Vizovice ( Wisowitz) jsou město v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Leží čtrnáct kilometrů východně od Zlína v podhůří Vizovických vrchů na soutoku Lutoninky a Bratřejovky. Žije zde obyvatel.

Historické jádro je městskou památkovou zónou, ve které se nachází mj. výstavná radnice. Dominantou města je barokní zámek. Ve městě jsou dvě trojúhelníková náměstí, římskokatolický kostel sv. Vavřince z roku 1792 a nemocnice, jejíž budova pochází rovněž z 18. století.

Název Název osady byl odvozen od osobního jména Viz, což byla varianta jména Vid, domácké podoby některého jména obsahujícího -vid- (např. Dobrovid, Závid, Vidhost). Význam místního jména byl „Vizovi lidé“. Povědomí souvislosti místního jména s osobním jménem Viz časem zaniklo a v začátku jména byla viděna předpona vy-, proto se jméno často psalo jako Vyzovice.

Historie Osada Vizovice byla založena již v době pohanství, tedy ještě před rokem 864. První písemná zmínka o Vizovicích pochází z roku 1261 v zakládací listině kláštera Smilheim, který založil Smil ze Zbraslavi a Střílek. Vizovice byly v té době už osadou trhovou. Roku 1466 povýšil Jiří z Poděbrad Vizovice na městečko. Znak města pochází od erbu pánů z Kunštátu (druhá polovina 15. století). Roku 1570 byly Vizovice císařem Maxmiliánem II. povýšeny na město, přičemž jim bylo přiděleno každoroční konání dvou jarmarků.

Na podzim roku 1663 byly Vizovice během rakousko-turecké války napadeny a vypáleny při turecko-tatarském vpádu na Moravu. Další vlnu zkázy přinesl rok 1708 během protihabsburského povstání Františka II. Rákócziho, kdy město napadli a vyplenili uherští kuruci.

V červnu roku 1848 se ve Vizovicích konaly první volby (účast pouze 94 z celkového počtu 542 voličů) – občané volili starostu a 4 radní. Počátkem osmdesátých let 19. století začaly Vizovice činit kroky k výstavbě místní dráhy, která by byla připojena na trať Vídeň–Krakov Severní dráhy císaře Ferdinanda, vedoucí přes 25 km vzdálené Otrokovice. Ale teprve v roce 1899 zahájen provoz na trati Otrokovice – Zlín – Vizovice (Vizovice byly tehdy významnějším městem než Zlín, neboť na rozdíl od něj byly sídlem soudního okresu). Ve třicátých letech 20. století byla z popudu zlínské firmy Baťa zahájena výstavba prodloužení železnice na východ do Valašské Polanky, kde se měla napojit na trať 280. Vinou druhé světové války byly ale práce přerušeny a projekt nebyl už nikdy dokončen; od Vizovic přes Lutoninu, Jasennou a Ublo až do Pozděchova se zachovala jen hrubá stavba náspů, mostů a zářezů, využívaná pro místní cesty a pěšiny. Stanice Vizovice tak zůstala koncovým nádražím na západním okraji města.

Obyvatelstvo

Městská správa Město Vizovice (s místní částí Chrastěšov) je od 1. ledna 2003 obcí s pověřeným obecním úřadem a rozšířenou působností (tzv. malým okresem). Do obvodu pověřeného obecního úřadu Vizovice patří 15 měst a obcí: Bratřejov, Březová, Dešná, Hrobice, Jasenná, Lhotsko, Lutonina, Neubuz, Podkopná Lhota, Slušovice, Trnava, Ublo, Veselá, Všemina a Zádveřice–Raková. Společně s Vizovicemi má celý obvod téměř 16 a půl tisíce obyvatel. Zastupitelstvo města Vizovice má sedmnáct členů. Rada města Vizovice (výkonný orgán města Vizovice v oblasti samostatné působnosti, odpovídá zastupitelstvu města) má 5 členů včetně starosty a místostarosty.

Části města Chrastěšov Vizovice

Od 15. července 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřilo i Lhotsko.

Komunální volby 2022 Volby do městského zastupitelstva se konaly 23. a 24. září 2022. Volební účast byla 42,80%, což je méně něž v předchozích volbách 2018 (46,88%). Ve volbách se utkalo celkově sedm kandidujících subjektů: SPOLU za Vizovice, KDU-ČSL, Občané Vizovic s podporou Pirátů, Nestraníci, NEZÁVISLÁ VOLBA a NEZÁVISLÍ PRO VIZOVICE.

Volební výsledky Pořadí Název kandidujícího subjektuZisk hlasů v %Zisk mandátů 1.NEZÁVISLÍ PRO VIZOVICE29,6662.SPOLU za Vizovice 23,5243.Nestraníci 18,2434.KDU-ČSL12,6625.Občané Vizovic s podporou Pirátů8,4816.NEZÁVISLÁ VOLBA7,411

Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedkyně České národní rady dne 3. října 1991.

Společnost Vizovice jsou městem s tradicí pálení slivovice, světově proslulou palírnou Rudolf Jelínek, tradičním kulturním setkáním Trnkobraní se soutěží v pojídání švestkových knedlíků, folkovým festivalem „Valašský frgál“ pořádaným známou hudební skupinou Fleret, rockovým festivalem Masters of Rock či tradiční sérií koncertů v zámeckém sále – Vizovickým kulturním létem Aloise Háby, tradiční výrobou figurek vizovického pečiva a v posledních letech vznikající tradicí sklářských výrobků sklárny Glass Atelier Morava.

