24. září je 267. den roku podle gregoriánského kalendáře (268. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 98 dní. Svátek mají Jaromír a Jaromíra.
Události Česko 1483 – V Praze na staroměstské a novoměstské radnici došlo k defenestraci purkmistra a sedmi konšelů. Jedná se o druhou pražskou defenestraci. 1815 – Po řadě neúspěšných pokusů proběhla ve Stromovce první zkušební jízda českého parovozu Josefa Božka, první tohoto druhu na kontinentě za přítomnosti veřejnosti. 1878 – Při zahajovacím zasedání sněmu Království českého pronesli poslanci zvolení za Národní stranu (staročeskou) tzv. státoprávní ohrazení, v němž sice ohlásili svoji vůli podílet se na práci sněmu, aniž by tím však ustoupili od zásad českého státního práva, které až dosud hájili. 1905 – V Praze se shromáždilo více než 50 000 lidí, aby požadovali zavedení všeobecného volebního práva. Demonstrace se pak konaly rovněž v dalších českých a moravských městech. 1937 – Premiéra českého filmu Tři vejce do skla režiséra Martina Friče s Vlastou Burianem v hlavní trojroli. Jde o 24. film Vlasty Buriana. 1938 – V Šumperku byl zavražděn kvůli svým protifašistickým postojům lídr Německého hospodářského svazu Franz Hroch 1943 – Premiéra českého detektivního filmu s Karlem Högerem Čtrnáctý u stolu. Režii filmu měli Oldřich Nový a Antonín Zelenka 1945 – Jan Werich s rodinou opouští po šestileté emigraci Spojené státy a vrací se do Prahy 1946 – Ministr zemědělství Július Ďuriš za KSČ vystoupil při zasedání vlády s návrhem šesti zemědělských zákonů. Nejvýznamnější z nich byl zaměřen na přehodnocení výsledků pozemkové reformy provedené za předmnichovské republiky. 1957 – Do kin jde budovatelský film K. M. Walló Botostroj podle stejnojmenné knihy T. Svatopluka, kritizující poměry ve firmě Tomáše Bati. 1957 – V noci z 24. září na 25. září byl v Ústavu jaderné fyziky v Řeži uveden do provozu první československý jaderný reaktor. 1965 – Premiéra českého černobílého filmu režiséra Zdeňka Podskalského Bílá paní. Kvůli satirické kritice bylo během normalizace zakázáno film promítat. 1971 – V Českých Budějovicích byl ukončen provoz II. generace trolejbusové dopravy. 1998 – Předseda Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové Josef Lux vzhledem k vážnému onemocnění odstoupil ze všech svých funkcí. Jeho nástupcem v čele strany se stal Jan Kasal. 2005 Stanislav Gross rezignoval na funkci předsedy ČSSD V Pardubicích se konal sjezd mimoparlamentní Strany zelených; předsedou byl zvolen bývalý ministr Martin Bursík. 2017 – Evropský tým tenistů porazil zbytek světa 15-9 v prvním ročníku nově založeného Laver Cup Tennis, hraného v Praze. U zrodu americko-australsko-švýcarského projektu stál tenista Roger Federer a Tomáš Berdych. 2024 – Předseda vlády Petr Fiala oznámil, že navrhne prezidentu republiky odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše kvůli nezvládnuté digitalizaci stavebního řízení. Bartošovi kolegové z Pirátské strany to na emotivní tiskové konferenci označili za podraz a vykopnutí Pirátů z koaliční vlády.
Svět 366 – Papež Liberius umírá, jeho nástupcem se stává Damasus I. jako 37. papež 622 – Mohamed dokončil svoji hidžru (přesídlení z Mekky do Medíny). 787 – Byl zahájen Druhý nikajský koncil, který ukončil první fázi obrazoborectví v Byzantské říši. 1688 – V Londýně otevřeli nové divadlo Royal Court Theatre 1794 – Pozůstatky Jeana-Paula Marata jsou přeneseny do pařížského Panthéonu, smuteční řeč pronesl markýz Donatien Alphonse de Sade 1845 – V Americe je založen první basebalový klub 1853 Francie anektuje Novou Kaledonii americký podnikatel Cornelius Vanderbilt podnikl na své jachtě první kolem světa 1890 – Mormonská církev se oficiálně zřekla polygamie 1921 – 258. Papež Benedikt XV. věnuje 1 milión lir na pomoc hladomoru v Rusku 1948 – Byla založena firma Honda Motor Comp., japonský výrobce osobních a nákladních automobilů a motocyklů. 1950 – Začátek operace Létající koberec – přesun všech Židů z Jemenu do Izraele 1957 – V Barceloně byl otevřen Camp Nou, největší fotbalový stadion v Evropě. 1973 – Guinea-Bissau vyhlásila nezávislost na Portugalsku. 1991 Grungeová skupina Nirvana vydala své nejslavnější album Nevermind, obsahující hymnu 90. let „Smells Like Teen Spirit“. Skupina Red Hot Chili Peppers vydala album Blood Sugar Sex Magik. 2015 – Nejméně 700 lidí zemřelo během muslimské poutě Hadždž důsledkem tlačenice v táboře poutníků v údolí Miná v Saúdské Arábii.
