Zákupy

Zákupy (, )Graesse: Orbis latinus. Bd. III. N-Z, s. 245 Dostupné on-line jsou město v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Vzniklo ve 14. století u tvrze, později stejnojmenného zámku u říčky Svitavky, která se jižně od města vlévá do Ploučnice. Včetně částí Božíkov, Brenná, Kamenice, Lasvice, Šidlov a Veselí ve městě žije  obyvatel.

Rozvoj zámku (nyní je národní kulturní památkou) i městečka byl ovlivněn šlechtickými rody Vartenberků, Berků z Dubé, Novohradských z Kolovrat, později pak císařskou rodinou Habsburků. Jejich zásluhou došlo k vybudování řady historicky cenných objektů, z nichž se zachovaly zámecký areál, morový sloup na náměstí a několik sakrálních staveb.

Původně zemědělský charakter osídlení byl zčásti změněn po roce 1786 a zejména v 19. století rodinou Leitenbergerů: Johann Josef Leitenberger roku 1786 zakoupili bývalý jezuitský dvůr v Nových Zákupech a vybudoval v něm velkou textilní manufakturu s tkalcovnou bavlny a barvírnou, jeho vnuk Eduard založil první hasičský sbor v Rakouském císařství. Po zániku manufaktury v Nových Zákupech zde sídlil cukrovar a pak střední lesnická škola. V roce 1883 bylo vybudováno železniční spojení s Českou Lípou a Mimoní. Silnice protínající město jsou II. a III. třídy. V Nových Zákupech se nachází továrna IAC.

Život ve 20. století ovlivnily změny politických režimů (nacismus, socialismus), vysídlení původního obyvatelstva, ve městečku se střídaly vojenské posádky (česká, německá, sovětská), řada stavebních památek byla jimi zničena. V roce 1947 byl ve zdejší posádce založen první československý výsadkový prapor, nyní zde žádné vojsko nesídlí. Díky vojsku bylo ve městě postaveno mnoho domů. V letech 1960 až 1980 bylo připojeno k Zákupům několik okolních vesnic.

Hlavní kulturní akcí města jsou Zákupské slavnosti, na nichž má velký podíl nejstarší ochotnický soubor v okrese DS Havlíček. Turisté jezdí do Zákup především kvůli zámku a Eduard Held muzeu. O sportovní vyžití obyvatelstva se stará zejména základní škola se svým sportovním areálem Emila Zátopka, s tradičním programem Zákupských sportovních her, dále TJ Zákupy s řadou oddílů různých sportovních odvětví.

Historické jádro města kolem náměstí i se zámkem Zákupy je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Název První název dnešního města byl uváděn roku 1315 Reichstadt. České jméno Zákupy se poprvé objevilo roku 1352 v seznamu far odvádějících papežský desátek. Jméno Zákupy souvisí se zákupným, tedy dědičným právem. V roce 1378 se objevuje vedle českého pojmenování Zákup německé jméno Richinstadt, pak Reichenstadt a nakonec do roku 1945 opět Reichstadt. Od roku 1945 se město jmenuje Zákupy.

Historie Do třicetileté války náhled|vlevo|upright|Kostel svatých Fabiána a Šebestiána ze 16. století

Poprvé jsou písemně Zákupy zmiňovány roku 1315 v souvislosti s rytířem Fridmanem ze Zákup (častěji se v letech 1309 až 1327 uváděl ze Smojna), příslušníkem českého vladyckého vlevo|náhled|Zákupský zámek rodu Pancířů ze Smojna, který byl uveden jako svědek u prodeje majetku Jindřicha z Lipé.

náhled|upright|Morový sloup na náměstí|vlevo

Je pravděpodobné, že na místě zámku, stála tvrz a nedaleko ní vznikly dvě vesničky, Česká Ves a v místech dnešního náměstí Reichstadt s německými osadníky.

Obě vsi časem splynuly. Od roku 1359 byly Zákupy považovány za městečko. Po úmrtí Fridmana ze Smojna se území ujal roku 1320 jeho syn stejného jména.

Zhruba v období let 1363–1460 Zákupy patřily pánům z Vartenberka, kteří nechali postavit koncem 14. století v Zákupech opevněnou tvrz či hrad. Když zemřel koncem roku 1383 majitel Zákup Vaněk Bílý z Vartenberka, nárokoval listinou z 20. prosince 1383 pro sirotka Beneše Veselského pevnost Zákupy. Pozdější průzkumy objevily na místě nynějšího zámku zbytky středověkého opevnění a pozůstatek gotického okna. Je tedy pravděpodobné, že v té době byla pevnost gotickým hradem, jehož zbytky zanikly v 16. století při stavbě renesančního zámku.

