Ernest André Gellner (v českém kontextu uváděn také jako Arnošt Gellner,http://www.lidovky.cz/intelektual-ktery-miloval-spory-d43-/ln_noviny.asp?c=A101030_000080_ln_noviny_sko&klic=239671&mes=101030_0 9. prosince 1925 Paříž – 5. listopadu 1995 Praha) byl filosof, sociolog a sociální antropolog. Společenské vědy obohatil především teorií nacionalismu. Kritizoval psychoanalýzu, marxismus nebo postmoderní filozofii. Jeho intelektuální postoje ovlivnily především práce sociálního antropologa Bronisława Malinowského, sociologa Maxe Webera a filosofa Karla Poppera, který jej ovlivnil kritickým racionalismem.
Život a rodina Ernest Gellner se narodil do německy mluvící židovské rodiny. Dětství prožil v Praze, kde chodil do české obecné školy a na anglické gymnázium.
Dle slov Gellnerova přítele Jiřího Musila, si Gellner z pražského prostředí odnesl především zájem o český jazyk, literaturu a společnost a Rusko; základní liberální politickou orientaci; a také pozitivní, ale současně také věcně kritický vztah k Masarykovi.
V roce 1939 celá rodina utekla do Anglie, kde Gellner po dostudování střední školy v roce 1943 zahájil studium na Oxfordské univerzitě. Svá studia však přerušil, aby mohl v roce 1944 vstoupit do Československé samostatné obrněné v brigády, s níž se zúčastnil obléhání Dunkerque a se kterou se v roce 1945 dostal na krátký čas zpět do Prahy.Ibid, 23-24.
V Praze začal studovat na Univerzitě Karlově, kde mimo jiné navštěvoval přednášky Jana Patočky. Patočkovy přednášky na něm moc dobrý dojem nezanechaly. Gellner později napsal, že Patočkův styl přednášení považoval za nesrozumitelný.Ibid, 26. K Patočkovi se však vrátil na sklonku své kariéry v souvislosti se zájmem o český nacionalismus.
V roce 1946 Československo z obav před politickým směřováním země opět opoustil a vrátil se do Anglie. V Oxfordu pak dokončuje v roce 1947 studia.Ibid, 28-29. V Oxfordu byl jeho učitelem například filosof Gilbert Ryle,Ibid, 33. se kterým se v průběhu padesátých let názorově rozešel. Po ukončení svých oxfordských studií pak dva roky přednášel na Univerzitě v Edinburghu.Ibid, 38. V roce 1949 se přesunul na místo odborného asistenta sociologie se speciálním zřetelem k etice a sociální filosofii na London School of Economics.Ibid, 39. Na univerzitě působil dlouhých 35 let až do roku 1984, kdy mu byla Univerzitou v Cambridge nabídnuta profesura antropologie Williama Wyse.Ibid, 343. Na tomto místě vystřídal Jacka Goodyho.
Na Cambridgi působil Gellner v letech 1984–1993.Ibid, 366. Poslední léta života pak strávil na Středoevropské univerzitě v Praze, kterou v roce 1991 založil George Soros, britský finančník maďarského původu.Ibid, 365.
Do Československa se Gellner podíval jako návštěvník koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let, kdy se stýká s místním disentem.Ibid, 192. Po revoluci se v souvislosti se svým úvazkem na Středoevropské univerzitě vrátil natrvalo. V Praze nakonec Ernest Gellner v listopadu 1995 zemřel na infarkt.Ibid, 374.
Ernest Gellner byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Lore Edith Gellnerová (roz. Herzsteinová), se kterou se setkal během svých studií na Oxfordu. Manželství skončilo rozvodem v roce 1949.Ibid, 38-39. Jeho druhou manželkou byla Susan Gellnerová (roz. Ryanová), se kterou měl celkem čtyři děti – syny Davida a Benjamina, dcery Sarah a Deborah.Ibid, 51, 56. David Gellner se rovněž stal sociálním antropologem a v současnosti působí na Oxfordské univerzitě.
Ernest Gellner byl vášnivým horolezcem. Lezl v Alpách nebo v Maroku.Ibid, 41, 53. Svého koníčku se musel vzdát kvůli osteoporóze, která ho začala trápit od poloviny padesátých let.Ibid, 57. Kromě toho rád jezdil na motorce, kánoi a na plachetnici.Ibid, 32.
