náhled|Sídlo Dopravního podniku v Sokolovské ulici ve Vysočanech Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost (DPP) je hlavní provozovatel veřejné dopravy – metra, tramvají, autobusů a trolejbusů v hlavním městě České republiky Praze a zároveň provozovatel městských drah (speciální a tramvajové), na nichž tuto dopravu provozuje. Je také provozovatelem několika příměstských autobusových linek Pražské integrované dopravy a dvou lanových drah v Praze. Podle výroční zprávy organizace ROPID za rok 2011 se podílel 67,62 % na výkonech autobusové dopravy v systému PID.Výroční zpráva ROPID 2011 , červen 2012 Má vlastní střední odbornou dopravní školu. Podnik vydává pro zaměstnance časopis s dopravní tematikou DP KONTAKT, zveřejňovaný i na webu podniku.

V roce 2024 přepravil 975 mil. cestujících, z toho 379 mil. v metru, 345 mil. v tramvajích a 243 mil. v autobusech. Koncem roku 2024 čítal vozový park DPP 1 277 autobusů, 784 vozů tramvají, 730 vozů metra a 37 trolejbusů. V roce 2024 měl 11 362 zaměstnanců.

Historie náhled|Podnikový časopis náhled|Staré logo Dopravního podniku na historickém automobilu DP v Lešanském muzeu Do roku 1897 provozovaly veřejnou hromadnou dopravu v Praze výhradně soukromé podniky. Historie Dopravního podniku hlavního města Prahy je odvozována od pražské radniční komise, která vznikla v roce 1890 k posouzení návrhu starosty města Královské Vinohrady na zřízení parní tramvaje propojující obě města. K dohodě sice tehdy nedošlo, avšak komise nadále fungovala pod názvem Komise pro elektrické dráhy. Městská elektrická dráha Královských Vinohrad byla kvůli nedohodě mezi městy zpočátku budována bez účasti Prahy, ale pak se Praha prostřednictvím svého podniku Pražské obecní plynárny do projektu zapojila. Od počátku roku 1897 začala být radniční komise označována jako Správní rada elektrických drah, od 1. září 1897 byla usnesením městské rady zřízena jako nový subjekt Kancelář městských elektrických podniků, do obchodního rejstříku pak byl o dva roky později tento subjekt se zpětnou platností zapsán jako Elektrické podniky král. hlavního města Prahy.

27. června 1897 odkoupila Praha dosud soukromou síť pražské koňky, 15. prosince 1897 byl do pražského podniku sloučen vinohradský podnik Městská elektrická dráha Královských Vinohrad. V roce 1900 pak podnik odkoupil Hlaváčkovu dráhu do Košíř a v roce 1907 Křižíkovu dráhu do Vysočan, čímž byl proces komunalizace a monopolizace pražské veřejné hromadné dopravy završen.

V nynější právní formě akciové společnosti existuje podnik od roku 1991. V minulosti podnik vystřídal mnoho názvů a forem: 1890 – komise pro posouzení návrhu na zřízení parní tramvaje (název neznámý) 90. léta – Komise pro elektrické dráhy leden 1897 – Správní rada elektrických drah (podnikání mezitím probíhalo pod hlavičkou Pražských obecních plynáren) 1. září 1897 – Kancelář městských elektrických podniků (vznik právní subjektivity) 1897 – Elektrické podniky král. hlavního města Prahy (zapsáno se zpětnou platností v roce 1899), sídlo Staroměstská tržnice 1918 – Elektrické podniky hlavního města Prahy, sídlo Královská/Sokolovská 145 (Rustonka), poté budova Elektrických podniků 1940 – Elektrizitätsunternehmungen der Hauptstadt Prag – Elektrické podniky hlavního města Prahy 15. července 1942 – Stadtwerke Prag – Městské podniky pražské květen 1945 – Městské podniky pražské 6. září 1946 – Dopravní podniky hlavního města Prahy 1. ledna 1949 – Dopravní podnik hlav. města Prahy, komunální podnik 1. července 1953 – Dopravní podnik hlavního města Prahy (podnik komunálního hospodářství) 1. ledna 1971 – Dopravní podniky hlavního města Prahy (VHJ) 1. ledna 1977 – Dopravní podniky hlavního města Prahy, koncern 1. července 1989 – Dopravní podniky hl. m. Prahy – kombinát, státní podnik 1. dubna 1991 – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost

Od konce 19. století do roku 1946 předchůdci DP provozovali i elektrárnu a rozvodnou elektrickou síť v Praze. Od 15. července 1942 městská doprava společně s elektrárnami, plynárnami a vodárnami tvořila Městské podniky pražské. Od 7. března 1946 byly elektrárny, plynárny a vodárny znárodněny a Městským podnikům pražským zůstala pouze složka Veřejná doprava, 6. září 1946 pak byly přejmenovány na Dopravní podniky hlavního města Prahy.

1. ledna 1961 byla do podniku začleněna osobní lodní doprava, od 1. ledna 1962 i taxislužba a půjčovna osobních automobilů. Pražská taxislužba a osobní lodní doprava na Vltavě spadaly pod podnik Dopravní služby, zaměstnanci Dopravních podniků měli později 50% slevu na jízdním v lodní dopravě, půjčovna automobilů působila pod názvem Pragocar. V lednu 1971 získaly jednotlivé podniky vlastní právní subjektivitu, v lednu 1977 byla opět posíleno postavení podniku jako celku. 1. července 1977 přešla pod Dopravní podniky i správa a údržba komunikací a svoz odpadků (podniky Technická správa komunikací a Pražské komunikace).

V letech 1989–1990 se některé činnosti opět oddělily. Ke dni 1. ledna 1989 byl zakládací listinou Národního výboru hlavního města Prahy založen státní podnik Taxi Praha (IČ 000 64 017) se sídlem v Trojické ulici, do nějž byla vyčleněna taxislužba, avšak po změně poměrů byl tento podnik nedlouho poté zrušen likvidací na základě rozhodnutí Rady hl. m. Prahy č. 6/11 ze dne 30. 5. 1991 ke dni 1. června 1991. 1. července 1989 byly Dopravní podniky přetransformovány v kombinát a státní podnik, od 1. dubna 1991 pak v akciovou společnost (a název se změnil opět do jednotného čísla). V těchto letech byla z podniku vyčleněna také půjčovna automobilů, osobní lodní doprava (privatizována jako Pražská paroplavební společnost), Technická správa komunikací hlavního města Prahy (vyčleněna jako samostatný městský podnik), Pražské komunikace (vyčleněny jako samostatná akciová společnost), projektování metra (vyčleněna jako Metroprojekt Praha a. s.) atd.

V letech 2003 až 2006 prošel DP transformací, při níž byly přeorganizovány vnitřní jednotky v podniku, dosavadní odštěpné závody, vzniklé roku 1992, byly nahrazeny „jednotkami“, provoz byl organizačně a ekonomicky oddělen od správy vozidel, některé servisní činnosti (správa budov, počítačových sítí, projektování dopravy a jízdních řádů, vnitropodniková doprava, zásobování, účetnictví, právní činnosti atd.), které dosud byly vykonávány pro každý odštěpný závod zvlášť, byly integrovány, změnil se systém řízení na takzvané procesní. Účelem změn mělo být mimo jiné zpřehlednění struktury a obnovení ekonomických mechanismů, které by měly vést ke snížení a efektivizaci nákladů podniku. V těchto a následujících letech byly také některé servisní činnosti (čištění a údržba vozidel, provoz měníren atd.) na doporučení poradenské firmy BNV consulting outsourcovány.