Narození náhled|upright|Jan Nedvěd (* 1946) náhled|upright|Veronika Freimanová (* 1955) Česko
1812 – Emanuel Pippich, právník a kulturní činitel († 5. ledna 1886) 1830 – Carl Lützow, poslanec Moravského zemského sněmu († 1892) 1831 – Vilém Bukovský, profesor techniky († 19. března 1899) 1834 – Wenzel Wenhart, rakouský pedagog a básník († 13. listopadu 1912) 1838 – Josef Kořán, publicista, historik a poslanec Českého zemského sněmu († 4. dubna 1912) 1850 – Adolf Srb, novinář († 14. dubna 1933) 1864 – Emil Peters, český inženýr a politik († 20. ledna 1950) 1871 – Václav Koranda, kněz, básník a publicista († 4. března 1920) 1879 – František Čapka, československý politik († 3. listopadu 1949) 1882 – Rudolf Winternitz, pražský architekt († 1944) 1886 Miloslav Fleischmann, lední hokejista († 12. srpna 1955) Václav Holek, konstruktér zbraní († 13. prosince 1954) 1893 – Karel Neuwirth, český lékař v oboru urologie († 6. dubna 1970) 1895 – Ludvík Hilgert, architekt († 29. srpna 1967) 1898 – Zdeněk Kolářský, český houslista a houslový pedagog († 24. prosince 1989) 1900 – Karel Honzík, architekt († 4. února 1966) 1914 – Jiří Kolář, básník a výtvarník († 11. srpna 2002) 1916 – Bohumil Modrý, hokejový brankář († 21. července 1963) 1918 – Jaromír Velecký, malíř († 31. července 1970) 1919 Staša Fleischmannová, fotografka a autorka vzpomínkové literatury († 30. ledna 2020) Václav Nelhýbel, česko-americký hudební skladatel († 22. března 1996) 1920 Bedřich Kloužek, český sochař a medailér († 2. července 1995) Míla Tomášová, mikrobioložka, spisovatelka († 12. května 2001) 1923 – Ladislav Fuks, prozaik († 19. srpna 1994) 1926 – Alena Munková, novinářka a publicistka a scenáristka († 14. dubna 2008) 1930 – Jitka Kolínská, česká malířka, grafička a ilustrátorka († 10. srpna 1992) 1934 – Vilém Hejl, prozaik, scenárista a překladatel († 23. ledna 1989) 1939 – Bohumil Med, hráč na lesní roh, pedagog 1946 – Jan Nedvěd, zpěvák 1952 – Ivan David, lékař a politik 1953 – Pavel Šámal, předseda Nejvyššího soudu 1954 – Zdenka Tichotová, zpěvačka 1955 – Veronika Freimanová, herečka 1959 – Miroslav Vladyka, herec 1970 – Karel Janák, filmový a televizní režisér 1973 Michal Sup, hokejista Klára Doležalová, moderátorka 1975 – Lukáš Houser, basketbalista 1990 – Tereza Budková, modelka, I. česká vicemiss 2009
Svět náhled|upright|Francis Scott Fitzgerald (* 1896) náhled|upright|Howard Walter Florey (* 1898)
náhled|upright|Linda McCartney (* 1947) náhled|upright|Kevin Sorbo (* 1958) náhled|upright|Yvetta Blanarovičová (* 1963) 15 – Vitellius, římský císař († 22. prosince 69) 1461 – Kristina Saská, královna dánská, švédská a norská († 8. prosince 1521) 1501 – Gerolamo Cardano, italský matematik († 20. září 1576) 1513 – Kateřina Sasko-Lauenburská, švédská královna († 23. září 1535) 1550 – Tchang Sien-cu, čínský dramatik († 29. července 1616) 1555 – Hercules I. Monacký, vládce Monaka († 29. listopadu 1604) 1577 – Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský, německý šlechtic a markrabě († 27. července 1626) 1625 – Johan de Witt, nizozemský politik († 20. srpna 1672) 1667 – Jean-Louis Lully, francouzský hudební skladatel († 23. prosince 1688) 1689 – Johann Adam Steinmetz, německý teolog († 10. července 1762) 1704 – Karel August Waldeck, nejvyšší velitel nizozemské armády († 19. srpna 1763) 1705 – Leopold Daun, rakouský maršál († 5. února 1766) 1709 – John Cleland, anglický spisovatel, autor prvního pornografického románu († 23. ledna 1789) 1717 – Horace Walpole, anglický politik, spisovatel a architekt († 2. dubna 1797) 1739 – Grigorij Potěmkin, ruský šlechtic († 16. října 1791) 1755 – John Marshall, americký právník a politik, předseda Nejvyššího soudu († 6. července 1835) 1762 William Lisle