Školství Základní škola Vizovice má kapacitu 700 žáků. Škola má dvě budovy: Stará škola na náměstí TGM byla postavena roku 1892. Nová škola ve Školní ulici čp. 790, byla postavena v roce 1950.

Mateřská škola je umístěna ve dvou účelově postavených patrových budovách. Provoz byl zahájen v roce 1968 a v roce 1983. Přírodní prostředí umožnilo vytvořit kolem budov šest samostatných hřišť pro rekreaci dětí a pobyt venku. Mateřská škola je šestitřídní s kapacitou 150 dětí.

Jesle byly ve Vizovicích zřízeny v roce 1956 o kapacitě patnáct míst. Nacházely se v prvním poschodí v budově staré školy. K poslední změně došlo v roce 2000. Prostory jeslí v budově staré školy byly po 44 letech uvolněny pro děti základní školy. Jesle byly přestěhovány do prázdné třídy v budově mateřské školy.

Městská knihovna Sídlem Městské knihovny bylo Předzámčí do roku 1967, kdy byla přestěhována do budovy spořitelny a pak v roce 1992 přemístěna do Kulturního domu. V roce 2000 po rekonstrukcí Předzámčí se přestěhovala do staronových prostor. V roce 2016 se knihovna znovu přestěhovala do nových prostor Domu kultury.

Dům kultury Poskytuje zázemí pro činnost divadelnímu spolku při Domě kultury divadelnímu spolku ZHNILO a divadelnímu spolku DNO. Pořádá jazykové a hudební kurzy (kytara, klavír), poskytuje zázemí Klubu důchodců – scházejí se na pravidelných schůzkách, pořádají zájezdy, přednášky či ples.

Pamětihodnosti

K hlavním památkám ve městě patří zejména barokní zámek, klášter Milosrdných bratří s nemocnicí z druhé poloviny 18. století a barokní děkanský kostel svatého Vavřince z roku 1792. Na Masarykově náměstí stojí mariánský sloup z roku 1690 se sochami svatého Jana Nepomuckého, svatého Václava, svatého Floriána a svatého Prokopa. Památkově chráněným domem je Vila Café York.

Zámek Vizovice

Zámek ve Vizovicích vznikl v polovině 18. století na místě bývalého cisterciáckého kláštera. Nechal jej postavit Heřman Hannibal z Blümengenu podle návrhů architekta Františka Antonína Grimma. Je to dvoupatrová budova se třemi křídly ve tvaru písmene U postavená v tehdy moderním francouzském barokním stylu. V druhé polovině 18. století byla dokončena zámecká zahrada – anglický a francouzský park se sochařskou výzdobou a se Zámeckým rybníkem. Z té doby pochází i vybavení zámku a rozsáhlá sbírka obrazů.

Bohaté zámecké interiéry jsou zařízeny nábytkem ve stylu baroka, rokoka, empíru i biedermeieru, s množstvím porcelánu, rozsáhlou obrazovou sbírkou se vzácným souborem děl nizozemského malířství a řadou jiných hodnotných předmětů. Interiér kaple v levém křídle zámku je dílem mistra moravského sochařství Ondřeje Schweigla, jehož skulptury zdobí i celoročně přístupný zámecký park.

Osobnosti Rodáci Josef Čižmář (1868–1965), lékárník, historik, folklorista a vlastivědný pracovník Rudolf Feistmantl (1892–1943), důstojník československé armády a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty Štěpán Gavenda (1920–1954), partyzán, člen druhého i třetího odboje, popraven komunisty hudebnická rodina Hábova: Alois Hába (1893–1973), průkopník mikrotonální hudby Emil Hába (1900–1982, bratranec Aloise) Karel Hába (1898–1972, bratr Aloise) Miroslav Hába (1935–?, jejich synovec) Jaroslav Hala (1914–1944), voják, letec RAF, plukovník in memoriam Richard Jaroněk (* 1969), cestovatel a fotograf, vydavatel časopisu Trnky-Brnky Rudolf Jelínek (1892–1944), podnikatel Aranka Lapešová (* 1944), herečka Bolek Polívka (* 1949), herec, komik, mim, dramatik a scenárista Vladimír Rýpar (1903–1969), novinář Rudolf Stillfried z Ratenic (1849–1921), šlechtic, majitel vizovického zámku, moravský zemský poslanec Marie Tomšů (1920–1993), špiónka a agentka Milada Vilímková (1921–1992), archivářka, historička a egyptoložka

Další Jan Graubner (* 1948), arcibiskup olomoucký a metropolita moravský, později arcibiskup pražský a primas český; byl farářem ve Vizovicích v letech 1982–1990 Alena Hanáková (* 1958), politička, starostka Vizovic 2006–2010 Gustav Imrýšek (1908–1989), vlastivědný pracovník, lidový vypravěč, dlouholetý kronikář města Zikmund Jelínek (1859–1936), zakladatel likérky (později známé jako R. Jelínek), významný činitel vizovického veřejného života František Lapeš (1909–1961), lékař a umělec, působil a zemřel zde; čestný občan města od r. 1997 Jan Reimershofer (1808–1876), podnikatel a politik, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu, později emigroval do USA Antonín Vysloužil (1890–1945), katolický kněz a starosta Vizovic, zdejší farář v letech 1923–1945, zavražděn komunisty

Odkazy Reference

Literatura

Související články SK Vizovice Římskokatolická farnost Vizovice

Externí odkazy

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Obce v okrese Zlín Kategorie:Mikroregion Vizovicko Kategorie:Sdružení měst a obcí východní Moravy Kategorie:Města v okrese Zlín Kategorie:Sídla ve Vizovické vrchovině