Koncem roku 2009 se vyhrotil spor o financování podniku, když si město prostřednictvím organizace ROPID objednalo výkony za cenu (odhadnutou prokazatelnou ztrátu) o cca 2 miliardy vyšší, než kolik město pro Dopravní podnik vyhradilo v rozpočtu na rok 2010. Za Dopravní podnik hl. m. Prahy tuto smlouvu podepsal předseda představenstva Radovan Šteiner, jinak též člen rady města a náměstek primátora. Začátkem listopadu tak hrozila celopodniková stávka poté, co podnik téměř vyčerpal své kontokorenty a musel pozastavit výdej zvýhodněných předplatních kupónů pro rodinné příslušníky zaměstnanců a bývalé zaměstnance-důchodce. Sociální napětí vzrostlo také v souvislosti s pozvánkou firmy BNV consulting na firemní vánoční večírek (na pozvánce zaměstnanec propuštěný na doporučení BNV děkuje manažerům firmy za pozvání).Pražští dopraváci protestovali na večírku firmy, která je vyhodila ČT24, 10. 12. 2009

V březnu 2010 oznámil generální ředitel Martin Dvořák, že podnik připravuje strategii expanze na příměstské a regionální linky PID ve Středočeském kraji (dosud z asi 150 příměstských linek PID provozuje 16, do SID zapojen není), případně i do městské dopravy v okresních městech ve Středočeském kraji. Snížil by tak svou závislost na dotacích od hlavního města Prahy.Petr Švec: Středočechy svezou autobusy z Prahy, MF Dnes, 12. 3. 2010, rubriky Praha a Středočeský kraj, Dopravní podnik plánuje vyslat pražské autobusy do středních Čech, iDnes.cz, 12. 3. 2010

26. dubna 2011 valná hromada, kterou tvoří Rada hl. m. Prahy, schválila změnu stanov, která zavedla tzv. německý model akciové společnosti. V něm dozorčí rada zastupuje zájmy vlastníka a podnik je obchodně řízen představenstvem, které je voleno dozorčí radou. Menší část dozorčí rady volí zaměstnanci. Počet členů představenstva byl snížen z 9 na 5, dozorčí rada byla rozšířena z 9 na 15 členů, z toho 5 volených zaměstnanci. Téhož dne valná hromada zvolila novou dozorčí radu, ta má 27. dubna zvolit členy představenstva.Tiskové prohlášení prvního náměstka primátora Karla Březiny k personálním změnám, BUSportál.cz, 26. 4. 2011, dabraDozorčí rada nově , Dopravní podnik hl. m. Prahy, 26. 4. 2011, aktuality

V létě 2012 byl z funkce generálního ředitele dozorčí radou odvolán Vladimír Lich, a to několik dní poté, co podal na 8 bývalých členů vedení podniku (například bývalého generálního ředitele Martina Dvořáka) trestní oznámení kvůli nevýhodným smlouvám. Lich uvedl, že „během svého působení v čele DPP nenašel smlouvu, která by byla výhodná;“ Lich si též stěžoval na zásahy politiků, například radního pro dopravu Josefa Noska, do řízení podniku, a po svém odvolání kritizoval vysokou politizaci dozorčí rady dopravního podniku. Lichovo odvolání údajně navrhl předseda představenstva David Vodrážka. Sesazení souviselo s revoltou části zastupitelů za ODS proti primátorovi za ODS Bohuslavu Svobodovi, který Licha do funkce bez výběrového řízení prosadil, a to jako krizového manažera na přechodnou dobu.

Generální ředitel Milan Křístek na jednání dozorčí rady 24. září 2013 nabídl svoji rezignaci ke konci listopadu 2013, údajně z důvodu komplikovaných vztahů s radou města.Šéf DPP Křístek nabídl rezignaci, chce skončit k 30. listopadu, ČT24, 24. 9. 2013, had, ČT24, ČTK Dozorčí rada jej z funkce 26. září 2013 odvolala s okamžitou platností z funkce člena představenstva a do funkce předsedy představenstva k 27. září 2013 zvolila Jaroslava Ďuriše, který se má stát i novým generálním ředitelem. Zároveň dozorčí rada doporučila představenstvu odvolat Milana Křístka z funkce generálního ředitele a pověřit řízením Jaroslava Ďuriše. Podle primátora Hudečka se nebude konat nové výběrové řízení, ale Ďuriš bude jmenován na základě předchozího výběrového řízení, v němž se Ďuriš umístil za Křístkem jako druhý.Zimní král Křístek v dopravním podniku skončí hned, novým šéfem Ďuriš, ČT24, 26. 9. 2013, mld