Paraguay, plným názvem Paraguayská republika, je vnitrozemský stát ležící ve středu Jižní Ameriky. Na severozápadě a severu hraničí s Bolívií, na severovýchodě a východě s Brazílií a na jihovýchodě, jihu a západě s Argentinou. Paraguay má přístup k Atlantskému oceánu přes vodní cestu Paraná–Paraguay. Území tvoří převážně travnaté pláně a zalesněné kopce ve východní části. Na východě panuje vlhké subtropické podnebí, ve středu tropické savanové a na západě horké semiaridní. Paraguay se skládá z 17 departementů a hlavního města, na ploše přibližně 406 752 km² žije 6,4 milionu obyvatel. Hlavním a největším městem je Asunción, mezi další velká města patří Ciudad del Este, Luque a Capiatá. Drtivá většina obyvatel jsou míšenci, úředními jazyky jsou španělština a guaranština, drtivá většina obyvatel jsou křesťané.
Neolitické osídlení na území Paraguay existovalo již kolem roku 3000 př. n. l. Domorodí Guaraníové žili ve východní části Paraguaye nejméně tisíc let před příchodem španělských dobyvatelů v roce 1524. Město Asunción bylo založeno v roce 1537 jako první hlavní město guvernorátu Río de la Plata v rámci Španělské říše. Během 17. století bylo Paraguay centrem jezuitských misí, kde byli domorodci obráceni na křesťanství a seznamováni s evropskou kulturou. Po vyhnání jezuitů ze španělských území v roce 1767 se Paraguay stále více stávala okrajovou kolonií. Po získání nezávislosti na Španělsku v roce 1811 bylo Paraguay ovládáno řadou autoritářských vlád. Toto období skončilo katastrofální paraguayskou válkou (1864–1870), během níž země ztratila polovinu svého předválečného obyvatelstva a asi 25–33 % svého území. Ve 20. století čelil Paraguay dalšímu velkému mezinárodnímu konfliktu – válce o Chaco (1932–1935) proti Bolívii –, ve které Paraguay zvítězila. Následně se dostala pod vládu řady vojenských diktátorů, která vyvrcholila 35letým režimem Alfreda Stroessnera, který trval až do jeho svržení v roce 1989 vnitřním vojenským pučem. To znamenalo začátek současné demokratické éry Paraguaye.
Paraguay je unitární prezidentskou republikou, hlavou státu je prezident, zákonodárnou moc má dvoukomorový kongres. Jde o rozvojovou zemi, která se v indexu lidského rozvoje umístila na 99. místě a má sedmý nejvyšší hrubý národní produkt v paritě kupní síly na obyvatele v Jižní Americe. V roce 2024 měla jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik na západní polokouli, poháněnou vývozem hovězího masa a sójových bobů, výrobou a stavebnictvím. Paraguay je jedním z předních světových vývozců hydroelektřiny; přehrada Itaipú na řece Paraná na hranicích s Brazílií je třetí největší vodní elektrárnou na světě z hlediska vyrobené energie. Paraguay je zakládajícím členem Mercosuru, Organizace spojených národů, Organizace amerických států, Hnutí nezúčastněných zemí a Limské skupiny.
Název Název Paraguay má nejistý původ. Jedna verze předpokládá, že název pochází z guaranského slova paraguá „peříčková koruna“ a y „voda“, tedy paraguaí „peříčková koruna vod“, či Pestrozemí či Pestroříčí. Jiné verze tvrdí, že název pochází od kmene Payaguá, protože řeka Paraguay byla Guaraní nazývána Payaguá-y, neboli „řeka Payaguás“, a odtud by pocházel název země; nebo že také z guaranštiny, kde para znamená moře, gua znamená původ a y znamená řeka, takže Paraguay by znamenalo „řeka, která dává vzniknout moři“.
Dějiny náhled|upright|vlevo|Poslední známé foto Francisca Solana Lopeze před jeho smrtí O období před příchodem Španělů toho není příliš známo, je však jisté že východní část dnešní Paraguaye obývali Indiáni označovaní jako Guaraní. Na území Paraguaye působili v koloniálním období jezuité, kteří zde zakládali své redukce. Jezuitské misie La Santísima Trinidad del Paraná a Jesús de Tavarangué v současnosti figurují na seznamu světového dědictví organizace UNESCO.
