Black Sabbath byla anglická heavymetalová skupina, kterou v Birminghamu v roce 1968 založili zpěvák Ozzy Osbourne, kytarista Tony Iommi, baskytarista Geezer Butler a bubeník Bill Ward. Často jsou uváděni jako průkopníci heavy metalu. Kapela pomohla definovat žánr svými prvními třemi alby Black Sabbath (1970), Paranoid (1970) a Master of Reality (1971). Po Osbournově odchodu v roce 1979 prošla kapela několika změnami v sestavě, přičemž jediným stálým členem v celé jejich historii zůstal Tony Iommi.
Mezi předchozí jména skupiny patřila Polka Tulk Blues Band a Earth, ale v roce 1969 se kapela ustálila na názvu Black Sabbath. Vyznačovala se okultními tématy s hororovými texty a podladěnými kytarami. V listopadu 1969 podepsali smlouvu s Philips Records, v lednu 1970 vydali svůj první singl „Evil Woman“ a následující měsíc vyšlo jejich debutové album Black Sabbath. Ačkoli dostalo negativní kritickou odezvu, bylo komerční úspěchem, což vedlo k následné nahrávce Paranoid později ve stejný rok. Popularita kapely rostla a v roce 1973 s albem Sabbath Bloody Sabbath začali kritici reagovat příznivě. Na tomto albu, spolu se svým předchůdcem Vol. 4 (1972) a jeho následovníky Sabotage (1975), Technical Ecstasy (1976) and Never Say Die! (1978) kapela prozkoumala experimentálnější a progresivnější styly.
Osbournovo nadměrné užívání návykových látek vedlo v roce 1979 k jeho odchodu. Nahradil ho bývalý zpěvák Rainbow Ronnie James Dio se kterým Sabbathi nahráli tři alba, Heaven and Hell (1980), Mob Rules (1981) a živé album Live Evil (1982), přičemž na posledních dvou se objevil bubeník Vinny Appice, který nahradil Warda. Po odchodu Dia a Appice nahráli Iommi a Butler Born Again (1983) s tehdejším bývalým zpěvákem Deep Purple Ianem Gillanem a Wardem, který se vrátil za bicí, na následujícím turné ho ale nahradil tehdejší bubeník Electric Light Orchestra Bev Bevan. Black Sabbath se rozpadli v roce 1984 a Iommi v následujícím roce sestavil novou verzi kapely. Dalších dvanáct let prošla kapela mnoha personálními změnami, které zahrnovaly zpěváky Glenna Hughese, Raye Gillena a Tonyho Martina, stejně jako několik bubeníků a baskytaristů. V roce 1991 se Iommi znovu sešel s Butlerem, Diem a Appicem, aby nahráli album Dehumanizer (1992), ačkoli Dio a Appice koncem roku 1992 odešli.
Původní sestava se znovu sešla v roce 1997 a následující rok vydala živé album Reunion. Na turné byli občas až do roku 2005, z nichž většina prošla zastávkou jako headliner každoročního Osbournova festivalu Ozzfest. Kapela si dala pauzu v roce 2006, kdy se sestava Mob Rules znovu sešla pod názvem Heaven & Hell, koncertovala v druhé půli prvního desetiletí nového tisíciletí a v roce 2009 vydala své jediné studiové album, The Devil You Know, než po Diově smrti v následujícím roce 2010 ukončila činnost. Původní sestava Black Sabbath se znovu sešla v roce 2011, ačkoli Ward odešel před nahráváním jejich posledního, devatenáctého, studiového alba 13 (2013). Během svého rozlučkového turné Black Sabbath odehráli svůj poslední koncert ve svém domovském městě Birminghamu dne 4. února 2017. Od té doby docházelo k občasným částečným setkáním. Např. Osbourne a Iommi společně vystoupili na závěrečném ceremoniálu Commonwealth Games v Birminghamu. Původní sestava se znovu sešla pro závěrečné vystoupení, které bylo posledním jak pro kapelu, tak pro Osbourna jako sólového umělce. Koncert s názvem Back to the Beginning se uskutečnil na stadionu Villa Park 5. července 2025. 17 dní po tomto koncertě Ozzy Osbourne zemřel.
