náhled|upright=1.0|Oslunění Země o rovnodennosti náhled|upright=1.3|Rovnodennosti a slunovraty (zemská osa je zde zobrazena svisle; Solstice – slunovrat; Equinox – rovnodennost; Sun – zdánlivá poloha Slunce) Rovnodennost (lat. aequinoctium) je okamžik, kdy je Slunce v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose, souběžně s průřezy zemských rovnoběžek.Ottův slovník naučný, heslo Aequinoctium. Rovnodennost nastává dvakrát do roka: 20. března, kdy střed obrazu Slunce na nebeské sféře prochází jarním bodem, a 22. až 23. září, kdy prochází podzimním bodem. Březnová rovnodennost je na severní polokouli přechod z astronomické zimy do jara, a mluvíme tedy o jarní rovnodennosti, kdežto v září přechází léto v podzim a mluvme o rovnodennosti podzimní. Naproti tomu na jižní polokouli začíná jaro v září a podzim v březnu.
+ Časy rovnodenností Rok Jarní (SEČ) Podzimní (SELČ) 2021 20. března 10:37 22. září 21:21 2022 20. března 16:33 23. září 03:04 2023 20. března 22:25 23. září 08:50 2024 20. března 04:07 22. září 14:44 2025 20. března 10:01 22. září 20:19 2026 20. března 15:46 23. září 02:06 2027 20. března 21:25 23. září 08:02 2028 20. března 03:17 22. září 13:45 2029 20. března 09:01 22. září 19:37 2030 20. března 14:51 23. září 01:27 2031 20. března 20:41 23. září 07:15
Popis rovnodenností Rovnodennosti nemají vztah se vzdáleností Země od Slunce či polohou vůči apsidám dráhy Země. Přesné datum (okamžik) rovnodennosti se mění proto, že se liší délka kalendářního roku a astronomického roku tropického: 4letý juliánský cyklus přestupných roků způsobuje, že v běžném roce (je kratší) nastane rovnodennost o cca 1/4 dne později než v předchozím roce. V přestupném roce se datum rovnodennosti posune o přestupný den zpět a tím se datum srovná. Nepřesnost 4letého cyklu, tedy že průměrný rok nepatrně předbíhá tropický rok, způsobuje, že v dlouhodobém horizontu se datum „stěhuje“ dozadu, tedy nastává rovnodennost dříve. To vyrovnává 400letý cyklus gregoriánský. Proto se od roku 1900 datum březnové rovnodennosti stěhuje od 21. směrem k 19. březnu, příští gregoriánská korekce nastane v roce 2100 – vynechá se přestupný den a rovnodennosti budou o den později. Astronomické jevy neurčují kalendářové přechody na letní čas a zpět, které se stanovují administrativně. Protože čas východu a západu Slunce se nemění symetricky, bývá to poslední neděli v březnu a v říjnu. Slunce o rovnodennosti vychází přesně na východě a zapadá na západě (ovšem horizont pohledu by musel být v nadmořské výšce 0 m nad Středozemním mořem). Na rovníku přechází v poledne přes nadhlavník. V den rovnodennosti Slunce osvěcuje oba zemské póly, kde se tak střídá polární den a noc. náhled|upright=1.3|Západ slunce během rovnodennosti pozorovaný z Pizzo Vento ve městě Fondachelli-Fantina na Sicílii Slovo „rovnodennost“ naznačuje, že den by měl být stejně dlouhý jako noc. Jenže sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají (refrakce), takže v den rovnodennosti je Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je jen 11 hodin a 50 minut; „skutečná“ světelná rovnodennost může být i o několik dní posunutá.
Březnová rovnodennost V Česku a na celé severní polokouli jde o jarní rovnodennost (na jižní polokouli je to podzimní rovnodennost). Nastává nejčastěji 20. března. Dříve nastávala často i 21. března, ale v 21. století to nastalo naposledy v roce 2011. Další výskyt bude až od roku 2102. Vzácně může být i 19. března (poslední výskyt roku 1796,Začátky ročních dob od roku 1000 př. n. l. až do roku 2999 n. l. příští výskyt 2048). Na severním pólu Slunce vyjde – začíná polární den. Na jižním pólu Slunce zapadne – začíná polární noc. Průměrná denní teplota je 6,3 °C.
Zářijová rovnodennost V Česku a na celé severní polokouli jde o podzimní rovnodennost (na jižní polokouli je to jarní rovnodennost). Nastává obvykle 22. či 23. září. Vzácně může být i 21. září (příští výskyt 2092) nebo 24. září (poslední výskyt roku 1931, příští výskyt 2303). Na severním pólu Slunce zapadne – začíná polární noc. Na jižním pólu Slunce vyjde – začíná polární den. Průměrná denní teplota je 14,6 °C (přibližně o 8 stupňů vyšší než na jaře, což je teplotní hystereze).
Historie a význam V okolí slunovratu se délka dne mění velmi pomalu, a určit den slunovratu je proto obtížné. Naproti tomu rovnodennost lze s přesností jednoho dne určit daleko jednoduššími prostředky. Protože sluneční paprsky dopadají za rovnodennosti na zemský povrch kolmo k zemské ose, pohybuje se stín libovolného pevného bodu (například vrcholu jakékoli tyče) v průběhu dne po přímce (přesněji řečeno po rovnoběžce). Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu téhož bodu v průběhu dne, a pokud leží na přímce, je právě rovnodennost.Podle pokusů ing. Z. Ministra bohatě stačí metrová tyč. J. Sokol, Čas a rytmus. 2. vyd. 2004, str. 79.
Je proto pravděpodobné, že nejstarší kultury zakládaly svůj kalendář právě na rovnodennosti, která v některých kulturách určovala počátek roku. Tak je tomu například ve Starém zákoně (), který ovšem zachoval i jinou tradici podzimního počátku roku. Na jarní rovnodennosti dodnes závisí i proměnné datum židovských i křesťanských Velikonoc.
Rovnodennost byla stanovena nikajským koncilem roku 325 na 21. března právě pro potřeby výpočtu data Velikonoc. Toto datum platilo bez ohledu na skutečnou astronomickou rovnodennost.
Odkazy Reference
Literatura Ottův slovník naučný, heslo Aequinoctium. Sv. 1, str. 271
Související články Ekliptika Kalendář Slunovrat
Externí odkazy
Začátky ročních dob od roku 1000 př. n. l. až do roku 2999 n. l. Červené svátky aneb Jak slavili staří Slované jarní rovnodennost
Kategorie:Nebeská mechanika Kategorie:Slunce Kategorie:Kalendář