náhled|Socha Hérakla od Baccia Bandinelliho z let 1530–1534 náhled Héraklés (řecky Ἡρακλῆς, latinsky Heracles, Hercules) je v řecké mytologii syn Diův a Alkménin, nevlastní syn Amfitryóna a potomek Perseův, nejslavnější hrdina, který jako jediný dostal nesmrtelnost a stal se bohem. Je obdařen nadlidskou silou, odvahou i důvtipem a je vzorem pro hrdinu a muže. Měl také mnoho smrtelných potomků, z nichž někteří byli známi jako Héráklovci.
Stal se bohem síly, píle, vytrvalosti aj. Za manželku má bohyni Hébé, se kterou má dva syny Anikéta a Alexiara. Zúčastnil se výpravy Argonautů.
Narození a dětství Bohyně Héra, která žárlivě střežila každý Diův krok a jeho milenkám i nemanželským potomkům připravovala mnohé strázně a komplikace, Héraklův osud s chutí a záští řádně promíchala.
Ještě před jeho narozením se stalo to, co často předtím i potom – její manžel, nejvyšší bůh Zeus, se zamiloval do krásné Alkmény, dcery mykénského krále Élektryóna a spojil se s ní, když na sebe vzal podobu jejího manžela, tírynthského krále Amfitryóna. Ta po příslušné době porodila hned dva syny – Diova syna Hérakla a hned po něm Ífikla, který byl synem Amfitryóna.
Těsně před jejich narozením však nejvyšší bůh Zeus v radě bohů hrdě prohlásil, že „právě dnes spatří světlo světa největší hrdina“. To ovšem neušlo Héře a rozhodla se manželovi pomstít. Lstí vymámila z Dia přísahu, že kdo se toho dne narodí, bude vládnout všem mužům z Diova rodu. A Zeus odpřisáhl. Héra bez prodlení zařídila, aby se Sthenelově manželce Nikippě týž den narodil syn, i když měl ještě dva měsíce času. Naopak Alkménin porod pozdržela. A tak se stalo, že se narodil Sthenelův syn Eurystheus a teprve po něm Diův potomek Héraklés. A přesně podle Diovy přísahy stal se Héraklés služebníkem Eurystheovým, a ani sám nejvyšší bůh s tím nic nemohl udělat.
náhled|Héraklés coby dítě škrtí Hérou seslaného hada
Nesmrtelnost Když se Héraklés narodil, dostal jméno Alkeidés neboli Alkaios a teprve později Héraklés, což znamená „skrze Héru slavným“. Stalo se totiž, že lstí se dítě dostalo do náruče bohyně Héry a k jejímu prsu: Jakmile se od ní napil, získal nesmrtelnost. Héra se rozzlobila a hned téhož dne na něj poslala dva hady: Zatímco jeho bratr Ífiklés strachy křičel, Héraklés je uškrtil, po jednom hadovi v každé ruce.
Dospívání na venkově Jako malý chlapec se učil všemu, co má umět dospělý muž – řídit vůz, šermovat a zacházet se všemi zbraněmi, boxovat, střílet lukem, učil se taktice a strategii, ale také zpěvu a hudbě. A měl ty nejlepší učitele. Héraklés byl silný a prchlivý, takže když ho učitel hry na lyru Linos několikrát opravil, udeřil ho Héraklés lyrou do hlavy tak, že ho zabil. Za to ho nevlastní otec Amfitryón raději poslal na venkov ke stádům a tam pobyl až do svých osmnácti let.
Všechny své vrstevníky převyšoval postavou, silou a odvahou. Na venkově se mladý Héraklés proslavil tím, že zabil kithairónského lva, který pustošil tamní stáda. Sám lva vystopoval a zabil ho kyjem, oblékl se do jeho kůže a místo přilby nosil jeho rozevřené čelisti.
Toto se stalo v zemi za vlády krále Thespia. Král měl padesát dcer a každý večer posílal do Héraklovy ložnice jednu z nich, aby zplodily Héraklovy potomky, silné a statečné. Skutečně, po čase se král těšil z padesáti dvou vnoučat: dvě z dcer totiž porodily dvojčata, jedna z nich se jmenovala Prokris.
