thumb|right|Zadní strana šestiválcového vidlicového motoru Ford s uložením spojky thumb|right|Lamela suché třecí spojky obsahující v sobě pružnou spojku s vinutými pružinami Spojka je strojní součást, která slouží k přenosu kroutícího momentu. Z pravidla spojuje hnací (zdroj kroutícího momentu) a hnanou hřídel. Podle charakteru použití dělíme spojky na pevné (např. trubková, kotoučová aj.), které přenášejí stálý kroutící moment, a na spojky pohyblivé (např. třecí lamelová spojka), které umožňují rozpojení mezi dvěma hřídeli a tím přerušení přenosu kroutícího momentu.
Spojky zastávají důležitou roli při tlumení rázů ve strojních sestavách, ale dají se konstruovat i k zesílení rázů (využívají např. vibrační stoly při separaci zlata od zeminy). Spojky lze postavit i tak, aby bylo možné rozpojení kroutícího momentu za chodu, byl umožněn axiální / radiální pohyb hřídelí nebo plynulý rozběh sestavy.
Významnou součástí strojů je pojistná střižná spojka (např. kotoučová spojka se střižným kolíkem), která zajistí přerušení kroutícího momentu přestřižením kolíku v případě překročení předem definovaného kroutící momentu (tím lze ochránit součásti za spojkou v případě abnormálně zvýšeného kroutícího momentu).
Pro přenos kroutícího momentu ve spojkách se používá mnoho různých způsobů a součástí, např.: kolíky, čepy, lícované šrouby, pryže (např. spojka PERIFLEX) nebo různé konstrukční úpravy spojkových kotoučů, jako například u zubové spojky a v neposlední řadě se používá třecí síly jako například u třecí lamelové spojky, která má velký význam v automobilovém průmyslu.
Druhy spojek
Existuje 8 hlavních skupin spojek: Pevné spojky – pevné spojení dvou souosých hřídelí bez žádných přídavných vlastností Pružné spojky – tlumení rázů a vibrací Vyrovnávací spojky – vyrovnávání nesouososti obou hřídelí nebo jejich vzájemný pohybu Výsuvné spojky – rozpojení hřídelí za klidu Třecí spojky – plynulý rozběh hnané hřídele i rozpojení za provozu Rozběhové spojky – automatický plynulý rozběh hnané hřídele Pojistné (bezpečnostní) spojky – omezuje přenášený kroutící moment Jednosměrné spojky – přenášení kroutícího momentu pouze jedním směrem
Výpočet krouticího momentu spojky Pokud je spojka na hnací i hnané straně klidně zatížena, je přenášený krouticí moment v Nm dán vztahem:
kde P je výkon v kW a n otáčky za minutu.
V praxi spojka nepřenáší jen jmenovitý moment, ale moment větší kvůli nerovnoměrnostem v konstrukci a různým typům hnacích a hnaných strojů. Proto musí být dimenzována na jiný moment a stavěna pro větší námahu, než se kterou se normálně počítá. Vztah pro přenášený moment je tedy upraven:
kde C ≥ 1 je provozní součinitel.
Provozní součinitel Tento součinitel je koeficientem, upravujícím hodnotu kroutícího momentu tak, aby spojka snesla případný přenos většího krouticího momentu. Závisí přibližně úměrně na tom, do jaké výkonnostní třídy patří hnací a hnaný stroj. Pokud je hnacím strojem malý elektromotor nebo parní turbína a hnaný stroj jen malé dynamo nebo promítačka, koeficient je určen jako C=1 až 1,4. Při stejném hnacím stroji, ale nejvyšší třídě hnaného stroje, dosahuje součinitel hodnoty 3 až 3,9. Nejvyšších hodnot dosahuje součinitel při nejsilnějších hnacích strojích a nejtěžších hnaných strojích, např. spojka mezi stacionárním čtyřdobým jednoválcovým benzínovým motorem a vysokotlakým čerpadlem má součinitel 4,4 až 5,3.
Pryž má velký vliv na tlumení spojky, a proto je u pryžových spojek voleno vždy nižší rozmezí hodnot součinitele.
Literatura
Svatopluk Černoch: Strojně technická příručka (dva svazky), SNTL, Praha 1977
Externí odkazy
Kategorie:Strojní součásti Kategorie:Konstrukce vozidel