Black Sabbath prodali do roku 2013 po celém světě přes 70 milionů desek, což z nich dělá jednu z komerčně nejúspěšnějších heavymetalových kapel. Black Sabbath, spolu s Deep Purple a Led Zeppelin, byli označováni jako „nesvatá trojice britského hard rocku a heavy metalu na počátku až poloviny sedmdesátých let“.McIver, Joel (2006). "Black Sabbath: Sabbath Bloody Sabbath". Chapter 12, p. 1. MTV je zařadila jako „Největší metalovou skupinu všech dob“ a podle stanice VH1 a programu 100 Greatest Artists of Hard Rock se umístila na druhém místě mezi nejvýznamnějšími představiteli hard rocku, za skupinou Led Zeppelin. Časopis Rolling Stone je zařadil na 85. místo v seznamu „100 největších umělců všech dob“. Black Sabbath byli uvedeni do UK Music Hall of Fame v roce 2005 a Rock and Roll Hall of Fame v roce 2006. Získali také dvě ceny Grammy za nejlepší metalový počin a v roce 2019 skupina obdržela cenu Grammy za celoživotní dílo.
Historie
1968–1969: Vznik a začátky náhled|Logo skupiny, které se poprvé objevilo na albu Master of Reality (1971). Po rozpadu jejich předchozí kapely Mythology v roce 1968 se kytarista Tony Iommi a bubeník Bill Ward v Astonu v Birminghamu snažili založit heavy bluesrockovou kapelu. Přizvali basáka Geezera Butlera a zpěváka Ozzyho Osbourna, kteří spolu hráli v kapele Rare Breed, přičemž Osbourne umístil inzerát do místního hudebního obchodu: „OZZY ZIG Needs Gig – has own PA“. Nová skupina zpočátku nesla název Polka Tulk Blues Band, název převzatý buď od značky mastkového prášku nebo indického/pákistánského butiku s oděvy; přesný původ není jasný. Skupina Polka Tulk Blues Band zahrnovala slide kytaristu Jimmyho Phillipse, Osbournova přítele z dětství, a saxofonistu Alana „Akera“ Clarka. Po zkrácení názvu na Polka Tulk se kapela znovu přejmenovala na Earth (Osbourne tento název nenáviděl) a pokračovala jako čtyřčlenná bez Phillipse a Clarka. Iommi se začal znepokojovat, že Phillips a Clarke postrádají potřebnou oddanost a neberou kapelu vážně. Než aby je vyzvali k odchodu, tak se místo toho rozhodli rozejít a poté v tichosti reformovat kapelu jako čtyřčlennou. Zatímco skupina vystupovala pod přezdívkou Earth, nahrála několik dem od autora Normana Hainese, jako například „The Rebel“, „When I Came Down“ a „Song for Jim“. Poslední jmenovaná je odkazem na Jima Simpsona, který byl manažerem kapel Bakerloo Blues Line a Tea & Symphony a také trumpetistou skupiny Locomotive. Simpson nedávno založil nový klub s názvem Henry's Blueshouse v hotelu The Crown v Birminghamu a nabídl, že tam nechá Earth zahrát poté, co souhlasili, že se vzdají obvyklého honoráře pro předkapelu výměnou za trička zdarma. Odezva publika byla pozitivní a Simpson souhlasil, že bude dělat Earth manažera.
V prosinci 1968 Iommi náhle Earth opustil a připojil se k Jethro Tull. Přestože jeho působení v kapele bylo krátkodobé, tak se Iommi objevil s Jethro Tull v televizní show The Rolling Stones Rock and Roll Circus. Iommi byl nespokojený se směřováním Jethro Tull a do konce měsíce se vrátil k Earth. "Prostě to nebylo správné, tak jsem odešel," řekl Iommi. "Nejdřív jsem si myslel, že Tull jsou skvělí, ale moc jsem se nesnažil být v kapele lídrem, což byla cesta Iana Andersona. Z Tull jsem se vrátil s úplně novým přístupem. Naučili mě to, že aby ses dostal dál, tak na tom musíš pracovat.