Paraguay se stala nezávislou v květnu 1811. Mezi lety 1814 a 1840 byl v čele země diktátor José Gaspar Rodríguez de Francia (nazývaný též jako El Supremo – Nejvyšší), který je považován za jednu z nejvýznamnějších postav paraguayské historie. Po jeho smrti panoval v zemi chaos, neboť nezanechal žádného přímého potomka. V roce 1841 zvolil kongres jako vrchního konzula Carlose Antonia Lópeze, který byl v roce 1844 prezidentem a vládl až do roku 1862 a je tak považován za druhého paraguayského diktátora. Za doby jeho vlády se počet obyvatel v zemi takřka zdvojnásobil z 220 tisíc v roce 1840 na 400 tisíc v roce 1860.
V roce 1862 se po smrti C. A. Lópeze chopil vlády jeho syn Francisko Solano Lopez, který v roce 1864 zaútočil na Brazílii a rozpoutal tak Paraguayskou válku (válka proti Trojspolku), kdy Paraguay v letech 1864 až 1870 bojovala proti Brazílii, Argentině a Uruguayi. Zaútočil na území Brazílie, po počátečních úspěších se ale situace otočila a země se musela bránit invazi i přesto, že vojáci bojovali neuvěřitelně statečně. Spojenci, hlavně Brazílie, měli velkou převahu. Paraguayci museli bojovat dále, protože spojenci uvažovali o rozdělení a zániku jejich země. Asunción padl v lednu 1869. V roce 1870 padl v boji prezident Lopez. Paraguay byla válkou totálně zničená, v zemi nezbyli takřka žádní muži, navíc musela Argentině a Brazílii postoupit část svého území.
náhled|Bitva o Tuyutí, květen 1866 Odhaduje se, že z paraguayské populace, která před válkou čítala 450 až 900 tisíc, válku přežilo pouze 220 tisíc lidí, z toho pouze 28 tisíc dospělých mužů. Po válce došlo k rekonstrukci země.
Vláda strany Colorado a Liberální strany Okupace Paraguaye skončila v roce 1876, nicméně sousední velmoci, Brazílie a Argentina podporovaly některé strany soupeřící v Paraguayi o moc. Brazílie podporovala stranu označovanou jako Colorado, která vládla zemi v letech 1880 až 1904. V roce 1904 došlo k rostoucímu napětí mezi stranou Colorado a Liberální stranou. Hlavní třecí plochou byla státní politika rozdělování majetku. Liberální strana byla podporována zejména rolníky a ze zahraničí Argentinou. Vláda liberální strany (1904–1936) však nepřinesla výraznější změnu a neuspokojila požadavky rolníků.
Mezi roky 1870 a 1954 vládlo v Paraguayi 44 prezidentů, z nichž bylo 24 svrženo vojenským převratem. vlevo|náhled|Paraguayské jednotky v roce 1932
Válka o Chaco a Únorová revoluce V roce 1932 došlo k válce s Bolívií o území Gran Chaca, jež trvala do roku 1935. Paraguay válku vyhrála a území anektovala i přesto, že se bolivijské složky zdály být na počátku konfliktu silnější. Větší síla Bolívie byla dána jak větším bohatstvím této země, tak i větší populací a tedy i početnější armádou. Na vyzbrojení Bolivijské armády se významnou měrou podílela Československá zbrojovka Brno a na výcviku vojska pak speciální československá vojenská mise, vypravená do Bolívie v roce 1934. Válka o Gran Chaco skončila uzavřením příměří v roce 1935.
Diktatura Alfreda Stroessnera
V roce 1954 se stal prezidentem země Alfredo Stroessner, jeho vláda trvala do roku 1989. Jeho strana Colorado pravidelně vyhrávala každých 5 let volby nad dalšími dvěma stranami. Ačkoliv byl jeho režim nesmiřitelný vůči komunistům (roku 1979 hostil XII. Kongres Světové Antikomunistické Ligy), přinesl zemi stabilitu. Stroessner se držel úsporných opatření, která byla navrhována Mezinárodním měnovým fondem a učinil z Paraguaye zemi bezpečnou jak pro domácí, tak pro zahraniční investory. Inicioval také některé velké projekty, zejména pak výstavbu velké přehradní nádrže Itaipú, která dala práci mnoha chudým Paraguaycům. Názory Paraguayců na Stroessnera se různí; mnozí ho považují za zkorumpovaného diktátora tvrdě porušujícího lidská práva, jiní bez ohledu na to naopak zdůrazňují politickou stabilitu a ekonomický rozvoj, který přetrvával během jeho vlády.
Jeho autoritářský režim byl spojen s vládou jedné strany, perzekucí disidentů, mučením a nucenými zmizeními. Paraguay byla zapojena do operace Kondor, ve které jihoamerické vojenské diktatury, s podporou Spojených států amerických, koordinovaly potírání levicové opozice. Rozsah státního teroru byl odhalen až s nalezením tzv. archivů teroru v roce 1992. V době jeho vlády byla provedena genocida původních obyvatel Paraguaye.
