náhled|200px|Mapa kulturních oblastí Severní AmerikyIndiánské kmeny obývaly před příchodem evropských kolonizátorů území celé Ameriky. Rozmanité přírodní podmínky zde zapříčinily vznik různorodých indiánských kultur, jež se plně přizpůsobily svému životnímu prostředí. Nejčastěji se proto jednotlivé indiánské kmeny zařazují do tzv. kulturních oblastí, kde žila etnika, která většinou hovořila nepříbuznými jazyky, ale sdílela podobnou kulturu. Kromě toho se indiánské kmeny klasifikují podle příslušnosti k jazykovým rodinám, jichž existuje na americkém kontinentu velké množství. Každý kmen či etnikum tato stránka uvádí pod nejběžnějším názvem, ostatní, alternativní pojmenování jsou uvedena v závorce, vlastní, sebeoznačující pojmenování je vyznačeno kurzívou. náhled|Indiánské kmeny v USA a jejich jazyky náhled|200px|Mapa kulturních oblastí Jižní Ameriky
Severní Amerika Subarktická oblast náhled|Kučinové v roce 1847 Obyvatelé severských lesů a tundry jsou tradičně především kočovní lovci, závislí na stádech sobů karibu. Významný je i lov kožešinové zvěře, rybolov a sběr jedlých rostlin. K dopravě sloužily v létě kánoe z březové kůry, v zimě ploché saně tobogan tažené psy. Lovci se často pohybovali na sněžnicích. Obydlím byl kupolovitý nebo konický vigvam krytý rohožemi, kůrou nebo kůží, západní kmeny stavěly i dřevěné boudy. Indiáni žili v malých rodinných tlupách, náčelníci neměli velkou moc. Velký význam měli medicinmani a víra v duchy, známé pod algonkinským jménem manito či kulturní hrdiny, jako byl u na-denejských kmenů Krkavec a u Algonkinů taškář Glooscap nebo Velký zajíc Manabozo. náhled|200px|Akaithco, náčelník Žlutých nožů, 1825 náhled|200px|Čipevajané v tradiční kanoi z březové kůry náhled|200px|Náčelník Odžibvejů na obraze George Catlina z roku 1835
Na-denéjská jazyková rodina Ahtenové (Ahtena, Ahtna Nenn''', Copper River Athabascan) Babinové (Babine, Nadot’en, Natooten, North Carrier) Nataotinové (Nataotin, Nat'oot'en) Bobří Indiáni (Beaver, Dane-zaa, Dunneza, Tsattine) Čilkotinové (Chilcotin, Tsilhqot’in) Čipevajané (Chipewyan, Denésoliné, Denesuliné, Athabasca) Thilanotinové (Thilanottine, Churchill River Chipewyan) Osikoví indiáni (Kkrest'ayle kke ottine, Aspen) Východní Čipevajané (East Chipewyan, Sayisi Dene) Hanové (Dawson, Hän, Hängout, Hankutchin, Moosehide) Holikačukové (Holikachuk, Khotana, Innoko, Tlëgon-khotana, Doogh Hit’an) Horní Kuskokvimové (Goltsan, Kolchan, McGrath, Upper Kuskokwim, Dinak'i) Ingalikové (Degexit, Deg Hit'an, Ingalik) Kaskové (Caska, Kaska, Nahane, Nahani) Takuliové (Takuli, Takutine) Kojukoni (Koyukon, Denaakk'e) Kučinové (Gwich’in, Dinjii Zhuu, Kootchin, Kutchin, Loucheux, Tukudh) Nosiči (Dakelh, Carrier) Witsuwiteni (Witsuwit'en) Otroci (Dehcho, Dene Tha, Slavey, Slave) Dogribové (Dogrib, Thlicho, Dog-flank) Sekaniové (Sekani, Tse'khene) Tagišové (Nahane, Nahani, Tagish) Tahltani (Nahane, Nahani, Tahltan) Tanainové (Kenai, Kenaitze, Tanaina, Dena’ina) Tanakrossové (Tanacross, Dineh su) Tananové (Minto, Nabesna, Tanana, Dena'na) Tsetsautové (Tsetsaut, Wetaŀ) Tučoni (Selkirk, Tutchone, Nahani) Zaječí Indiáni (Sahtú, Sahdzo Got'ine, Hare, Northern Slavey) Žluté nože (T'atsaot'ine, Yellowknife, Copper Indians) upright=0.8|náhled|Demasduit, žena z kmene Beothuků 1819
