Příkaz mkdir v operačních systémech Unix, DOS, OS/2 a Microsoft Windows slouží k vytvoření adresáře.
V systémech DOS a Windows je často tento příkaz zkrácený na md.
Zápis mkdir nazev_adresare
V systémech na bázi Unixu můžeme použít rozšiřující volby, nejčastější jsou tyto: -p : vytvoří více podadresářů najednou. V případě, že adresář již existuje, ignoruje chybu. -v : zobrazí každý adresář, který byl pomocí příkazu mkdir vytvořen. Nejčastěji se užívá v kombinaci s -p. -m : nastaví přístupová práva (podobně jako příkaz chmod)
Pro vytvoření adresáře a jeho podadresáře pomocí jednoho příkazu je možné použít: mkdir /home/adresar/podadresar
Tímto příkazem vytvoříme obě složky v domovském adresáři.
Jestliže chceme vytvořit celou podadresářovou strukturu, například slozky/slozka_1/slozka_2/slozka_3/slozka_4, můžeme toto zajistit parametrem -p: mkdir -p slozky/slozka_1/slozka_2/slozka_3/slozka_4
Historie V prvních verzích Unixu (4.1BSD a prvních verzích Systému V) musel být tento příkaz zadáván se zvýšenými právy (setuid) systémového administrátora, protože kernel v těchto verzích neměl systémové volání mkdir().
Druhou možností bylo vytvoření adresáře pomocí mknod() a následující manuální spojení s adresáři „.“ a „..“.
Externí odkazy mkdir – dokumentace mkdir v Single UNIX Specification
Kategorie:Standardní unixové příkazy Kategorie:Příkazy DOSu Kategorie:Příkazy Windows Kategorie:Příkazy OS/2 Kategorie:Software pod licencí GPL