Pancířové ze Smojna zůstali jako vartenberští manové. Beneš z Vartenberka nechal postavit před rokem 1458 u hradu původní kostel.

Někdy v letech 1460–1463 získali zdejší panství Berkové z Dubé. Byl to Jindřich Berka Dubský a jeho synové Jaroslav, Jiří, Petr a Jan. Po smrti otce měli majetek v nedílu. V roce 1502 si dědicové majetek rozdělili, Zákupy získal Václav Berka, o dva roky později Petr Berka z Dubé. Hlavním držitelem zákupského panství se stal roku 1518 odkoupením podílu od strýce Petra Berky Zdislav Berka a ten zde zůstal až do své smrti v roce 1553.

Zdislav Berka v letech 1541–1552 postavil na místě původního hradu (či tvrze) v renesančním slohu zámek, dosáhl povýšení Zákup na město a získání městského znaku a zahájil úplnou přestavbu kostela. V roce 1553 značná část obyvatelstva včetně Zdislava Berky zemřela na mor a panství užívala tři roky jeho vdova Anna z Vartenberka. Po vyplacení se jej ujal příbuzný z rodu Berků, syn otcova bratrance Zbyněk Berka. Ten v Praze zastával úřad velkopřevora a často pobýval u královského dvora. Přesto v Zákupech dokončil stavbu kostela a nechal zde zbudovat kryptu rodu Berků z Dubé, kde byl také pohřben. Po jeho smrti roku 1578 se zámeckým pánem stal mladší syn Václav Berka, který se ovšem zadlužil i díky podpoře králi a Zákupy musel prodat. Zemřel roku 1608. Císař Rudolf II. v březnu 1586 potvrdil městský statut města a udělil mu pečeť. Po významném českém rodu Berků panství převzal 27. června 1612 spřízněný rod pánů Novohradských z Kolovrat a po roce 1632 vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský.

Do roku 1835 náhled|Kaple svatého Josefa na patě Kamenického kopce je také zmiňována v pověstech náhled|Kaple svaté Anny u Svitavky na místě morového hřbitova

Několikrát krutě postihla Zákupy, zejména zámek, tažení vojsk za třicetileté války a později znovu mor. Šlechta v Zákupech začala stavět: roku 1680 byla hotova kaple svaté Anny na morovém hřbitově, 1681 zahájena stavba kapucínského kláštera, 1683 přestavba zámku v barokním slohu, 1698 kaple svatého Josefa u Kamenického vrchu, 1708 sousoší Nejsvětější Trojice. Později postihly Zákupy války o rakouské dědictví, konkrétně nájezdy a plundrováními pruskými vojsky roku 1744 a 1757. Byli zde ubytováni rakouští vojáci a několikrát se měnili majitelé panství. Obdobně tomu tak bylo i za napoleonských válek o 50 let později.

Habsburkové Roku 1805 panství převzal arcivévoda Ferdinand Habsburský, o deset let později jej převzal císař. Habsburkům zámek zůstal až do roku 1918. V letech 1818–1832 bylo císařským diplomem vytvořeno Zákupské vévodství pro Napoleona II., přezdívaného Orlík, syna francouzského císaře Napoleona. Ten se však do Zákup za svého krátkého života nikdy nepodíval. V roce 1848 byl zapsán jako majitel zákupského panství Leopold II. Toskánský, zastupující Habsburky. V roce 1849 získal zámek Ferdinand V. V revolučním roce 1848 se vzdal trůnu a protože byla zrušena patrimoniální správa, zámek přestal být střediskem panství. Zákupští se marně a opakovaně snažili o získání úřadu nově vznikajících soudních a berních okresů. V tehdy nově vzniklém Českolipském kraji se stala sídlem okresního úřadu Česká Lípa a sídlo okresního soudního okresu bylo přiřčeno do Mimoně.

V letech 1850–1874 byl zámek letním sídlem excísaře Ferdinanda V. po jeho vynucené abdikaci 2. prosince 1848. Žil na Pražském hradě a přes léto každoročně jezdíval na své zámky v Zákupech a Ploskovicích. Roku 1874 byl v Zákupech naposledy již starý a nemocný a roku 1875 v Praze zemřel sešlostí věkem. Zámek pak zdědil jeho nástupce a synovec, císař František Josef I., který sem jezdil jen zřídka.

Ferdinand V. se významně o zámek i městečko zasloužil. Hlavně tím, že mnoha lidem zadával práci pro zámek a jeho zahrady, přispíval chudým dětem na ošacení, podporoval stavbu silnic, nechal postavit klášter boromejek s opatrovnou malých dětí, budovu děkanství, přispěl na novou radnici. V době zastavení provozu továrny Leitenberga v Nových Zákupech s 650 pracovníky byla jeho pomoc velmi cenná.

V roce 1876 se v Zákupech konala jedna z řady schůzek evropských panovníků kvůli případnému dělení Evropy. Účastnil se jí rakouský císař František Josef I. a ruský car Alexandr II. Nikolajevič, oba doprovázeni velvyslanci obou zemí i početným doprovodem. 8. července 1876 pak ministři zahraničí obou zemí, Gyula Andrássy a Alexandr Gorčakov, podepsali tzv. Dohodu ze Zákup.

V relativní tichosti se odehrála 1. července 1900 v kapli na zámku svatba následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este s hraběnkou Žofií Chotkovou. Kvůli nerovnému sňatku byla z vídeňského dvora přítomna jen matka a sestry, ovšem bylo zde veliké zastoupení hostů z českých kruhů i města samotného. Svatebčany oddával zákupský děkan Vilém Hikish a ke svatbě do města přijeli vlakem. Po svatbě se už do Zákup nikdy nevrátili. Zákupský zámek i další majetek zabavil Habsburkům československý stát v roce 1918.

První republika a protektorát V období první republiky se naplno projevila v několikerých volbách naprostá převaha obyvatelstva německé národnosti, které po útěku české menšiny přivítalo příchod nacistů. Ve volbách 19. května 1935 do parlamentu a senátu ČSR zdejší Henleinova strana SdP získala přes 73 % hlasů oprávněných voličů. V obecních volbách o tři roky později již 90 %. Téhož roku, 9. října 1938 byly Zákupy obsazeny po předchozí Mnichovské dohodě německým vojskem. Dne 4. prosince 1938 v dalších volbách hlasovalo pro NSDAP plných 100 % voličů.

V období let 1938–1945 byly Zákupy součástí okresu Česká Lípa a spolu s ním ve vládním kraji Ústí nad Labem. Tento kraj byl jedním ze tří krajů říšské župy Sudety.

České Zákupy Německá armáda opustila město 7. května 1945. O dva dny později dorazily jednotky polské, po nich i sovětské armády. Po osvobození byly Zákupy dosídleny Čechy, německé rodiny byly v několika etapách vysídleny. Odsun byl doprovázen nehumánním postupem vůči mnoha německým rodinám (rabování, pracovní tábory) a byl ukončen na jaře 1946. Vznikla zde československá posádka, pro niž se v roce 1953 postavily první domy sídliště, kláštery byly zrušeny, v letech 1968–1991 byla v Nových Zákupech a okolí sovětská okupační posádka několika tisícovek vojáků a rodinných příslušníků.

V roce 1960 byly k Zakupům připojeny Lasvice, roku 1964 Božíkov, roku 1971 Brenná, roku 1980 Kamenice a Bohatice, roku 1981 Velenice. V roce 1990 se Velenice a Bohatice opět oddělily. V roce 1992 se do Nových Zákup, opuštěných, městem zrenovovaných domů po sovětské posádce přistěhovala řada rodin.

Vojsko a vznik výsadkářů vlevo|náhled|Pomníček v Nových Zákupech připomíná vznik jednotky parašutistů

Po vzniku ČSR v roce 1918 byly dislokovány v Zákupech vojenské jednotky. Na sklonku roku 1920 zde byl z Hradce Králové převelen dělostřelecký oddíl 263, poté byl převelen do Liberce. V letech 1921 až 1923 zde byly ubytovány roty z 42. pluku z Terezína. Vojenská velitelství byla v České Lípě a Mimoni, po ztrátě pohraničí byly české posádky odveleny do vnitrozemí.

Dne 1. října 1947 byl v místní vojenské posádce utvořen historicky první výsadkový útvar československé armády s názvem Pěší prapor 71 (výsadkový). Dne 3. března 1948 bylo praporu prezidentem Benešem uděleno pojmenování Československých parašutistů. Koncem roku 1950 se otevřený název útvaru změnil na 71. výsadkový prapor. Na podzim 1952 prapor přešel do složení nově zřízené výsadkové brigády a současně se přemístil ze Zákup do Prešova. Na náměstí Svobody je na jeho počest pamětní deska a v Nových Zákupech od roku 2009 malý pomníček.

Přírodní poměry náhled|Pramen Tří svatých v údolí Kamenického potoka

Geologická stavba, reliéf a půdy