1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Události
Československo 1. ledna – zahájila provoz Československá spořitelna. 14.–15. února – I. celostátní sjezd JZD 21. března – Antonín Zápotocký se stal druhým komunistickým prezidentem Československa. 1. května – Zahájeno pravidelné vysílání Československé televize. 1. června – Provedena utajovaná měnová reforma (zákon o ní vydán až 30. května), která znehodnotila úspory většiny lidí. Následovaly první větší protikomunistické protesty, největší v Plzni (zfanatizovanými milicionáři byli poblíž radnice zastřeleni dva lidé a na náměstí T. G. Masaryka byl stržen komunisty jeho pomník a náměstí přejmenováno), kde 20 000 dělníků Škody protestovalo proti KSČ. Protesty byly krvavě potlačeny a na jejich základě bylo v červenci 1953 provedeno několik vykonstruovaných procesů. 12. srpna – byla uskutečněna první zkouška sovětské termojaderné pumy 30. srpna – založena Zoologická zahrada města Brno 3. října – Skupina bratří Mašínů ilegálně překročila v prostoru Hory Svaté Kateřiny hranice mezi ČSR a NDR se záměrem útěku do Západního Berlína. 23. prosince – Československá rozvědka unesla z rakouského exilu bývalého předsedu sociálních demokratů Bohumila Laušmana. 24. prosince – nedaleko Šakvic na trati Brno–Břeclav došlo k druhému největšímu železničnímu neštěstí v našich zemích: při střetu rychlíku s osobním vlakem zahynulo 103 lidí a 83 bylo zraněno.
Svět 20. ledna – Prezidentem USA se stal Dwight D. Eisenhower. 5. března – zemřel Josif Vissarionovič Stalin, začal boj o nástupnictví, ve kterém vítězí Chruščov. 25. dubna – Francis Crick a James Dewey Watson publikovali článek Molekulární struktura nukleových kyselin: struktura pro deoxyribonukleovou kyselinu, v němž poprvé popsali dvojitou šroubovici DNA. 29. května – Nejvyšší hora světa Mount Everest zdolána. Novozélandský horolezec Edmund Hillary s nepálským nosičem (šerpou) Tenzingem Norgayem vystoupili až na samotný vrchol hory měřící 8840 metrů. 2. června – Alžběta II. byla korunována královnou Spojeného království. 16. června – V Berlíně proběhla stávka stavebních dělníků a rozvinula se postupně v široké protesty proti vládě NDR. 19. července – V USA byli za špionáž popraveni manželé Rosenbergovi. 26. července – Nezdařený útok povstalců pod vedením Fidela Castra na kasárna v Moncadě na Kubě, který měl být předehrou ke svržení diktátora Batisty. 27. července – Mezi představiteli KLDR, Číny a intervenčními jednotkami OSN uzavřeno příměří v Pchanmundžomu, jímž skončila korejská válka. 19. srpna – Státní převrat v Íránu, v jehož průběhu byl za aktivní spolupráce CIA svržen předseda vlády Muhammad Mosaddek, který znárodnil íránský ropný průmysl 14. září – Prvním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu se stal Nikita Sergejevič Chruščov. 31. října – Ctirad Mašín, Josef Mašín a Milan Paumer ze skupiny bratří Mašínů vstoupili po 28 dnech útěku přes území NDR do amerického sektoru Západního Berlína a přihlásili se tamním orgánům.
Vědy a umění 20. srpna – agentura TASS oznámila úspěšný pokusný výbuch sovětské vodíkové bomby. 13. listopadu – První provedení 4. smyčcového kvartetu D-dur Dmitrije Šostakoviče 21. listopadu – Kenneth Oakley podrobnou analýzou prokázal, že Piltdownský člověk (Eoanthropus dawsoni) je podvrh Arthur C. Clarke napsal povídku Devět miliard božích jmen. začíná vycházet Filosofický časopis. V USA vznikla elektronická soustava barevné televize systému NTSC, která se používá dodnes. Z ní byly později odvozeny evropské systémy SECAM a PAL.
Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Frits Zernike za vynález prosvětlovacího elektronického mikroskopu Nobelova cena za chemii – Hermann Staudinger za dlouholeté výzkumy v oblasti makromolekulární chemie, které daly průmyslu umělých hmot důležité a užitečné náměty Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Hans Adolf Krebs a Fritz Albert Lipmann za práce o látkové výměně v lidském těle Nobelova cena za literaturu – Winston Churchill za mistrovství v historickém a biografickém líčení a za skvělou rétoriku, kterou použil na obranu vysokých lidských hodnot Nobelova cena za mír – George Catlett Marshall za plán obnovy Evropy
Narození
Česko náhled|upright|Blanka Matragi (* 20. února) náhled|upright|Dalibor Janda (* 21. března) náhled|upright|Dagmar Havlová (* 22. března) náhled|upright|Zdeněk Troška (* 18. května) náhled|upright|Jaromír Nohavica (* 7. června) náhled|upright|Jan Kraus (* 15. srpna) náhled|upright|Taťjana Medvecká (* 10. listopadu) 2. ledna – Josef Rauvolf, překladatel a publicista 3. ledna – Jiří Šedivý, náčelník Generálního štábu Armády ČR 5. ledna – Oldřich Bubeníček, novinář a politik 10. ledna – Jaromír Meduna, herec 11. ledna Eduard Kučera, podnikatel a spoluzakladatel společnosti Avast Software Jaromír Vondra, kontrabasista a zpěvák trampské skupiny Hop Trop 13. ledna – Ivo Pelant, dramaturg a scenárista 14. ledna – Jana Kratochvílová, zpěvačka, textařka a skladatelka 15. ledna – Petr Mareš, místopředseda vlády Vladimíra Špidly 18. ledna – Otakar Divíšek, primátor statutárního města Hradce Králové 19. ledna – Vladimír Oppl, sochař a medailér 21. ledna – Jiří Spáčil, soudce Nejvyššího soudu České republiky 22. ledna Petr Čermák, lékař a politik Milan Horvát, romský aktivista 23. ledna Ladislav Havel, biolog a genetik, rektor Mendelovy univerzity v Brně Pavel Wonka, antikomunista a disident († 26. dubna 1988) 30. ledna – Zuzana Roithová, lékařka, politička, ministryně zdravotnictví 31. ledna Jiří Kunert, ekonom a bankéř († 2. září 2024) Čestmír Vlček, primátor statutárního města Ostravy 1. února – Jan Bednář, rozhlasový novinář a komentátor 6. února – Ivan Rynda, sociální a kulturní ekolog, politik 13. února Jiří Dědeček, písničkář, básník, textař, překladatel, spisovatel Jan Sovák, malíř František Štambachr, československý fotbalový reprezentant 14. února – Josef Fronk, malíř 15. února Miloslav Ransdorf, komunistický politik († 22. ledna 2016) Jiřina Pavlíková, historička umění a politička Jarmila Nygrýnová, halová mistryně Evropy ve skoku do dálky († 5. ledna 1999) 16. února – Jan Vávra, umělecký fotograf 20. února – Blanka Matragi, módní návrhářka a designérka 23. února Pavel Holländer, soudce Ústavního soudu České republiky Jaromír Kohlíček, politik 26. února Daniel Korte, překladatel, filolog, lingvista, podnikatel a politik Jan Mlčoch, teoretik umělecké fotografie 27. února – Gabriela Soukalová, běžkyně na lyžích, stříbrná medaile ze ZOH 1984 5. března – Jan Ruml, politik a aktivista v oblasti lidských práv, ministr vnitra 6. března – Ignác Antonín Hrdina, kněz, soudce, specialista na církevní právo 7. března – Miroslav Šik, švýcarský architekt českého původu 14. března Nikos Armutidis, sochař a malíř řeckého původu Vladimír Kostka, československý hokejový obránce 16. března – Radim Valenčík, vysokoškolský učitel, ekonom a politik 17. března – Jana Vaňourková, cestovatelka a fotografka 21. března – Dalibor Janda, zpěvák pop music, textař a hudební skladatel 22. března – Dagmar Havlová, herečka a manželka prezidenta Václava Havla 26. března – Ivan Hejna, scenárista, dramaturg 2. dubna – Petr Štěpánek, rektor Vysokého učení technického v Brně 4. dubna – Jan Novák, česko-americký spisovatel, scenárista a dramatik 10. dubna – Vladimír Záhorský, politik a lékař 17. dubna – Richard Mandelík, politik, jeden z iniciátorů vzniku sítě kampeliček 19. dubna – Ivan Luťanský, herec († 1. srpna 1983) 22. dubna – Jana Ševčíková, dokumentaristka 23. dubna – Pavel Kouba, filozof 24. dubna – Jindřich Kabát, ministr kultury České republiky († 14. července 2020) 28. dubna – Jiří Holý, literární historik a teoretik 11. května – Miloslav Pluháček, sochař, malíř a grafik 13. května Rut Kolínská, zakladatelka hnutí mateřských center v České republice Marie Noveská, politička († 11. září 1998) 16. května Bedřich Ludvík, dramaturg, spisovatel, textař, skladatel, scenárista a režisér Vítězslav Vávra, zpěvák a bubeník († 1. července 2021) 17. května – František Koníček, ministr práce a sociálních věcí ČR 18. května – Zdeněk Troška, režisér 21. května – Lubomír Brabec, kytarový virtuóz 23. května – Jan Lepš, odborník na rostlinnou ekologii 26. května – Stanislava Nopová, spisovatelka, básnířka, publicistka a vydavatelka 2. června – Petr Kolínský, scénograf, architekt, malíř, grafik, designér 3. června – František Černík, československý hokejový útočník 5. června – Zdenek Janda, malíř a grafik 7. června Jaromír Nohavica, folkový písničkář, textař, libretista Libuše Šafránková, herečka († 9. června 2021) 12. června – Jan Štern, televizní dramaturg a producent a politik 13. června – Iva Procházková, spisovatelka 23. června – Jan Koucký, odborník na školství a politik 29. června František Chrástek, umělecký a reklamní fotograf Kryštof (arcibiskup), pravoslavný metropolita Českých zemí a Slovenska Zdeněk Petráň, lékař a numismatik 2. července – Vladimír Rejlek, trumpetista 4. července – Milan Chalupa, hokejový obránce 5. července – Peter Koliba, politik a lékař-gynekolog 16. července – Luděk Rubáš, ministr zdravotnictví ČR 20. července – Vlastimil Petržela, fotbalový trenér a bývalý hráč 21. července – Ivan Kmínek, spisovatel science fiction a chemik († 3. září 2013) 25. července Olga Havlová, politička a knihovnice Gabriela Osvaldová, herečka a textařka 26. července – Vlasta Formánková, soudkyně Ústavního soudu 30. července Vladimír Beneš, lékař, specializací neurochirurg, Marian Palla, prozaik, básník, výtvarník, publicista a recesista 31. července Vladimír Dlouhý, ekonom a politik Marie Součková, ministryně zdravotnictví ČR 4. srpna – Martin Foukal, prezident Notářské komory České republiky 9. srpna – Jiří Netík, sochař, řezbář a restaurátor 14. srpna – Jiří Balvín, ministr kultury ČR 15. srpna – Jan Kraus, herec, moderátor, publicista, dramatik a režisér 20. srpna – Alena Vykulilová, fotografka 27. srpna – Arnošt Vašíček, spisovatel, záhadolog a scenárista 28. srpna – Lubomír Franc, hejtman Královéhradeckého kraje 31. srpna – Jan Lata, lékař, rektor Ostravské univerzity v Ostravě 3. září – Rostislav Sionko, fotbalista, útočník a fotbalový trenér 4. září – Stanislav Klecandr, zpěvák, písničkář 5. září Jan Neliba, hokejista Pavel Šafařík, politik 9. září – Slávek Janoušek, písničkář 13. září – Hana Čížková, herečka 18. září Ivo Barteček, historik a iberoamerikanista Josef Hausmann, biochemik, tlumočník a spisovatel 22. září – Jaroslav Kirchner, sportovní novinář a spisovatel 24. září – Pavel Šámal, předseda Nejvyššího soudu 25. září – Jan Novotný, herec a divadelní režisér 3. října Bohumil Starnovský, moderní pětibojař a olympionik Gejza Valent, atlet, diskař († 6. října 2024) Jan Kubice, ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, ministr vnitra 6. října – Filip Šedivý, právník, diplomat a politik († 20. září 2008) 13. října – Libor Havlíček, hokejista 14. října Petr Veselý, malíř, výtvarný pedagog a básník Miroslav Virius, matematik a fyzik 17. října – Zdeněk Hojda, historik a pedagog 24. října – Jiří Bartek, vědec, lékař a biolog 30. října – Jan Kalvoda, advokát, ministr spravedlnosti ČR 31. října – Petr Vichnar, sportovní redaktor a televizní komentátor 1. listopadu – Radim Pařízek, frontman a bubeník hardrockové kapely Citron 10. listopadu Taťjana Medvecká, herečka Milan Tvrdík, germanista a překladatel 13. listopadu – Milan Štěch, odborář a levicově orientovaný politik 23. listopadu – Tadeusz Siwek, sociální geograf 26. listopadu – Oldřich Dědek, ekonom 28. listopadu – Miroslav Zavoral, lékař, internista – gastroenterolog 29. listopadu – Pavel Rödl, politik 30. listopadu Jiří Balík, rektor České zemědělské univerzity Martin Vadas, dokumentarista, režisér, kameraman a producent 1. prosince – Jiří Pavlica, lidový bard, zpěvák, houslista, skladatel 2. prosince