Megara Když se vracel do rodných Théb, potkal Héraklés výběrčí daní orchomenského krále Ergína. Ti šli do Théb pro sto volů, které Thébané museli po své prohrané válce odevzdávat každý rok. Výběrčí se na Hérakla povyšovali a uráželi ho, takže se rozzlobil, uřezal jim uši a nosy, svázal jim ruce a poslal je domů. Thébané ho přivítali s nadšením, jenomže jemu v patách táhl král Ergínos s velkou armádou. Héraklés se postavil do čela obránců města, útočníky odrazil a donutil je vrátit Thébám dvojnásobek vybraných daní. Thébský král Kreón dal Héraklovi svou dceru Megaru a půl království. Héraklés se v Thébách usadil a stal se otcem tří synů.
náhled|Hérakles a Lichás, autor: Antonio Canova
Vraždění a trest Ten poklidný spokojený život nemohla vidět Héra. Poslala na něj šílenství, v němž pobil Héraklés své tři a Ífiklovy dvě děti, a potom mu zase vrátila rozum. Z tohoto třeštění se zachránil Héraklův synovec Ioláos, který byl také napaden, ale podařilo se mu prchnout. Později se všech akcí zúčastnil s hrdinou jako vozataj nebo štítonoš.
Dvanáct úkolů Héraklés odešel do Delf, aby skrze věštbu zjistil, jak se má od strašného zločinu očistit. Dozvěděl se, že má odejít ke králi Eurystheovi a vykonat deset uložených prací. Héraklés odešel do Argu a usadil se nedaleko Mykén na otcovském hradě Tírynthu. Odtud se hlásil o svých deset úkolů. Eurystheus se tolik bál, že své rozkazy vzkazoval přes svého hlasatele Koprea. Vymýšlel je ale s velkou odvahou. Zároveň s velkou chutí Hérakla urážel a ponižoval.
Úkolů mělo být původně jen deset, nicméně král Eurystheus dva neuznal, a to odpravení hydry, při němž měl pomocníka, a vyčištění Augiášových chlévů, za něž si "nechal zaplatit". Héraklés se mu za úkoly navíc později pomstil: Dobyl jeho zemi a zabil ho.
Než se Héraklés pustil do určených prací, dostal vzácné dary od bohů: Hermés mu daroval meč, Apollón luk a šípy, Héfaistos zlatý hrudní krunýř a Athéna roucho. Dva poslední spolu soutěžili, kdo prospěje nejvíc. Dále mu Poseidón daroval koňské spřežení, Zeus neprorazitelný štít. Přesto prý Héraklés spoléhal více na svůj kyj, luk a šípy.
náhled|vlevo|Héraklés dusící nemejského lva
1. Zabít nemejského lva Bylo to obrovské zvíře s neprorazitelnou kůží. Když dorazil Héraklés do Nemeie, nenašel nikoho, kdo by mu ukázal cestu nebo stopy. Nemejský lev vyhubil nebo zahnal všechny lidi z okolí. Héraklés dlouho pátral v lesích i kopcích, až narazil na stopu. Vystřelil na lva šípy, ale ty se jenom odrazily od kožichu a neublížily. Vzal na lva meč, ale ten se ohnul. Pak se rozmáchl svým kyjem, trefil lva do čenichu a ten zalezl do jeskyně se dvěma vchody. Héraklés uzavřel jeden vchod, druhým do jeskyně vstoupil, chytil lva za hlavu a tak ho svíral, až se lev udusil. Mršinu poté přinesl do Mykén. Úkol mu zabral třicet dní a přišel prý při něm o jeden prst. Eurystheus udivený a vyděšený mu provždy zakázal vstup do města, výsledky svých úkolů měl Héraklés předvádět před branami. Eurystheus si nechal zhotovit mosaznou nádobu, tu zahrabali do země a král se do ní před příchodem Hérakla ukrýval.
náhled|vpravo|Héraklés ubíjející lernskou hydru
2. Zabít lernskou hydru Hydra žila v doupěti a řádila v hluboké bažině. Byla příšerná – hadí tělo a několik (tři až devět) hadích hlav, z nichž jedna byla nesmrtelná. Její jed dokázal zabít prakticky cokoliv i při nepatrné dávce. Jako pomocníka měla obrovského kraba, a tak si Héraklés vzal jako pomocníka syna svého přítele, Ioláa. Bohyně Pallas Athéna přivedla Hérakla k doupěti a poradila mu střílet na příšeru hořícími šípy. Tak donutil Hydru vylézt. Pak se ji pokoušel chytit, rozbíjel jí hlavy kyjem, ale z každé rozbité vyrostly dvě nové. Na pomoc Hydře přilezl z bažiny obrovský krab, který Hérakla štípal do nohou. Héraklés povolal na pomoc Ioláa, ten zapálil z jedné strany les, upaloval Hydře hlavy a poté už nové nerostly. Pak usekl Héraklés i nesmrtelnou hlavu, zahrabal ji do hlíny a zatížil kamenem. Nakonec si v jedu namočil hroty šípů, které později způsobovaly smrtelná zranění. Eurystheus mu odmítl uznat splnění úkolu, protože Ioláos mu podával louče.
