Arnošt Vilém Kraus (4. listopadu 1859 Třeboradice – 16. dubna 1943 koncentrační tábor Terezín)Databáze obětí holocaustu: Kraus Arnošt byl univerzitní profesor germanistiky, literární historik, překladatel ze skandinávských jazyků a divadelní kritik židovského původu.
Život
Mládí a studia Narodil se v Třeboradicích, v rodině Josefa Krause a jeho manželky Barbory, rozené Diamantové. V roce 1905 se stal řádným profesorem germanistiky na Univerzitě Karlově v Praze. Základní vzdělání získal v židovské škole, středoškolské na pražském německém gymnáziu. Od roku 1879 studoval germanistiku na pražské univerzitě, studium ukončil roku 1883 doktorátem filozofických věd. Následně získal učitelskou kvalifikaci pro češtinu a němčinu.
Rodinný život Dne 5. září 1887 se na Královských Vinohradech oženil,Matriční záznam o sňatku Arnošta Krause s Johanou Diamantovou pražská židovská náboženská obec manželka Jana, rozená Diamantová (1866–1943). Manželé Krausovi měli syna Jiřího Josefa (1895–1942)Matriční záznam o narození a křtu Jiřího Josefa Krause farnosti při kostele sv. Mikuláše n Malé Straně v Praze a dceru Miladu (1888–1961).Matriční záznam o narození a křtu Milady Krauosové farnosti při kostele sv. Ludmily na Vinohradech v PrazeMilada Krasuová Lesná – Geni
Akademická kariéra Po získání doktorátu se stal lektorem německého jazyka na Filozofické fakultě UK a na Vysoké škole technické v Praze. V roce 1886 se stal docentem germánské filosofie, mimořádným profesorem se stal v roce 1898 a řádným profesorem Karlovy univerzity v oboru německého jazyka a literatury 1905. Současně vyučoval na malostranské reálce a na gymnáziu v Žitné ulici.
Závěr života, holocaust V roce 1930 odešel do penze. Dne 20. 7. 1942 byl odtransportován do Terezína, kde 16. 4. 1943 zahynul, jeho manželka Jana zemřela o měsíc dříve (20. 6. 1943), též v Terezíně.Databáze obětí holocaustu, Jana Krausová (úmrtní oznámení) Syn JUDr. Jiří Kraus zahynul v Lodži 12. 5. 1942,Databáze obětí holocaustu, Jiří KrausV Soupisu obyvatel je uvedeno, že Arnošt Kraus, který byl židovského původu, byl katolického náboženství. Jiří Kraus byl pokřtěn v katolickém kostele sv. Mikuláše. Přesto on i jeho nejbližší zahynuli v období holocaustu. jeho manželka Marie, rozena Kostarová (1903–1942) zemřela tamtéž.Databáze obětí holocaustu: Marie Kostarová
Dílo Krausovým nejrozsáhlejším historickým dílem je třídílné Husitství v literatuře, zejména německé (1917–1925). Vydal edici německé básně Heinricha von Freiberg Jan z Michalovic (1888).