Dílo Gellnerovo dílo zahrnuje na dvě desítky monografií z oblasti filosofie (např. Words and Things, 1959; Thought and Change, 1964; Legitimation of Belief, 1974) a sociální antropologie (např. Saints of the Atlas, 1965; Muslim Society, 1981). Velký rozruch vzbudila jeho první kniha Words and Things, ostře polemizující s tzv. oxfordskou filosofií přirozeného jazyka a filosofií pozdního Ludwiga Wittgensteina. Britský filosof Gilbert Ryle, který byl tehdy šéfredaktorem časopisu Mind, odmítl Gellnerovu knihu v časopise recenzovat. Ryleův zamítavý postoj podnítil k reakci Bertranda Russella, který napsal protestní článek do The Times. Následně se kolem Gellnerovy knihy rozvířila debata, do které se zapojilo devatenáct různých korespondentů.
Národy a nacionalismus Hlavní článek: Nacionalismus dle Ernesta Gellnera Významného úspěchu dosáhl Gellner knihou Národy a nacionalismus (Nations and Nationalism, 1983), která byla přeložena do více než deseti jazyků, včetně češtiny (1993). K tématu nacionalismu se Gellner vrátil ještě na sklonku svého života v knize Nacionalismus. Podle Gellnera je nacionalismus “původně politický princip, který tvrdí, že politická a národní jednotka musí být shodné."
Gellnerův přístup k nacionalismu bývá označován jako konstruktivistický a má tak blízko k teoriím nacionalismu Erica J. Hobsbawma a Benedicta Andersona. Národy stejně jako nacionalistické ideologie nejsou podle Gellnera ničím přirozeným. Podle něj obojí úzce souvisí až se společenskými změnami osmnáctého a devatenáctého století. Národy a nacionalismus tu nejsou od nepaměti, jsou až produktem moderní doby.
Mezi kritiky Gellnerovy teorie nacionalismu bývá řazen např. Anthony D. Smith. Ačkoliv ten souhlasí s některými Gellnerovými tezemi, přesto tvrdí, že každý moderní národ je budován na základě předcházející pre-moderní etnické tradice.
Knihy Words and Things. London 1959 Thought and Change. 1964 Saints of the Atlas. 1969 Legitimation of Belief. Cambridge 1974 Muslim Society. Cambridge 1981 The Psychoanalytic Movement. 1985 Postmodernism, Reason and Religion. London a New York 1992
České překlady Národy a nacionalismus. Praha 1993 Podmínky svobody: občanská společnost a její rivalové. Brno 1997 Rozum a kultura: historická úloha racionality a racionalismu. Praha 1999 Pluh, meč a kniha: struktura lidských dějin. Brno 2001 Nacionalismus. Brno 2003 Jazyk a samota: Wittgenstein, Malinowski a habsburské dilema. Brno 2005
Reference
Externí odkazy
Intelektuál, který miloval spory. LN 30.10.2010 anglicky Gellner resource page (na London School of Economics) Catalogue of the Gellner papers na London School of Economics. Interview s Ernestem Gellnerem John Davis pro Current Anthropology (Vol 32, No. I, Feb. 1991 pp.63-65).
Conversi, Daniele 2007 'Homogenisation, nationalism and war: Should we still read Ernest Gellner?’, Nations and Nationalism, Vol. 13, no 3, 2007, pp. 1–24 "The Social and Political Relevance of Gellner's Thought Today" Texty z konference o Gellnerovi v květnu 2005 na univerzitě v Galloway, Irsko. Ruini, Andrea Ernest Gellner: un profilo intellettuale, Carocci, Roma 2011 (http://www.carocci.it/index.php?option=com_carocci&task=schedalibro&Itemid=72&isbn=9788843061969
Kategorie:Čeští sociologové Kategorie:Britští sociologové Kategorie:Židovští sociologové Kategorie:Čeští filozofové Kategorie:Britští filozofové Kategorie:Židovští filozofové Kategorie:Čeští antropologové Kategorie:Britští antropologové Kategorie:Židovští antropologové Kategorie:Teoretici západní kultury Kategorie:Odborníci na populismus Kategorie:Narození v roce 1925 Kategorie:Úmrtí v roce 1995 Kategorie:Muži Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Členové Britské akademie Kategorie:Narození 9. prosince Kategorie:Úmrtí 5. listopadu Kategorie:Narození v Paříži Kategorie:Úmrtí v Praze