3. Chytit kerynejskou laň se zlatými parohy Těch laní bylo pět, byly rychlé, měly mosazná kopýtka a zlaté paroží. Přitom laním řeckých jelenů paroží neroste, jen samcům. Kdysi bohyně Artemis čtyři z nich sama odchytila a zapřáhla je do svého vozu. Poslední volná laň z Keryneii prý pustošila pole.
Héraklés chtěl laň chytit, aniž by použil násilí nebo ji poranil. Stopoval ji neúnavně po celý rok, prošel daleké kraje. Nakonec ji dostihl celou vyčerpanou, vystřelil na ni šíp, kterým jí probodl čistě obě přední nohy. Pak teprve ji chytil a nesl ji na ramenou až do Mykén. Bohyni Artemis se omluvil a vinu za lov laně shodil na Eurysthea, jehož úmyslem bylo poštvat bohyni proti Héraklovi.
náhled|vpravo|Héraklés zápolící s erymanthským kancem
4. Chytit erymanthského kance Obrovské zvíře pustošilo široký kraj a děsilo vše živé. Héraklés ho měl donést živého.
Cestou se zastavil u Kentaurů a několik jich tehdy zabil. A nešťastnou náhodou trefil otráveným šípem i Cheiróna, kterému nebylo pomoci. Přál si zemřít, ale nemohl, protože byl nesmrtelný. Později si s ním svůj osud smrtelníka vyměnil hrdina Prométheus a Cheirón se dostal na oblohu do souhvězdí Kentaura.
Poté se Héraklés vydal za kancem. Hlasitým pokřikem ho vyhnal z houští, zahnal ho do hluboké závěje, skočil mu na záda a spoutal ho řetězy. Poté ho živého na ramenou odnesl do Mykén. Shodil ho u tržiště, zatímco Eurystheus byl schovaný v sudu.
Na nové úkoly Héraklés nečekal, protože se právě shromažďovali Argonauti na svou plavbu do Kolchidy: připojil se k nim.
5. Vyčistit Augiášovy chlévy Král Augeiás měl taková stáda dobytka, která z něj udělala nejbohatšího muže na světě. Navíc bohové zařídili, že stáda byla plodná a odolná vůči všem nemocem. Stáje, ohrady a dokonce přilehlá pole byla vrchovatě zanesena hnojem, který se léta nevyvážel. Když Eurystheus tento úkol zadával, představoval si Hérakla, jak roky ručně čistí chlévy. Ale Héraklés obhlédl situaci a prohlásil, že když mu Augeiás dá desetinu stád, bude večer práce hotová. Ten se zasmál a kývl. Nato Héraklés prorazil na dvou místech ohrady, změnil tok dvou blízkých řek Alfeios a Péneios a jejich proud se prohnal ohradami, stájemi a okolními poli. A práce byla večer hotova. Augeiás se začal vytáčet a dohadovat, že úkol byl zadaný Eurystheem, a potom ještě zapíral, že by desetinu stád slíbil. Zasedl soud, v něm Augeiův syn Fýleus dával za pravdu Héraklovi a Augeiás je oba vyhnal ze země. A co víc – Eurystheus práci neuznal, protože prý si Augeias Hérakla najal.
náhled|vpravo|Héraklés sestřelující stymfálské ptáky
6. Zahnat stymfálské ptáky Byli to velcí ptáci jako jeřábi nebo ibisové, ale měli mosazné zobáky, pařáty a křídla. Jsou zasvěcení bohu války Areovi. Žili nad stymfálskou bažinou, ve velkých hejnech vzlétali do vzduchu a zabíjeli lidi a zvířata tím, že nechali padat mosazné peří, a zároveň vylučovali jedovatý trus, který ničil porosty. Když Héraklés přišel plnit úkol, viděl, že z bažiny zaútočit nelze, protože člověka neunese a člun se na ni nedá spustit. Pomohla mu Athéna – dala mu kovová chrastítka a Héraklés stál na výběžku hory nebo vysoko na stromě a dělal tak hrozný hluk, že ptáci šílení hrůzou odlétali do dálek až k Černému moři. O tom je zmínka v příbězích Argonautů.
náhled|vlevo|Héraklés krotící divokého krétského býka
7. Přivést krétského divokého býka Divoký býk byl dar boha moří Poseidóna krétskému králi Mínóovi, ovšem s podmínkou, že Mínós ho musí bohu obětovat. Mínós obětoval jiného býka a Poseidón za trest seslal na býka zuřivost, při níž býk pobíhal po ostrově a všechno ničil. Héraklés ho holýma rukama chytil a v dlouhém zápase zkrotil tak, že ho mohl přivést do Mykén. Eurystheus býka nejprve věnoval Héře, pak ho pustil na svobodu. Když býk později pustošil krajinu až v okolí Athén, zabil ho Théseus.
8. Přihnat Diomédovy lidožravé koně