náhled|Hora Croagh Patrick v Irsku Hora je výrazná vyvýšenina kupovitého, kuželovitého nebo tabulovitého tvaru, zpravidla s relativní výškou nad okolním terénem 300 m a vyšší. Hory vznikají pohybem a deformací Litosférických desek či vulkanickou aktivitou. Skupina hor v jedné lokalitě může tvořit pohoří. Stáří hor je rozmanité a souvisí s geologickými obdobími na Zemi.

Některé hory byly od pradávna považovány za sídla bohů (např. Olymp). Na vrcholky mnoha hor lidé vystoupili až během 20. století. Vylézání a slézání skal a hor je náplní sportu horolezectví.

Definice a dělení Neexistuje jednotná, všeobecně uznávaná definice hory. Při jejím vymezení se často zohledňuje nadmořská výška, relativní převýšení vůči okolí (prominence), objem, strmost, rozestupy a kontinuita. Stejně tak není přesná definice pro určení rozdílu mezi horou a kopcem, ale útvary označované jako hora mají obecně větší sklon stoupání než kopec.

Program OSN pro životní prostředí k popisu horského prostředí použil kritéria založená na nadmořské výšce a sklonu, a uvádí 7 kategorií:KAPOS, Valerie; RHIND, Jonathan; EDWARDS, Mary; PRICE, Martin Francis and RAVILIOUS, Corinna. Developing a map of the world’s mountain forests. In: PRICE, Martin F., ed. and BUTT, Nathalie, ed. Forests in sustainable mountain development: A state-of-knowledge report for 2000. Wallingford: CABI, s. 4–9. Dostupné online. 1. třída – nadmořská výška nad 4500 m 2. třída – nadmořská výška 3500–4500 m 3. třída – nadmořská výška 2500–3500 m 4. třída – nadmořská výška 1500–2500 m a sklon 2° 5. třída – nadmořská výška 1000–1500 m a sklon 5° nebo nadmořská výška oblasti o poloměru 7 km větší než 300 m 6. třída – nadmořská výška 300–1000 m a nadmořská výška oblasti o poloměru 7 km větší než 300 m 7. třída – izolované vnitřní pánve a náhorní plošiny o rozloze menší než 25 km², které jsou obklopeny horami, ale samy nesplňují kritéria 1–6. Z hlediska relativní výšky se geomorfologické útvary dělí na 4 skupiny:

Pahorek – relativní výška do 150 m Vrch – relativní výška 150 až 300 m Hora – relativní výška 300 až 600 m Velehora – relativní výška nad 600 m

Nejvyšší hory světa

Určení nejvyšší hory světa není jednoznačné, protože existuje několik přístupů k porovnávání výšky hor. Vedle nejčastěji užívané nadmořské výšky je možné měření relativní výšky (suché či mokré prominence) a měření od středu planety Země – pak lze při uvádění či srovnávání výšky hor započítávat i hory, jejichž část se nachází pod mořem a zohledňovat nepravidelný tvar Země.

Mount Everest

Mount Everest je nejvyšší horou světa při měření výšky jako výšky vrcholu nad mořskou hladinou. Dosahuje výšky 8 848 m n. m. Jde i o horu nejprominentnější; vzhledem k tomu, že jde o nejvyšší horu kontinentuAdam Helman, The Finest Peaks: Prominence and other Mountain Measures, Trafford, 2005, . a žádná její část není ponořena, je její mokrá prominence stejná jako výška nad hladinou moře. Suchá prominence je v tomto případě měřena od nejhlubšího bodu oceánského dna, což je prohlubeň Challenger na dně Marianského příkopu v hloubce 10 924 m. Suchá prominence je tak rovna součtu této hloubky s mokrou prominencí, tedy 19 772 m.

Mauna Kea

Mauna Kea je uváděna jako nejvyšší hora při měření výšky od mořského dna. Její nadmořská výška je 4 205 m n. m., nicméně úpatí hory leží v hloubce 5 125 m pod hladinou, její suchá prominence je tak 9 330 m (některé zdroje uvádějí 10205 m). Někdy je proto uváděna jako nejprominentnější hora, to však platí pouze při srovnání její suché prominence s mokrou prominencí Everestu. Při srovnání suchých prominencí by Mauna Kea byla druhá za Everestem.

Chimborazo

Chimborazo je nejvyšší hora světa při měření výšky jako vzdálenosti vrcholu od středu země, přestože dosahuje nadmořské výšky 6263 m n. m., tedy výrazně méně než Mount Everest. To je způsobeno tím, že země není koule nýbrž elipsoid, a vzdálenost od středu země na povrch je na rovníku zhruba o 21 km vyšší než na pólech. Jelikož Chimborazo leží téměř na rovníku, nachází se její vrchol o 2,4 km dále od středu země než vrchol Mount Everestu; jde tak o místo na zemi, které z povrchu nejvíce vyčnívá směrem do kosmu.

Zvláštní typy hor

Ve Fennoskandinávii se hora, které přesahuje výškou horní hranici lesa, někdy nazývá fell (švédsky fjäll, norsky fjell, finsky tunturi).

Hory se vyskytují i na jiných planetách než je Země. Například nejvyšší hora Sluneční soustavy je Olympus Mons, který se nachází na povrchu Marsu.

Odkazy Reference

Literatura

Související články Fell (hora, kopec ve Skandinávii na Britských ostrovech) Kopec Nadmořská výška Povodí Seznam nejvyšších hor Seznam států světa podle nejvyšších hor

Externí odkazy Mountain watch: Environmental change & sustainable development in mountains Hory: změna životního prostředí a udržitelný rozvoj v horách

Kategorie:Geomorfologické tvary