Algická jazyková rodina Kríové (Cree, Kristinaux, Nehiyonuk, Nehiyaw) Attikamekové (Attikamek, Atikamekw, Tete de Boule, Nehiraw) Kríové z bažin (Swampy Cree, Maškékowak, Mushkekowuk) Lesní Kríové (Woodlands Cree, Sakā-Nīhithawīk) Losí Kríové (Moose Cree, Moosonee, Ililiw) Východní Kríové (Eastern Cree, East Cree, James Bay Cree, Iynu) Montaněsové (Montagnais, Innu-aimun) Naskapiové (Naskapi, Innu) Odžibvejové (Ojibwa, Anishinaabe) Severní Odžibvejové (Northern Ojibwa, Anishinini) Sújská jazyková rodina Kamenní Indiáni (Stoney, Nakoda, Alberta Assiniboine) Lesní Kamenní Indiáni (Wood Stoney, Îyârhe Nakoda)
Izolovaný jazyk Beothukové (Beothuk) †
Severovýchod (Východní lesy) Jedná se o oblast s dávnou kulturní tradicí, vycházející z Adenské, Hopewellské a Mississippské kultury, spojené s rozvinutým zemědělstvím, uměleckými řemesly a budováním pohřebních i chrámových mohyl. Zemědělství převládalo i v pozdějším období, svůj význam si udržel i rybolov, sběr jedlých rostlin (např. divoká rýže, javorový sirup) i lov. Obydlím byly společné dlouhé domy nebo kupolovité vigvamy, obvykle kryté rohožemi či kůrou. Lesní indiáni si vážili obratnosti a odvahy, jíž muži prokazovali v boji i při sportech, jako byl lakros. Společnost byla často matrilineární, kmeny měly demokratické uspořádání a sdružovaly se do konfederací. V náboženství měly velký vliv tajné společnosti jako irokézské Nepravé tváře a algonkinský Midewiwin. náhled|Mikmakové v roce 1865 upright=0.8|náhled|Wa-pel-la, náčelník Liščích indiánů, 1836 náhled|Lapowinsa, náčelník Delawarů, 1735
Algonkinská jazyková rodina Abenakové (Abenaki, Abnaki, Alnôbak, Wabanahkik, Wabanaki) Východní Abenakové (Eastern Abenaki) Západní Abenakové (Western Abenaki) Algonkinové (Algonquin, Omàmiwinini) Delavarové (Delaware, Lenape, Lenni Lenape) Menhettenové (Manhattan, Manna hatta) † Munsíové (Munsee, Ontario Delaware, Moravian indians, Mén'síw) Unamiové (Unami, Wenámiw) Wapingerové (Wappinger, Wappenger, Wawpings, Wápinkw) Illinóové (Illinois, Illiniwek) Kaskasikové (IKaskasika, Kaaskaaskia) Kikapúové (Kickapoo, Kikapoo, Kikaapoi) Liščí Indiáni (Fox, Meskwaki, Meshkwahkihaki) Majamiové (Miami, Myaamiaki) Malesitové (Malecite, Maliseet, Wolastoqiyik) Menominíové (Menominee, Omeqnomenew) Messečusettové (Massachusett) Mikmakové (Micmac, Migmaw, Mi'kmaq) Mohegani (Mohegan, Wolf Indians, Muhheconneok) Mohykáni (Mahican, Mohican, Stockbridge Mohican, Muhhekunneuw) Narragansetové (Narraganset) Nehantkové (Niantic, Nehântick) Nipmukové (Nipmuc, Nippimook, Loup) Odžibvejové (Ojibwa, Otchipwe, Anishinaabe) Východní Odžibvejové (Eastern Ojibwa) Jižní