Během hraní koncertů po Anglii v roce 1969 kapela zjistila, že si je pletou s jinou anglickou skupinou jménem Earth, a tak se rozhodli znovu změnit název (tato změna názvu vyvolala dobře známou debatu o údajném estetickém vlivu skupiny Coven, což ale britská kapela vždy odmítala). V kině přes ulici, kde měli zkušebnu, se promítal italský horor režiséra Maria Bavy Black Sabbath z roku 1963 s Borisem Karloffem v hlavní roli. Geezer Butler při sledování lidí, kteří stojí ve frontě na film, poznamenal: „je zvláštní, že lidé utrácejí tolik peněz, aby viděli děsivé filmy“. Osbourne a Butler poté napsali text k písni s názvem „Black Sabbath“, která byla inspirována dílem spisovatele hororů a dobrodružných příběhů Dennise Wheatleyho spolu s vizí, kterou měl Butler o černé siluetě postavy stojící u nohou jeho postele.Ozzy Osbourne: Behind the Music by VH1; first aired 19 April 1998. Využití tritónu, známého také jako „ďáblův interval“, zlověstného zvuku písně a temný text posunuly kapelu temnějším směrem, což je příkrý kontrast k populární hudbě pozdních 60. let, kterým dominovala síla květin (Flower power), folk a kultura hippies. Frontman skupiny Judas Priest Rob Halford nazval skladbu „pravděpodobně nejzlověstnější písní, která kdy byla napsána“. Skupina inspirovaná novým zvukem v srpnu 1969 změnila název na Black Sabbath a rozhodla se zaměřit na psaní podobného materiálu ve snaze vytvořit hudební ekvivalent hororových filmů.
1969–1971: Black Sabbath a Paranoid vpravo|náhled|300px|Přepis jejich typické skladby s názvem Black Sabbath První vystoupení kapely pod názvem Black Sabbath se konalo 30. srpna 1969 ve Workingtonu v Anglii. V listopadu 1969 podepsali smlouvu s Philips Records a vydali svůj první singl „Evil Woman“ (cover od skupiny Crow), který byl nahrán v Trident Studios prostřednictvím dceřiné společnosti Philips Fontana Records v lednu 1970. Pozdější vydání byly zpracovány nově vzniklým vydavatelstvím progresivního rocku pro společnost Philips, Vertigo Records.
První větší prezentace Black Sabbath přišla v roce 1969, když se skupina objevila v radiovém pořadu Top Gear Johna Peela v roce 1969, kdy krátce před nahráváním jejich prvního alba předvedli britskému publiku skladby „Black Sabbath“, „N.I.B.“, „Behind the Wall of Sleep“ a „Sleeping Village“. Ačkoli se singl „Evil Woman“ nedostal do hitparády, kapela měla v listopadu dva dny ve studiu na nahrání debutového alba s producentem Rodgerem Bainem. Iommi vzpomíná na živé nahrávání: "Říkali jsme si: 'Máme na to dva dny a jeden z nich je mixování.' Takže jsme hráli živě. Ozzy současně zpíval, zavřeli jsme ho do samostatné kabinky a šli jsme na věc. Většinu věcí jsme nikdy nedali na podruhé.“ vlevo|náhled|Black Sabbath v roce 1970 (zleva: Butler, Iommi, Ward, Osbourne) Black Sabbath vyšlo v pátek 13. února 1970 a dostalo se na osmé místo v UK Albums Chart. Po vydání v USA a Kanadě v květnu 1970 u Warner Bros. Records se album dostalo na 23. místo v Billboard 200, kde se udrželo více než rok. Album od mnoha kritiků dostalo negativní recenze. Lester Bangs ho v recenzi Rolling Stone odmítl jako „Nesourodé džemování basy a kytary, které se vzájemně kutálejí jako velocitovaní speedfreakové po hudebních nápadech od jednoho k druhému, a přes jejich snahu nikdy nedospějí k souladu “. Přestože bylo kritizováno, album se prodávalo dobře a bylo v pozornosti mainstreamu.Black Sabbath album, inside book details, re-release, compact disc version Od té doby bylo v USA organizací Recording Industry Association of America (RIAA) a ve Spojeném království British Phonographic Industry (BPI) certifikováno jako platinové. V současnosti je obecně přijímáno jako první album heavy metalu.
Skupina se vrátila do studia v červnu 1970, pouhé čtyři měsíce po vydání Black Sabbath. Nové album mělo být původně pojmenováno War Pigs podle písně „War Pigs“, která byla kritická vůči vietnamské válce; nicméně, Warner změnil název alba na Paranoid. Hlavní singl alba „Paranoid“ byl napsán ve studiu na poslední chvíli. Ward vysvětluje: "Neměli jsme dost písní na album a Tony jen zahrál na kytaru [Paranoid] a bylo to. Trvalo to dvacet, dvacet pět minut od shora dolů." Jako singl vyšel v září 1970 a dostal se na čtvrté místo v UK Singles Chart a zůstal jediným top 10 hitem Black Sabbath. Album následovalo ve Velké Británii v říjnu 1970, kde se díky úspěchu singlu „Paranoid“ dostalo na první místo v UK Albums Chart.