Brody (, , , ) jsou město v Haliči na západní Ukrajině. Leží ve východním cípu Lvovské oblasti, nedaleko pramene řeky Styr. Žije zde 23 500 obyvatel (2006).

Historie náhled|vlevo|upright=0.8|Chrám Narození přesvaté Bohorodice Brody jsou městem od 22. srpna 1584 roku a v minulosti byly jedním z hlavních center východní Haliče. Když Brody po dělení Polska připadly Rakousku, staly se pohraničním městem, které zajišťovalo obchod mezi Haličí (resp. Habsburskou monarchií) a Ruskem.

Ve stejné době tvořili většinu obyvatelstva tohoto města Židé (roku 1910 tvořili 67,5 % obyvatel), čímž byly Brody nejžidovštějším městem Haliče. Fungovala zde prestižní ješiva, kde studovali mnozí proslulí rabíni (např. Ezechiel Landau) a narodilo se zde mnoho významných osobností, např. matka Sigmunda Freuda či budoucí izraelský politik Dov Sadan). Během druhé světové války však byla místní židovská komunita zcela vyvražděna nacisty.

V listopadu 1918, po rozpadu Rakousko-Uherska na konci první světové války, se město krátce stalo součástí Západoukrajinské lidové republiky, jejíž poslední části okupovalo Polsko během polsko-ukrajinské války v červenci 1919. 21. listopadu 1919 Nejvyšší rada pařížské mírové konference přidělila východní Halič Polsku na dobu 25 let. Poté, co Polsko znovu získalo nezávislost, bylo město od roku 1921 do září 1939 součástí Tarnopolského vojvodství v rámci druhé polské republiky.

V září 1939 město obsadil Sovětský svaz v souladu s dohodami v tajném dodatkovém protokolu k německo-sovětské smlouvě o hranicích a přátelství, načež bylo začleněno do Ukrajinské sovětské socialistické republiky.

Po invazi do Sovětského svazu se nedaleko odehrála od 26. do 29. června 1941 velká tanková bitva mezi německou 1. tankovou armádou a pěti sovětskými mechanizovanými sbory, která si vyžádala těžké ztráty na obou stranách. Od 1. srpna 1941 se haličský okres, včetně Brodů, stal součástí generálního gouvernementu. Během následujících tří let německé okupace bylo prakticky všech přibližně 9 000 židovských obyvatel Brody nejprve vyrabováno, někteří byli nuceni k práci a od prosince 1942 dále vězněni v ghettu a nakonec zavražděni. Pouze malý počet byl deportován do vyhlazovacích táborů. Velká většina byla zastřelena na okraji lesa za židovským hřbitovem nebo na hradním náměstí. Tuto masovou vraždu připomíná trojjazyčný pamětní kámen vedle hřbitova.

Během druhé světové války byly Brody těžce poškozeny, zejména když se Wehrmacht spolu s SS Halyčina pokusil město udržet (bitva u Brodů, červenec/srpen 1944). Téměř 2 000 domů bylo zcela zničeno, zejména v centru města kolem hlavního náměstí.

V roce 1945 Spojenci nově definovali východní hranici Polska a z velké části se drželi demarkační linie paktu Hitler-Stalin. Území pak bylo anektováno Sovětským svazem a stalo se součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky, která byla součástí SSSR. Od roku 1991 je součástí nezávislé Ukrajiny.

Město, které bylo po druhé světové válce z velké části vylidněno, bylo znovu osídleno ukrajinskými farmáři z okolí. Velké části města musely být znovu postaveny a na konci 70. let 20. století začaly práce na odvodnění bažin obklopujících město.