Vlastní díla August Gottlieb Meissner (Česko, Athenaeum, 1889) Johannes Doktor Faust (Stará loutková hra o 5 jednáních, Na základě české tradice obnovili Arnošt Kraus a Jaroslav Vrchlický, Ilustroval Fr. Šnajberk, Praha, Máj, 189-? a 1904) Goethe a Čechy (V Praze, A.V. Kraus, v komisi u Bursíka a Kohouta, 1896) Meissnerův "Žižka" (k půlstoletému jubileu básně, Praha, A. Kraus?, 1896?) Christe ginâdô a Hospodine pomiluj ny (V Praze, nákladem Královské České Společnosti Nauk, 1897) O rolnících dánských (přednáška nekonaná dne 17. května 1900 na hospodářské výstavě v Praze, V Praze, Čas, 1900 a 1907) Pan Půta Potštýnský anebo Loupežníci u třetí brány anebo Turnaj pod Lipami a jeho následky anebo Spiknutí na Letné (velká rytířská komedie ze století desátého, napsána ve dvacátém a hrána až do třicátého, volně dle Šekspíra, Šilera a Kopeckého, složil Kudrna Vážný, V Potštýně, Okrašlovací spolek, 1901) První výlet českých rolníků do Dánska (Praha, Čas, Rosendorf, 1902) Stará historie česká v německé literatuře (Praha, Bursík & Kohout, 1902) Dánsko, jeho hmotná a duševní kultura (V Praze, J. Otto, 1908) První kniha německá pro školy střední (Praha, Bursík a Kohout, 1908, 1921, 1924) Pražské časopisy 1770-1774 a české probuzení (V Praze, Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1909) Druhá kniha německá pro školy střední, Praha, Bursík a Kohout, 1910, 1921) Björnson a Ibsen (kurs šestipřednáškový, Praha, Otto, 1912) Třetí kniha německá pro školy střední (Praha, Bursík a Kohout, 1912 a 1921, 1925, 1926) Čtvrtá kniha německá pro školy střední (Praha, Bursík a Kohout, 1913 a 1921) Augustin Zitte (Praha, vl. nákl., 1914) Husitství v literatuře, zejména německé (Část I., Husitství v literatuře prvních dvou století svých, V Praze, Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1917) Goethův článek o Musejníku (Praha : Č. ak. věd a umění, 1918?) Husitství v literatuře, zejména německé (Část II., Husitství v literatuře barokní a osvícenské, V Praze, Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1918) Anti-Beer (duplika, Praha, nákl.vl., Řivnáč [distributor], 1921) Ještě jednou böhmisch a tschechisch (na obranu, Praha, nákl.vl., 1921) Goethe a Čechové (Praha, nákl. vl., 1922) Husitství v literatuře, zejména německé (Část III, Husitství v literatuře devatenáctého století, V Praze, nákladem České akademie věd a umění, 1924) Smetana v Göteborgu, Praha? J. Otto, 1925) Die sogenannte tschechische Renaissance und die Heimatdeutschen (Praha, Orbis, 1928) Vědecké metody pana prof. dra Frant. Mareše zvláště v otázce rukopisů (Kladno, J. Šnajdr, 1928) Theobald Höck (Praha, Královská česká společnost nauk, 1936) Alte Geschichte Böhmens in der deutschen Literatur (Překlad Eva Berglová a Carmen Sippl, St. Ingbert, Röhrig, 1999)
Překlady České překlady Goethových děl (vl. nákl., 18--?) Kniha písní (Autor Heinrich Heine, přeložil A. Pikhart, úvod a poznámky napsal Arnošt Kraus, Praha, J. Otto, 1880, 1897 a 19--?) V srdci Asie - Deset tisíc kilometrů po neznámých cestách(Díl prvý, druhý, autor Sven Hedin, přeložili dr. Arnošt Kraus, dr. Jiří Guth, V Praze, Jos. R. Vilímek, 1904) Mína z Barnhelmu, nebo, Štěstí vojenské (veselohra o pěti dějstvích, autor Gotthold Ephraim Lessing ; přeložil Josef Kratochvíl ; literárně-historický úvod napsal Arn. Kraus, V Praze, Nákladem J. Otty, 1905 Jaroslav Vrchlický (literární studie, napsal Alfred Jensen, autorisovaný překlad Arnošt Kraus, V Praze, J. Otto, 1906) Divoká kachna (činohra o pěti dějstvích, autor Henrik Ibsen, Praha, J. Otto, 1910)
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura PETRBOK, Václav (ed.). Arnošt Vilém Kraus (1859–1943) a počátky české germanobohemistiky. Academia, 2016. 548 S. BROUKALOVÁ, Jindra. Dvakrát židem jednou Čechem In: Tvar. Literární obtýdeník. Praha. Občanské sdružení Klub přátel Tvaru. číslo 5. 2018. str.16.
Externí odkazy
Kategorie:Čeští literární historikové Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Děkani Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Editoři historických pramenů Kategorie:Čeští germanisté Kategorie:Narození v roce 1859 Kategorie:Úmrtí v roce 1943 Kategorie:Vězni koncentračního tábora Terezín Kategorie:Oběti holokaustu Kategorie:Muži Kategorie:Čeští překladatelé ze švédštiny Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Úmrtí 16. dubna Kategorie:Narození 4. listopadu