Jan Morávek, (1. května 1888, Kamenný PřívozMatriční záznam o narození a křtu farnost Jílové u Prahy – 4. dubna 1958, Praha) byl český spisovatel. Do literatury vnesl téma Posázaví.
Život Jan Morávek se narodil v Kamenném Přívoze u Jílového. Otec byl místní hostinský a řezník Karel Morávek, matka Kateřina, rozená Babánková. Jan Morávek byl jejich nejmladší dítě.Vzpomínky Albínky Horové, neteře Jana Morávka
Během vojenské služby se Jan Morávek v rakouském Mostu nad Litavou (Bruck an der Leitha) seznámil se svojí budoucí ženou, Annou Pšádovou (1894-1936 Národní politika 14.7.1936, s. 3 - oznámení o úmrtí Anny Morávkové) z Měšic u Prahy. Po válce se s Annou oženil a v roce 1922 se jim narodila dcera Pavla (provdaná Pilzová, zemřela 2007).Stanislava Tejčková/Muzeum Jílové, text k výstavě Jan Morávek, 2008
Rodiště Jana Morávka, Kamenný Přívoz, leží při řece Sázavě, která ovlivnila zásadně jeho tvorbu. Poblíž řeky žil i v Praze – Kobylisích. Jana Morávka okouzlila i Vltava - kniha Lidé od vody
Zemřel roku 1958 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.
Důležité etapy v životě Jana Morávka 1888 Jan Morávek se narodil v Kamenném Přívoze před 1904 – studoval chemické oddělení Vyšší průmyslové školy v Praze, kvůli plicní chorobě nedokončil, vrátil se domů 1904 – zemřel otec Karel Morávek; Jan Morávek odešel z domova a stal se hercem kočovných společností 1910-1912 – tříletá vojenská služba 1912-1914 – herec 1914 – účastnil se I. světové války, brzy byl raněn NK ČR: Verlustliste ausgegeben am 27.10.1914, s. 22 (Moravek Johann) a následně propuštěn z vojenské služby 1915 – první vydaná kniha (Hrdninný Kočiáš, historie mladého vozataje z války Rakousko-srbské, vydal J. Svátek, Č. Budějovice) Databáze NK ČR - Hrdinný Kočiáš 1916-1918 – další dvě knihy 1919 – herec (Divadlo Na Vinohradech, pak scéna Karla Hašlera v Lucerně) 1920 – redaktor časopisů 1922 – narození dcery Pavlíny 1924-1940 – šéfredaktor Pražského ilustrovaného zpravodaje (nakladatelství Melantrich) 1925-1932 – šéfredaktor časopisu Hvězda československých paní a dívek 1936 – zemřela manželka Anna 1941 – odešel do výslužby, věnoval se psaní literatury 1947 – vyšla Zpáteční voda, první díl volné trilogie o autorových předcích (další díly Veselá ves a Kuropění) 1952 – natočen nejznámější film na námět Jana Morávka, Plavecký mariáš 1958 – Jan Morávek zemřel
Dílo
Literární dílo Národní knihovna ČR eviduje téměř 40 různých knih (mnohé ve více vydáních), čtyři divadelní hry, písně a filmové náměty (viz Filmografie), jejichž autorem je Jan Morávek. Z knih jsou nejdůležitější nebo nejznámější:
Hrdinný Kočiáš (historie mladého vozataje z války rakousko-srbské) – první knižně vydané dílo Jana Morávka (il. J. R. Schuster, vydal J. Svátek, České Budějovice, 1915) Šprýmovné kousky Frantíka Vovíska a kozla Bobeše (verše Jana Morávka ke komiksovým obrázkům Josefa Lady (vydal Melantrich 1923 a 1932) V roce 2004 vydal Ladův komiks znovu Albatros, verše Jana Morávka nahradil Josef Brukner Zlato: Horymír - Luba – dvě romantické historické povídky vztahující se k rodnému kraji, bez reálného historického základu (vydal Jan Svátek, Praha, 1923) Špatný voják – autobiografický román; v tomto a následujícím románu zpracovává Jan Morávek své zážitky z první světové války (vydal B. Janda, Sfinx, 1930) Ohnivá lázeň (Melantrich, 1931) Plavci na Sázavě – první díl první románové kroniky z rodného Posázaví; příběh vorařské osady z konce 19. a začátku 20. století (Melantrich, 1931) Opuštěná řeka – druhý díl, volně navazující na Plavce na Sázavě; úpadek sázavského vorařství v době mezi světovými válkami (vydal Melantrich 1941) Zpáteční voda, Veselá ves – první dva díly románové trilogie o rodu mlynářů Benediktů – předků Jana Morávka a jejich potomků(vydal Melantrich 1947 a 1948) Plavecký mariáš – literární zpracování filmového příběhu (vydalo Rudé právo, 1951) Lidé od vody – povídky od Vltavy v pražské Libni (il. Václav Pátek, Čs. spisovatel, Praha, 1955) Kuropění – třetí díl trilogie (posmrtně vydal Melantrich 1985)
Pseudonym Fran Morávek byl použit pouze u prvotiny Hrdinný Kočiáš. Ostatní díla publikoval Jan Morávek pod vlastním jménem.