Brodská městská územní hromada Brodská městská územní hromada () je městská hromada s administrativním centrem v Brodech. V roce 2026 v ní žilo 43300 obyvatel. V této hromadě je město Brody a tyto vesnice: NázevUkrajinskyPolskyAntosjaАнтося -BerlynБерлинBerlinBiljavciБілявціBielawceBoratynБоратинBoratynBorduljakyБордулякиBordulakiBovduryБовдуриBołduryBučynaБучинаBuczynaDitkivciДітківціDytkowceHajiГаїGaje StarobrodzkieHaji-DitkoveckiГаї-ДітковецькіGaje DytkowieckieHaji-SmolenskiГаї-СмоленськіGaje SmoleńskieHaji-SuchodilskiГаї-СуходільськіGaje SuchodolskieHlušynГлушинHłuszynHoloskovyčiГолосковичіHołoskowiceHorbaliГорбалі -HrymalivkaГрималівкаGrzymałówkaJazlivčykЯзлівчикJazłowczykKizjaКізя (do 2024 Кіз'я)KiziaKlekotivКлекотівKlekotówKomarivkaКомарівкаKomorówkaKoňuškivКонюшківKoniuszkówKorolivkaКоролівкаKorolówkaKorsivКорсівKorsówKosarščynaКосарщинаKozaczyznaKovpyn StavokКовпин СтавокKołpinKutyКутиKąty TrojeckieLahodivЛагодівŁahodówLeschnivЛешнівLeszniówLisoveЛісовеLasoweLypynaЛипинаLisowikiMidneМіднеMidnoMonastyrokМонастирокMonastyrekMytnycjaМитницяMytnicaOranyОраниHoranyPankovaПаньковаPańkowaPereliskyПереліскиPereliskiPidhirjaПідгір'яWołochyPiskyПіскиPiaskiPonykvaПоникваPonikwaPonykovycjaПониковицяPonikowicaSalaškaСалашкаSałaszeSbrujiЗбруїZbrojeSmilneСмільнеSmolnoStanislavčykСтаніславчикStanisławczykSuchodolyСуходолиSuchodołySuchovoljaСуховоляSuchowolaSuchotaСухотаSuchotaSydynivkaСидинівкаSydonówkaŠnyrivШнирівSznyrówVydraВидраWydra

Doprava Městem prochází hlavní silniční i železniční tah spojující Lvov a Kyjev; kromě toho jsou Brody křižovatkou ropovodů Družba a Oděsa-Brody.

Foto

Reference

Literatura BARĄCZ, Sadok: [https://polona.pl/item/3827/2/ Wolne miasto handlowe Brody]. Lwów, 1865. CHONIGSMAN, Jakov: Evrei goroda Brody (1584–1944). L’vov, 2001. FRIEDÄNDER, Moriz: Fünf Wochen in Brody unter jüdisch-russischen Emigranten. Wien 1882. GELBER, Nathan Michael: Toledot jehudej Brody 1584–1943 (Jerušalajim 1955) KUZMANY, Börries: Brody. Eine galizische Grenzstadt im langen 19. Jahrhundert (Böhlau, Wien/Köln/Weimar 2011) (PDF; 16,9 MB) KOŚCIÓW, Zbigniew: Brody. Przypomnienie kresowego miasta. Opole 1993. LUTMAN, Tadeusz: Studja nad dziejami handlu Brodów w latach 1773–1880. Lwów 1937. SACHAR, Howard M.: The Course of modern Jewish history. Vintage Books (a division of Random House), capitolo 15. WISCHNITZER, Mark: Die Stellung der Brodyer Juden im internationalen Handel in der zweiten Hälfte des 18. Jahrhunderts, in: Wischnitzer, M. (Hg.): Festschrift zu S. Dubnows 70. Geburtstag (Berlin 1930), 113–123. ZROBEK, Bohdan: Brody i Bridščyna. Istoryčno-memuarnyj zbirnyk. Kniha II. Brody 1998.

Externí odkazy

Kategorie:Města ve Lvovské oblasti Kategorie:Hromady ve Lvovské oblasti Kategorie:Dějiny Židů v Rusku a Sovětském svazu