Po roce 1989 Po vojenském převratu, který za podpory USA a Katolické církve zorganizoval generál Andrés Rodríguez, Stroessner uprchl do Brazílie a Rodríguez se stal prezidentem země. Země se začala demokratizovat a v roce 1992 byla přijata ústava, která omezila možnost znovuzvolení prezidenta. V roce 1993 se konaly svobodné volby ve kterých byl prezidentem zvolen Juan Carlos Wasmosy.
V roce 1996 došlo k roztržce mezi prezidentem Wasmosym a generálem Oviedem, kdy hlavním bodem sváru byl prezidentův plán na restrukturalizaci armády. Lino Oviedo se pokusil o převrat, který však obyvatelé země odmítli a potlačili (za podpory Spojených států, Organizace amerických států a ostatních zemí v regionu).
V roce 2003 byl prezidentem zvolen Nicanor Duarte, v roce 2008 pak Fernando Lugo. Toho však parlament dne 22. června 2012 odvolal a na jeho místo nastoupil dosavadní viceprezident Federico Franco.http://zpravy.idnes.cz/senat-odvolal-paraguayskeho-prezidenta-f05-/zahranicni.aspx?c=A120623_022338_zahranicni_klm Od srpna 2013 do srpna 2018 byl prezidentem Horacio Cartes. Funkci prezidenta zastával od roku 2018 do roku 2023 Mario Abdo Benítéz. Od roku 2023 je prezidentem Santiago Peña.
Státní symboly Vlajka
Paraguayská vlajka je tvořena třemi vodorovným pruhy, červeným, bílým a modrým. Uprostřed bílého pruhu je na lícové straně vlajky státní znak, vycházející ze státní pečeti. Na rubové straně se nachází emblém pečeti ministerstva financí. Tato vlajka je jediná státní či národní vlajka s rozdílným rubem a lícem.Paraguayská vlajka na Flags of the WorldZpravodaj Vexilolog č. 43–44, březen 2012
Znak
Paraguayský státní znak je tvořen zlatou pěticípou hvězdou obklopenou zeleným věncem z vavřínových a olivových ratolestí. V opisu je černý název státu REPUBLICA DEL PARAGUAY () v bílém, černě lemovaném prstenci. Celý znak má černou kruhovou obrubu.
Geografie náhled|vpravo| náhled|Kopce okolo Paraguarí Paraguay je vnitrozemský stát ležící ve středu Jižní Ameriky, jeho plocha je 406 752 km², z toho 396 176 km² (97,4 %) tvoří země a 10 576 km² (2,6 %) voda. Na severozápadě a severu hraničí s Bolívií (délka hranice 753 km), na severovýchodě a východě s Brazílií (1 371 km) a na jihovýchodě, jihu a západě s Argentinou (2 531 km). Paraguay má přístup k Atlantskému oceánu přes vodní cestu Paraná–Paraguay. Země leží mezi 19° a 28° jižní šířky a 54° a 63° západní délky, prochází jí tudíž obratník Kozoroha. Na východě panuje vlhké subtropické podnebí, ve středu tropické savanové a na západě horké semiaridní. Nejvyšším bodem je kopec Cerro Tres Kandú vysoký 842 m n. m., nejnižším bodem je soutok řek Paraguay a Paraná ve výšce 46 m n. m. na jihu země.
Území tvoří převážně travnaté pláně a zalesněné kopce ve východní části. Řeka Paraguay rozděluje zemi na dvě velmi rozdílné části. Východní část Paraguaye (Paraguay Oriental) je také známá pod označením region Paraneña. Tato oblast je charakteristická travnatými pláněmi a zvlněným terénem. Západní část země (Paraguay Occidental), jež se nazývá rovněž Chaco je naopak typická svým nízkým reliéfem a bažinatou rovinou. Úrodná půda východně od řeky Paraguay umožňuje chovat skot a pěstovat rozličné zemědělské plodiny (např. bavlník, obiloviny, cukrovou třtinu). Roviny a močály na západě země jsou řídce obydlené. Paraguay získává téměř všechnu elektrickou energii z vodních elektráren.
Paraneña Region Paraneña, nebo též Východní region se rozkládá od řeky Paraguay na východě po řeku Paraná, která tvoří hranici s Brazílií a Argentinou na západě. Zhruba 80 % regionu se rozkládá v nadmořské výšce menší než 300 metrů nad mořem. Nejmenší nadmořská výška je 55 m n. m., v místě, kde se slévají řeky Paraguay a Paraná.
Gran Chaco