Smenchkare byl egyptský panovník řazený k 18. dynastii, i když to bylo v problematickém období konce vlády Achnatona a nástupu legitimního nástupce Tutanchámona. Jeho doba vlády zahrnuje dvě období, v prvním, ve kterém byl Achnatonovým spoluvládcem, zhruba od 13. roku jeho vlády (~1340 př.Kr.), druhém po smrti Achnatona, (~1336–1334 př.Kr.), kdy legitimní nástupce Tutanchámon byl ještě příliš mlád a jeho zájmy hájila jeho matka Kija.
Původ Informace o původu Smenchkareho jsou příliš mlhavé a ne dosud dostatečně podložené archeologickými indiciemi. Nesporné však je, že pocházel z okruhu rodiny Amenhotepa III. Rovněž je nesporné, že spoluvládcem Achnatona se stal někdy kolem 13. roku jeho vlády. Musel být prominentní osobou a zřejmě i důsledkem volby vládnoucího Achnatona. Nabízí se jeho vztah jako nevlastního bratra některé z manželek Amenhotepa III., kde vedle královské manželky Teje žily i dcery mitannských králů: Giluchipa dcera Šuttarna II., Teduchipa dcera krále Tušratty,případně i syn nejstarší dcery Amehotepa III. Sitamun (incestní vztahy byly v té době dost časté). Některé teorie spojují osobu Smenchkareho s Achnatonovou nejstarší dcerou Meritaton, která dle těchto teorií vládla jako muž pod jménem Ancheprure Smenchkare. Po smrti Achnatona se ujal asi na dva roky vlády nad Egyptem. Diskuse o jeho personifikaci potvrzují archeologické indicie o existenci mužské osoby s věrohodně doloženými vztahy ke královské rodině: Jsou to: váza z hrobu Tutanchamona i s jménem Smenchkareho, v roce 1922 Howardem Carterem nalezená hrobka Tutanchamona, kde se ve výbavě našly zlomky skříně se jmény Achnatona a společně i krále Ancheprure a královny Merietate, jeho manželky; na nalezených zlomcích z Amarny a vedlejšího paláce GurobPalác privilegovaných žen „harém“ nezávislý na královském paláci šest kartuší s trůnním jménem Ancheprure a dvě další s epitetem Nefercheprure, tři s epitetem Meri-Waenre, dvě nesoucí jméno Smenchkare a další s epitetem Džoser-Chepru nalezené při vykopávkách v korunním paláci. hliněná pečeť (v záhlaví) je shodná s kartuší (pečetidlem) č. 92 zobrazených artefaktů; ve hrobce Merire TA2 je zobrazena scéna ze slavnosti Durbar s (poškozeným) nápisem „Faraon Ancheprure Smenchkare a jeho Velká královská manželka Meritaton“. náhled|střed|900px|Kartuše faraona Smenchkareho nalezené při vykopávkách v Thebách a v Amarně
Vláda Legitimita přechodné vlády Smenchkareho se odvozovala od jeho manželky, nejstarší dcery Achnatona Nefertiti Meritaton. Té bylo v době sňatku jen asi 13 let. Smenchkare ke svému jménu připojil jméno královny matky Nefernefruaton. Po dvou letech této vlády Smenchkare náhle zemřel (~1334 př. Kr.). Přímé nástupnictví Tutanchamona na trůn bylo předmětem intrik v okolí jeho rodiny Interpretace tohoto období a nedostatek průkazných archeologických nálezů v průběhu expedicí v ruinách Amarny jsou dosud zdrojem četných diskusí a spekulativních závěrů.. Hrobka Smenchkare, který pocházel z Théb si zde nechal stavět hrobku v Bibal El-Moluk, uvádí se KV55, ale zde se při jejím otevření (E. Ayerton – 1907, britský egyptolog) nacházel sarkofág určený pro královnu Teje ale mumie v ní nalezená byla mužského pohlaví, dříve přisouzená Achnatonovi. Případné otázky nejsou dosud uspokojivě zodpovězeny. Smenchkare si také nechal stavět hrobku i v Tell EL-Amarně, ta však nebyla dokončena a jeho pravé pohřební místo nebylo určeno.
Zdravotní podmínky v El Amarně Achnaton zemřel ve věku ~30 let, Smenchkare po dvou letech samostatné vlády, přitom lze předpokládat, že byl věkovým vrstevníkem Achnatona. V obou případech se důvody jejich asi náhlého úmrtí v původních odkazech nevyskytují. Následně je možné k nim přiřadit i předčasné úmrtí Tutanchamona ve věku ~19 let. Komplexní archeologické expedice zkoumající profil tehdejší populace v El Amarně, podložené rozsáhlejšími antropologickými analýzami hrobových nálezů v celém profilu amarnské lokality, poskytly detailnější pohled na spektrum identifikovaných chorob a pravděpodobných příčiny jejich úmrtí v době trvání sídelního města Achetatonu. Průměrný věk v tomto období se pohyboval v rozmezí 20–40 let s výraznou četností v dětském a juvenilním věku a diferenciací společenského sociálního postavení. Chudší část populace trpěla častěji hladem, z toho pak odvozenou Sideropenickou anémií (nedostatek železa ve stravě) a náchylností k infekčním chorobám. Uvádí se epidemie černého moru. Malarické horečky, parazitické ataky bilharziemi obvyklé v nilském řečišti, vývojové kostní vady včetně dentálních komplikací. Byly to také pravé neštovice (Variola vera), amébóza, tyfus a další v orientě dosud se vyskytující patogeny, které souvisejí s nedostatečnými hygienickými systémy.
náhled|upright|250px|Nákrčník s motivem supa z hrobky KV55 Úmrtnost/dožívání Starý Egypt Egypt 1998 Dětská úmrtnost do 1 roku 30% 4% Dětská úmrtnost od 1 do 5 roků 20% 5,1% Dospělí dožívání-chudá vrstva 20–30 r. ~65 Dospělí dožívání-bohatá vrstva 30–40 r. ~65 Roční růst populace >0,1% 2,2% Epilog Smenchkare žil a krátce vládl ve stadiu krize egyptské společnosti v závěru 18. dynastie, ovlivněné řadou vnitřních i vnějších vlivů, které podlomily stabilitu vlád po dlouhodobé a úspěšné vládě Amenhotepa III. Značně k tomu přispěly v té době špatné zdravotní podmínky, které byly příčinou stagnace rozvoje populace a nestability vládnoucích struktur. Z vnějších podmínek to byl vzrůstající vliv Novochetitské říše a citelné ztráty vlivu Egypta v syrsko-palestinské oblasti.
Související články Achnaton Amenhotep III. Nefertiti Tutanchamon El Amarna Amarnské období
Poznámky
Reference
Literatura Wolfgang Helck: Geschichte des Alten Ägypten Abteilung 1: Der Nahe und der Mittlere Osten. Bd. 1: Ägyptologie.'' Abschnitt 3). Brill, Leiden u. a. 1968, , S. 167 . MATULA, Miloš; "Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce". Praha: Nakladatelství MM Production, 2010, ISBN 978-80-904556-0-3
Externí odkazy
Kategorie:Faraoni 18. dynastie Kategorie:Amarnské období Kategorie:Muži