezinárodních příletů.