Novinářská práce V roce 1920 redigoval časopis Obrana venkova a byl též redaktorem publikace Kalendář republiky. Od roku 1924 byl zaměstnán v nakladatelství Melantrich, kde se stal dlouholetým šéfredaktorem Pražského ilustrovaného zpravodaje. Pod jeho vedením dosáhl tento časopis nákladu okolo 140 000 ks týdně Petr Vilgus: Pestrý týden, s. 18 , podle jiných zdrojů dokonce 250 000-300 000 ks týdně (viz Pražský ilustrovaný zpravodaj). Melantrichu zůstal Jan Morávek věrný do té doby, než se jako spisovatel osamostatnil (do roku 1940). I po roce 1940 spolupracoval s různými časopisy, ve kterých zveřejňoval příspěvky a romány na pokračování. Užíval šifry -or a -or-.
Divadelní hry Jan Morávek byl autorem několika divadelních her se zpěvy; dnes jsou zapomenuty, ve své době však byly hrány. V roce 1918 byla provozována jeho Růženka z kantiny Periodikum Cesta, 1918, s. 84 a 112 (dostupné online v NK ČR). V roce 1922 hrálo hru Sražený orel Tylovo divadlo v Nuslích.Národní politika 3.6.1922, s. 3 Nejúspěšnější hra Jana Morávka byla Fanynka z údolí, která byla (též v Tylově divadle v Nuslích) uváděna od roku 1923 Národní politika 5.5.1923 až do roku 1939. Její inscenace se přitom objevila už v roce 1919 (Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech) a ještě v roce 1941 (divadlo Na Slupi).
Filmografie Píseň života (1924, autor námětu) Skalní plemeno (1944, natočeno podle knihy Jana Morávka) Průlom (1946, podle knihy Jana Morávka Blázen z Lorety, který byl též autor námětu a spoluautor scénáře) Původní název filmu byl Zlaté město; viz např. Filmové zpravodajství z 16.1.1946, s. 3 (dostupné online v NK ČR) Kariéra (1948, autor námětu) Plavecký mariáš (1952, podle knihy Jana Morávka, který byl současně spoluautorem scénáře)
Posmrtná ocenění Město Jílové u Prahy pojmenovalo po spisovateli ulici Jana Morávka. V roce 1972 byl v obci Kamenný Přívoz slavnostně otevřen Sad Jana Morávka - spisovatele Posázaví. Každému nově narozenému občánkovi Kamenného Přívozu, Kamenného Újezdce a Hostěradic zde byl zasazen ovocný strom. Od 90. let se v této tradici nepokračuje. Na počest Jana Morávka se koná festival Mezi řekami
Zajímavost Překvapivě přesné detailní autobiografické prvky vykazuje méně známý román Jana Morávka Špatný voják. Autor například v přesné shodě s životopisci uvádí "...odvezl mě otec do Prahy. Měl jsem se dostat za pomoci otcova přítele na učitelský ústav. Ale tam bylo už obsazeno a tak, abych nemusel domů, byl jsem po jistých obtížích přijat na vyšší státní průmyslovou školu, na chemické oddělení...." O několik stran dále popisuje, jak po smrti otce odešel do Prahy "...v květnu jsem zkoušel v novém městském vinohradském a vyhrál jsem to. V červnu šel jsem k odvodu a prohrál jsem to, byl jsem odveden."
Přesto je jasné, že se nejedná o životopis, ale o umělecké dílo, které se skutečností pouze inspiruje. Jan Morávek např. detailně uvádí, že hlavní hrdina románu hrál ve Švandově divadle ve Vrchlického hře Rabínská moudrost; tu ale v té době uvádělo Pištěkovo lidové divadlo na Královských Vinohradech, ve kterém Jan Morávek nepůsobil - viz Národní listy 17.4.1903, s. 5
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články Kamenný Přívoz Pražský ilustrovaný zpravodaj Plavecký mariáš
Externí odkazy
Profil ve Slovníku české literatury po roce 1945
Kategorie:Narození v roce 1888 Kategorie:Úmrtí v roce 1958 Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Kamenném Přívoze Kategorie:Narození 1. května Kategorie:Úmrtí 4. dubna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově