náhled|Pamětní deska Josefa Fanty v Sudoměřicích náhled|vpravo|Hrob Josefa Fanty v Praze na Olšanských hřbitovech
Josef Fanta (7. prosince 1856 Sudoměřice u TáboraMatriční záznam o narození a křtu – 20. června 1954 Praha) byl český architekt, návrhář chrámového vybavení, textilu, nábytku, malíř, autor mnoha publikací (např. O svérázu krojovém a bytovém), profesor a čestný doktor Českého vysokého učení technického v Praze a člen České akademie věd a umění.
Věnoval se projektování staveb, ochraně památek, byl designérem uměleckého řemesla, především precios a parament Křesťanské akademie v Praze a rovněž významným mecenášem umění. Náleží ke generaci Národního divadla. V počátcích své kariéry patřil k představitelům novorenesance, spolupracoval a byl ovlivněn architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Od počátku 20. století se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů české secesní architektury.
Život Josef Fanta se narodil v Sudoměřicích u Tábora, kde měli jeho rodiče zájezdní hostinec. Vystudoval architekturu na ČVUT v Praze. Po studiích a studijních cestách se roku 1881 stal asistentem svého profesora, architekta Josefa Zítka, jemuž asistoval při realizaci dostavby Národního divadla po požáru. Fanta při této stavbě mimo jiné vytvořil novorenesanční kandelábr s lampami, jehož kopie dosud stojí před Národním divadlem na nároží Národní třídy a Masarykova nábřeží.
Po studiích získal státní stipendium a rok 1889 strávil v Itálii, kde studoval historickou architekturu. Poté působil jako odborný asistent a od roku 1909 jako řádný profesor na ČVUT. Od roku 1918 byl členem České akademie věd a umění.
První stavby prováděl ve stylu historismu, patří k nim činžovní domy a paláce na Smíchově a na Novém Městě. Tam se po B. Tesařovi autorsky se podílel mj. na dokončení stavby Hlávkových kolejí v Jenštejnské ulici v Praze (kolem 1900).Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Academia Praha 1995, s. 170 Prvním zcela secesním projektem byla odbavovací budova, dřívějšího Nádraží císaře Františka Josefa (dnes Hlavního nádraží v Praze) a její věž, dotvořená sochami Ladislava Šalouna. Následovaly budova Ondřejovské observatoře, dům pěveckého spolku Hlahol na Masarykově nábřeží 16/248 v Praze (z let 1903–1906) či Mohyly míru (památník bitvy u Slavkova).
V meziválečné době navrhl eklektickou budovu paláce Ministerstva průmyslu a obchodu na nábřeží v Praze Na Františku, která svou kupolí upomíná na stavby, realizované již v letech 1912–1919 v japonské Hirošimě náchodským rodákem Janem Letzelem. Zabýval se také rekonstrukcemi uměleckohistorických památek, (kostela svatého Václava na Zderaze a Slavína na Vyšehradě) a návrhy náhrobků ve spolupráci se sochařem Josefem Maudrem, Stanislavem Suchardou a Bohuslavem Schnirchem.
Je považován za spolutvůrce české secesní architektury. Navazoval v ní na českou novorenesanční tradici 19. století.
Je autorem návrhu sgrafit například Wiehlova domu čp. 792 na Václavském náměstí (1894–1896) společně s Mikolášem Alšem, výzdoby interiérů a uměleckoprůmyslových děl všech oborů – nábytek, keramika, divadelní opony, látky, koberce, prapory, vějíře, šperky, sklo, knižní dekory, vazby, diplomy, razítka, ex libris, tapety, intarzie, lampy, mříže, kliky, církevní bohoslužebné předměty, monstrance, kropenky, kalichy, kadidelnice kasule, pluviály a mnoho jiných. Profesor architekt Josef Fanta celé dílo za svého života daroval Umělecko-průmyslovému a Technickému muzeu v Praze.
16. června 1891 se na Smíchově oženil s Julií Kusou, rozenou Kominíkovou (1858–1908), Archiv hl. m. Prahy,. Pobytová přihláška rodiny, tehdy již významnou pracovnicí ženského emancipačního hnutí a starostkou brněnského ženského spolku Vesna. Manželé měli čtyři děti: dcery Marii, Evu a Barboru a syna Josefa. Manželka Julie po 17 letech šťastného manželství v roce 1908 zemřela. Syn Josef zemřel na italské frontě na konci první světové války (27. října 1918). Dcera Eva, provdaná Horlivá, se stala překladatelkou, Barbora se provdala za svého bratrance Jiřího Kameníčka, zakladatele firmy na obráběcí stroje (později přejmenované na TOS Hostivař). Fanta se přátelil s řadou osobností, například se spisovateli Juliem Zeyerem a Jakubem Arbesem, malířkou Zdenkou Braunerovou či astronomem Josefem Janem Fričem. Barbora emigrovala po změně režimu po druhé světové válce do Kanady a v roce 1956 se k ní připojila také Eva. V Čechách zůstala jediná Marie a stala se známou novinářkou a překladatelkou, psala pod pseudonymem Ma-Fa, měla dlouhodobý romantický vztah s českým politikem Janem Masarykem.Josef Fanta https://www.payne.cz/3xS43787/FantaJosef.htm
Byl mu dopřán dlouhý aktivní život 98 let, v němž ještě po druhé světové válce zasahoval do profesního a společenského dění v Praze.
Dílo Architektonické a výtvarné Poznámka: Rok návrhu nemusí nutně odpovídat roku výstavby, jelikož některé návrhy byly vytvořeny mnoho let před samotným zahájením stavby. 1879 – Spolupráce na dostavbě Národního divadla v Praze – návrhy stropní výzdoby interiéru, stropu hlediště, otervíracích mřížky stropu z prolamovaného plechu a vysokých pouličních svítilen před Národním divadlem 1880 – Návrhy na řešení domové skupiny při Palackého mostě 1881 – Návrh divadla pro Hradec Králové 1881–1882 – Návrh sgrafit pro Dům umělců – Rudolfinum 1882 – Návrh budovy pro dívčí internát a školu v Brně 1883 – Návrh na výzdobu sgrafity pro činžovní domy arch. Schlaffra 1883 – Návrh domů pro stavitele Zábranského 1884 – Návrhy domů v Praze-Karlíně pro arch. Maška 1884–1888 – návrh zařízení interiéru Bohumila Bondyho v 1. patře domu U černé růže v Praze Na Příkopech čp. 853/II (nyní showroom sklářské firmy Moser) 1885 – Návrh na úpravu zámečku v Modřanech pro stavitela radu Jenšovského 1886–1888 – Návrh sgrafitové výzdoby dvorů Národního muzea v Praze 1888–1889 – Dostavba Hlávkových domů v Praze, v průchodu z Vodičkovy do Jungmannovy ulice 1889 – Návrh radnice v Josefově 1889–1890 – Fontána před Rudolfinem 1890 – Sgrafita pro velký sál restaurace na Slovanském ostrově v Praze 1890 – Návrh na budovu Plodinové burzy na Senovážném náměstí v Praze 1891 – Účast na Jubilejní výstavě v Praze 1893 – Návrh budovy Justičního paláce pro severní stranu Staroměstského nám. v Praze 1894 – Přestavba staré radnice v Berouně 1894–1896 – Návrh sgrafit Wiehlova domu arch. Weihla v Praze, Václavské nám. 1895 – Instalace pavilonu Národopisné československé výstavy 1896 – Návrh na stavbu hvězdárny J. a J. Fričů v Ondřejově 1896 – Návrh na přístavbu a obnovu domu Jindřicha Mlsky v Týnci nad Sázavou 1896 – Návrh obnovy Husova rodného domu Husinci 1899–1900 – Úprava Emauzského kláštera a okolí 1897–1909 – Stavba ústředního pražského nádraží Františka Josefa I. (dnes Hlavní nádraží) 1897 – Návrh přestavby staré hospodářské budovy na rodinný