Odžibvejové (Chippewa, Southern Ojibwa) Missisaugové (Mississauga) Odži-Kríové (Oji Cree, Severn Ojibwa, Northern Ojibwa) Ottavové (Ottawa, Odaawaa) Pauhatani (Powhatan, Paqwachowng, Virginia Algonquians) Pamlikové (Pamlico, North Carolina Algonquin) Passamakvoddyové (Passamaquoddy, Peskotomuhkati) Pekvotové (Pequot, Pequttôog) Penobskotové (Penobscot, Panawahpskek) Potavatomiové (Potawatomi, Neshnabé) Sekotové (Secota, Machapunga) Sókové (Sac, Sauk, Odhákiiwaki) Šinekokové (Shinnecock) Šavané (Shawnee, Shaawanwaki) Vampanoagové (Wampanoag, Wôpanâak) náhled|Náčelník Seneků Galantwaké (ten, který sází kukuřici), 1796
Irokézská jazyková rodina Eriové (Erie, Erieehronon, Nation du Chat) Huroni (Huron, Wyandot) Wendatové (Wendat) Wyandotové (Wyandot) Irokézové (Iroquois, Haudenosaunee) Kajugové (Cayuga, Guyohkohnyo, Gayogohó) Mohawkové (Mohawk, Kanienkeháka) Oneidové (Oneida, Onyotáka) Onondagové (Onongada, Onöndowága) Senekové (Seneca, Osininka) Mingové (Mingo, Ohio Iroquis) Neutrálové (Neutral, Neutral Huron, Chonnonton) Wenrové (Wenro, Wenrohronon) Notovajové (Nottoway, Cheroenhaka) Meherrinové (Meherrin, Kauwets'áka) Petunové (Petun, Tobacco people, Tionontati) Suskvehannokové (Conestoga, Susquehannock) Tuscarorové (Tuscarora, Skarù:renˀ)
Sújská jazyková rodina Manahokové (Manahaoc) Okanéčiové (Occaneechi, Occoneechee, Akenatzy, Monacan) Tutelové (Tutelo, Totelo, Totteroy, Tutera, Yesan) Saponiové (Sapponey, Saponi, Yesan) Vinnebagové (Winnebago, Ho-Chunk, Hoocagra)
Jihovýchod Jihovýchod navazuje na oblast Východních lesů. I zdejší kulturní tradice mají kořeny v Hopewellské a Mississippské kultuře. Hlavní význam mělo zemědělství, méně lov, rybolov a sběr planých rostlin. Obydlím byly dlouhé domy, chýše s hlíny a rákosu i dřevěné sruby. Typická je matrilineární rodina a demokratické (Kríkové, Čerokíové) nebo monarchistické (Načezové) uspořádání společnosti. Osady někdy připomínaly města s chrámovými mohylami a palisádovou hradbou. Seminolové a Timukuové v bažinách Floridy žili v chýších čikí postavených na kůlech, prosluli výrobou kánoí, rybolovem i výrobou patchworkových oděvů. Náboženský život a rituály byly spojeny s pěstováním kukuřice. náhled|Tullokčíško (Pije z kamene), čoktóský hráč lakrosu, 1834 náhled| Menawa, náčelník Kríků, 1837 náhled|upright|Příslušník kanibalského kmene Atakapa, 1735
Aravacká jazyková rodina Tekestové (Tequesta, Florida Taino)†
Irokézská jazyková rodina Čerokíové (Cherokee, Tsiloki, Aniyvwiya) Východní Čerokíové (Eastern Cherokee, North Carolina Cherokee, Tsalagiyi Detsadanilvgi) Západní Čerokíové (Western Cherokee, Keetoowah Cherokee, Oklahoma Cherokee, Anigiduwagi Aniyvwiya) Kaddoská jazyková rodina Kaddové (Caddo, Hasínay) Vlastní Kaddové (Caddo Proper, Hasinai, Hasíinay) Kadohadačové (Kadohadacho Kadawdáachuh) Načitočové (Natchitoches,Náshit'ush) Adaiové (Adai, Adayos, Hadai) Maskogijská jazyková rodina Alabamové (Alabama, Albaamaha, Albaamaha) Apalačíové (Apalachee, Appalachee) Čatotové (Chatot, Chacato) Čikasóové (Chickasaw, Chikashsha) Čoktóové (Choctaw, Chahta, Hacha hatak) Gualové (Guale, Iguaja, Ybaja) † Hitčitiové (Hitchiti, Atcik-hata) Houmové (Houma, Hooma, Acolapissa, Húma ʼúlu) Jamasíové (Yamasee, Yamasi, Yemassee) Koasatiové (Koasati, Coushatta, Kowassáti) Maskogiové, Kríkové (Creek, Muskogee, Mvskokvlke) Dolní Kríkové (Lower Creek) Horní Kríkové (Upper Creek, Abihka Idlawa) Kusabové (Cusabo, Cosobay) Načezové (Natchez, Naacee, Théoloels) Seminolové (Seminole, Yat'siminoli) Mikasukové (Miccosukee, Mikisúkî)
Sújská jazyková rodina Akonečiové (Occaneechi, Aconecho, Akonetzi) † Biloxiové (Biloxi, Tanêks) Jučiové (Yuchi, Euchee, Coyaha, Kojaha) Katóbové (Catawba, Esaw, Usheree, Ushery, Yssa) Wokónové (Woccon, Waccamaw) Lambíové (Lumbee, Lumber River Tribe, Cheraw, Keyauwee) Monitonové (Moneton, Monyton) † Ofové (Ofo, Mosopelea, Mosopeleacipi) †
Tunická jazyková rodina Atakapové (Atacapa, Ishak) Bidajové (Bidai, Deadose, Bedias Creek) Čitimačové (Chitimacha, Sitimacha, Chetimacha) Tunikové (Tunica, Thonica, Luhchi Yoroni) Jazuové (Yazoo)
Izolované jazyky Aisové (Ais, Ays) † Kalusové (Calusa, Caloosa) † Karankavové (Karankawa, Cocos, Auia) † Timukuové (Timucua, Timuca, Thimogona) †
Velké pláně náhled|Mato Tohpe, náčelník Mandanů na obraze George Catlina Kultura prérijních indiánů, zobrazená v mnoha knihách a filmech, je dobře známa i mezi neodborníky. Byla založena především na lovu bizonů, významný byl i sběr jedlých rostlin (hlízy dětelníku plody muchovníku) a od 16. století také chov koní. Koně indiánům velmi usnadnili kočovný život i lov bizonů. Usedle žijící Mandani a Póníové byli zemědělci. Obydlím bylo týpí z bizoních kůží, u usedlých kmenů i hliněné zemnice. V životě mužů měl velký význam boj, úspěšní válečníci se zdobili orlími pery a nosili okázalé čelenky. V náboženství byl uctíván Velký duch a jeho poslové – hromoví ptáci. Obřady byly spojeny s očistou v potní chýši a kouřením dýmky. Významným obřadem byl Tanec slunce, později též Tanec duchů a Powow. náhled|vpravo|200px|Bílý oblak, náčelník Ajovů náhled|upright=1.3|Bojovníci Vraních indiánů, 1908 náhled|200px|Šajenská žena, 1911 mini|hochkant|náhled|200px|Sedící býk v roce 1885 Algonkinská jazyková rodina Arapahové (Arapaho, Arapahoe, Innun-ína, Hinono'eino) Jižní Arapahové (Southern Arapaho, Náwunena) Severní Arapahové (Northern Arapaho, White Sage Indians, Nank'haanseine'nan) Atsinové (Atsina, A'aninin, Gros Ventre, White Clay Indians) Černonožci (Blackfoot, Blackfeet, Niitsítapi, Siksikaitsitapi) Kainajové (Blood, Kainah, Kainai) Pieganové (Piegan, Peigan, Pikuni, Piikani) Vlastní Černonožci (Blackfeet proper, Siksika) Kríové (Cree, Nehiyonuk, Nehiyaw) Kríové z Plání (Plains Cree, Nehiyaweni) Odžibvejové (Ojibwa, Ojibway, Ojibwe, Anishinaabe, Anihšināpē) Odžibvejové z Plání (Plains Ojibwa, Western Ojibwa, Saulteaux, Nakawēmowin) Sutajové (Suhtai, Sutaio, Só’taeo’o)