náhled|80px|Výsledek chromatografie chlorofylu. 150px|Automatizovaný kolektor frakcí pro chromatografické metody|náhled|vpravo Chromatografie (z řečtiny χρώμα – barva, γραφειν – psát) je souhrnné označení pro skupinu fyzikálně-chemických separačních metod. Molekuly analytu se u všech typů chromatografických separací rozdělují mezi stacionární a mobilní fázi. Dělení je založeno na rozdílné distribuci složek směsi mezi mobilní a stacionární fázi. Postup vynalezl počátkem 20. století ruský přírodovědec Michail Cvět.
Chromatografické pojmy Analyty – složky vzorku, které mají být chromatograficky rozděleny a identifikovány
Analytická chromatografie – chromatografie sloužící k zjištění existence analytu (kvalitativní stanovení) a k určení jeho koncentrace ve vzorku (kvantitativní stanovení).
Chromatograf – přístroj sloužící k chromatografické separaci složek vzorku
Chromatogram – záznam z chromatografu, znázorňující jednotlivé analyty nejčastěji ve formě chromatografických píků (zón) oddělených navzájem základní linií
Chromatografická separace – rozdělení vzorku na jednotlivé složky (analyty) na základě rozdílné distribuce mezi mobilní a stacionární fázi
Mobilní fáze (eluent) je fáze pohybující se chromatografickým systémem. Tato fáze přivádí vzorek do stacionární fáze, kde dochází k jeho separaci
Retenční čas – čas, který složka potřebuje k průchodu chromatografickým systémem
Preparativní chromatografie slouží k izolaci čistých (nebo alespoň čistějších) složek vzorku, které jsou dále použity (k chemické reakci, další separaci apod.)
Stacionární fáze – je fáze ukotvená na místě, přes kterou prochází mobilní fáze a také složky vzorku. Jde například o tenkou vrstvu silikagelu na inertním nosiči (při tenkovrstevné chromatografii) či kolonu naplněnou silikagélem. Zde dochází k separaci v důsledku distribuce vzorku mezi stacionární a mobilní fázi
Autosampler - automaticky dávkuje vzorky do přístroje
Rozdělení chromatografických metod podle uspořádání sloupcová chromatografie (kolonová chromatografie, CC, column chromatography) – stacionární fáze je v koloně papírová chromatografie (PP, paper chrom.) – stacionární fází je obvykle voda, adsorbovaná na papír chromatografie na tenké vrstvě (TLC, thin layer chromatography) – stacionární fází je tenká vrstva adsorbentu anebo inertního nosiče, který váže kapalnou stacionární fázi
Rozdělení chromatografických metod podle mobilní fáze plynová chromatografie (GC, gas chromatography) – mobilní fází je plyn fluidní chromatografie – mobilní fáze je látka v nadkritickém stavu plazmová chromatografie – mobilní fáze je proud iontů kapalinová chromatografie (LC, HPLC, liquid chrom., vysokoúčinná kapalinová chrom.) – mobilní fází je kapalina.
Při kapalinové chromatografii je mobilní fází kapalina a stacionární fází je pevná látka (LSC) nebo kapalina, zakotvená na pevné látce (LLC).
Při LLC dochází k dělení složek analytu v důsledku různých hodnot jejich rozdělovacích koeficientů.
Při LSC dochází k dělení složek analytu v důsledku jejich různých adsorpčních vlastností.
Rozdělení kapalinové chromatografie podle principu dělení adsorpční chromatografie – stacionární fáze je adsorbent. iontová chromatografie – stacionární fáze je ionex. gelová chromatografie nebo gelová filtrační chromatografie – stacionární fáze je neionizovaný přírodní nebo syntetický gel. afinitní chromatografie – stacionární fáze obsahuje zakotvené ligandy, na které se rozdělovaná látka váže. rozdělovací chromatografie – o separaci rozhoduje různá rozpustnost složek vzorku v stacionární a mobilní fázi
Rozdělení chromatografie podle podmínek izokratická chromatografie – konstantní podmínky gradientová chromatografie – mění se podmínky, např. teplota nebo složení mobilní fáze.
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Separační metody Kategorie:Klinická biochemie