dům(Obereignerova vila) pro Vojtěcha Obereignera v Poděbradech 1898 – Přestavba rohového domu na náměstí v Klatovech pro účely spořitelny a záložny 1898 – Návrh na rodinný dům MUDr. Antonína Salzmanna v Klatovech 1898–1908 – Oprava a dostavba děkanského chrámu Nanebevzetí P. Marie v Klatovech 1898–1902 – Návrh na letní sídlo spisovatelky Gabriely Preissové Královka v Jevanech 1900 – Návrh výstavního interiéru pražské Obchodní a živnostenské komory na Světové výstavě v Paříži 1900 – Návrh na úpravu Nového hřbitova a hřbitovního kostela v Poděbradech 1900 – Návrh na vilu dr. Koudely v Praze 1901 – Návrh na novostavbu kostela ve Veltrusích 1901 – Úprava staršího stavení pro vlastní bydlení (usedlost Josefa Fanty) 1902–1904 – Stavba Hlávkových studentských kolejí v Praze 1903 – Obnova klášterního kostela sv. Václava v Trutnově Návrh na lesovnu Vortová, upravenou pro letní pobyt biskupa královéhradeckého 1903–1904 – Návrh přístavby hostince U české koruny v Chrasti u Chrudimi 1903–1905 – Stavba domu pražského pěveckého spolku Hlahol 1903–1905 – Přestavba kostela svatého Jana Nepomuckého v Rožmitále pod Třemšínem 1904–1909 – Návrh na obnovu kostela sv. Václava Na Zderaze a na úpravu nejbližšího okolí (společně s Antonínem Wiehlem) 1906–1907 – Návrh výzdoby Prahy při návštěvě císaře Františka Josefa I. 1906–1912 – Návrh památníku mohyly padlým v bitvě u Slavkova u Prace na Moravě 1907 – Návrh na stavbu budovy Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze 1908 – Účast při instalaci Jubilejní výstavy obchodní a živnostenské komory v Praze 1909–1910 – Návrh vily Bohumila Hobzeka v Hradci Králové Vila Bohumila Hobzeka na stránkách Slavné vily. 1909–1910 – Návrh na obnovu a vnitřní úpravu domu U Vejvodů v Praze 1910 – Návrh ohradní mříže lamp a kovaných vrat pro farní kostel ve Zlonicích 1910 – Návrh vily sochaře Čeňka Vosmíka v Praze 5 Na Hřebenkách 1910 – Návrh vily Kouřimka v Poděbradech 1911 – Návrh budovy Všeobecného penzijního ústavu v Praze 1911–1912 – Návrh stavby hřbitovního kostela v Přepychách 1913 – Stavba fary v Chlumu 1918–1923 – Přestavba radnice v Klatovech 1928–1932 – Stavba budovy ministerstva obchodu (dnes Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky) v Praze 1 Na Františku (projekt 1925–1926, stavba 1928–1932).
Literární O svérázu krojovém a bytovém (1895)
Ocenění V roce 1900 získal na Světové výstavě v Paříži zlatou medaili jako tvůrce českého interiéru v pavilónu Rakousko-Uherska V roce 1926 mu byl udělen čestný titul doktora technických věd (dr. h. c.) Českého vysokého učení technického v Praze .
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura
ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 45, 67, 77, 82, 171, 199, 216.
Externí odkazy
Zdeněk Lukeš: Kolos na vltavském nábřeží. Jak to bylo s kontroverzním sídlem ministerstva? In: Lidovky.cz. 4. 5. 2017.
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Čeští designéři Kategorie:Stavitelé Prahy Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Držitelé čestných doktorátů ČVUT Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Narození v roce 1856 Kategorie:Úmrtí v roce 1954 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 20. června Kategorie:Narození 7. prosince Kategorie:Secesní architekti Kategorie:Narození v okrese Tábor Fanta Kategorie:Čeští malíři 19. století