Bowles, anglický básník a kritik († 7. dubna 1850) Chatam Sofer, židovský učenec, bratislavský rabín († 3. října 1839) 1772 – Guillaume de Vaudoncourt, francouzský generál († 2. května 1845) 1817 – Ramón de Campoamor y Campoosorio, španělský básník a politik († 11. února 1901) 1821 – Cyprian Kamil Norwid, polský básník a malíř († 23. května 1883) 1851 – Hugo Gerhard Ströhl, rakouský heraldik († 7. prosince 1919) 1861 – František Josef Battenberský, princ z rodu Battenbergů († 31. července 1924) 1864 – Cyril Horváth, slovenský právník a národovec († 2. srpna 1931) 1868 – Tomás López Torregrosa, španělský hudební skladatel († 23. června 1913) 1871 – Lottie Dodová, pětinásobná wimbledonská vítězka († 27. června 1960) 1878 – Charles-Ferdinand Ramuz, švýcarský spisovatel a básník († 23. května 1947) 1884 Gustave Garrigou, francouzský cyklista († 28. ledna 1963) İsmet İnönü, druhý turecký prezident († 25. prosince 1973) Hugo Schmeisser, německý konstruktér pěchotních zbraní († 12. září 1953) 1886 – Pinchas Kohen, izraelský agronom a vychovatel († 27. června 1956) 1889 – Eberhard von Mackensen, generálplukovník německého Wehrmachtu († 19. května 1969) 1890 – Rudolf Viest, ministr čs. vlády v exilu, slovenský generál, vedoucí osobnost SNP († 1945) 1891 – William Frederick Friedman, americký kryptolog († 12. listopadu 1969) 1893 Rafael Millán Picazo, španělský hudební skladatel († 8. března 1957) Blind Lemon Jefferson, americký bluesový kytarista a zpěvák († 19. prosince 1929) 1894 – Jean Casale, francouzský stíhací pilot († 23. června 1923) 1895 – André Frédéric Cournand, francouzsko-americký lékař, Nobelova cena 1956 († 19. února 1988) 1896 – Francis Scott Fitzgerald, americký spisovatel († 21. prosince 1940) 1898 – Howard Walter Florey, australský farmakolog, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1945 († 21. února 1968) 1902 – Rúholláh Chomejní, šíitský vůdce protišáhovské revoluce v Íránu († 3. června 1989) 1905 – Severo Ochoa, španělsko-americký lékař a biochemik, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1959 († 1. listopadu 1993) 1911 – Konstantin Ustinovič Černěnko, sovětský politik († 10. března 1985) 1913 – Wilson Rawls, americký spisovatel († 16. prosince 1984) 1914 – Andrzej Panufnik, polský hudební skladatel a dirigent († 27. října 1991) 1918 Šraga Weil, izraelský výtvarný umělec († 20. února 2009) Richard Hoggart, britský literární teoretik († 10. dubna 2014) 1920 Leo Marks, anglický kryptograf, dramatik a scenárista († 15. ledna 2001) Richard Ira Bong, americký válečný pilot († 6. srpna 1945) 1921 – Franz Eppel, rakouský historik umění († 13. září 1976) 1923 Fats Navarro, americký jazzový trumpetista a skladatel († 7. července 1950) Ziemowit Fedecki, polský slavista a překladatel († 8. ledna 2009) 1925 – Geoffrey Burbidge, britsko-americký astronom († 26. ledna 2010) 1926 Kâmuran Şipal, turecký spisovatel a překladatel († 18. září 2019) Ricardo María Carles Gordó, španělský kardinál († 17. prosince 2013) 1929 – John Carter, americký klarinetista, saxofonista a flétnista († 31. března 1991) 1930 Józef Krupiński, polský básník († 1. září 1998) John Watts Young, americký astronaut († 5. ledna 2018) 1931 Medardo Joseph Mazombwe, zambijský kněz, arcibiskup Lusaky, kardinál († 29. srpna 2013) Anthony Newley, anglický herec, zpěvák a textař († 14. dubna 1999) 1933 Mel Taylor, americký rockový bubeník († 11. srpna 1996) Raffaele Farina, italský kardinál, salesián 1934 – Jasutaka Cucui, japonský spisovatel, dramatik, herec a jazzový klarinetista 1936 – Jim Henson, americký loutkoherec († 16. května 1990) 1939 – Wayne Henderson, americký pozounista a hudební producent († 4. dubna 2014) 1941 – Linda McCartney, americká fotografka († 17. dubna 1998)