Čejkovice (v dolském nářečí Čajkovice, ) jsou vinařská obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží patnáct kilometrů severozápadně od Hodonína. Obcí protéká potok Prušánka, který na jejím katastru i pramení. Žije zde obyvatel. Středověká historie Čejkovic je spjata s templáři, na které odkazují i symboly obce. Po určitou dobu byla obec městečkem s trhovým právem. Část dětství zde vyrůstal Tomáš Garrigue Masaryk.
Z hlediska regionálního členění náleží Čejkovice do oblasti hanáckého Slovácka, která je vtěsnaná mezi Podluží, Hodonínsko a Kyjovsko.
Název O původu názvu Čejkovic existuje pověst o pánovi, který při lovu zastřelil čejku, přičemž pronesl monolog: „Už nepoletíš čejko-více, tam kde dopadneš, budou Čejkovice“. To je však jen lidová etymologie, vědci hledají původ tohoto názvu v osobních jménech jako Čajka, Čejka, Čajek apod. Ta historikové odvozují od základu čekati, čakati, a nejstaršího tvaru „čajati“, to je být na stráži. Variantou je také osobní jméno odvozené od staročeského označení ptáka čajky (čejky), souvislost s ptákem ve znaku obce by pak existovala alespoň přeneseně. Může ale jít i o domáckou obměnu starých jmen zakončených na -čaj (např. Bolečaj). Název Čejkovice každopádně znamená „ves lidí Čajkových/Čejkových“.
S názvem Čejkovic zřejmě souvisí sousední Čejč a vzdáleně také Šakvice.
Historie alt=|vlevo|náhled|Čejkovické vinohrady Příchod templářů do našich zemí je datován k roku 1230 a k tomuto datu se rovněž vztahuje i budování čejkovické gotické tvrze a příslušného sklepení (Templářské sklepy). V této době zde taktéž často sídlil templářský komtur Ekko. První písemná zmínka o Čejkovicích pochází z podzimu roku 1248. Tehdy do Čejkovic zavítal Oldřich ze Spanheimu, syn korutanského vévody Bernarda II. Cílem jeho cesty byla komenda bratří templářského řádu v Čejkovicích. Vydal zde listinu, ve které daroval čejkovickým templářům čtyři statky v Rakvicích. Ke konci 13. století sídlil v Čejkovicích rytíř Ekko, zemský komtur templářského řádu pro Čechy, Moravu a Rakousko. V roce 1309 se majetku templářů a zároveň i celých Čejkovic zmocnil Jindřich z Lipé. Po odchodu feudálů z Lipé se v Čejkovicích střídají rody z Kunštátu, ze Štemberka, ze Zástřizl, z Lomnice a z Víckova. V roce 1540 došlo k obnovení hrdelního a trhového práva.
Po stavovském povstání, kterého se na straně moravských pánů účastnil i čejkovický pán Jan Adam z Víckova, přešly darovacím dekretem císaře Ferdinanda II. ze dne 17. ledna 1624 Čejkovice pod správu jezuitského řádu Tovaryšstvu Ježíšovu.LIBOR, Jan a ŠTĚPÁNEK, Václav: Čejkovice 1248-1998. Čejkovice, 1998.s. 82, a s.119 Čejkovice byly za dob jezuitů několikrát vypáleny. Po zrušení řádu roku 1773 přešel majetek do Studijního fondu. O deset let později byly Čejkovice koupeny císařem Josef II. a byly připojeny k hodonínskému panství. Císař Čejkovice roku 1785 navštívil a na přímluvu tehdejšího starosty zrušil své nařízení o pohřbívání v plátně. Čejkovice dále disponovali horenským právem (pěstování vína).
Dne 7. března 1850 se v nedalekém Hodoníně narodil Tomáš Masaryk. Ve svých šesti letech se přestěhoval do Čejkovic, kde žil do svých jedenácti let. Poté odešel na studia do Hustopečí. Na Čejkovice ale nezapomněl. V Čapkových Hovorech se dočteme: „Můj vlastní dětský domov to byly Čejkovice“. Chodil zde do obecné školy, v níž později sám pracoval jako učitelský pomocník. V dětských letech také ministroval v místním kostele sv. Kunhuty. Zde se též sblížil a spřátelil s katolickým kaplanem Františkem Satorou, jenž ho vedl ke vzdělání a měl na něho velký vliv po stránce náboženské, národnostní i sociální. Domek, ve kterém mladý Masaryk bydlel, se v Čejkovicích stále nachází a lze jej navštívit.
Během první světové války bojovali někteří občané Čejkovic v řadách legionářů, převážně ve francouzských, italských a ruských legiích. Konec války a oslava vzniku samostatnosti ČSR proběhla v Čejkovicích 1. listopadu 1918. Největší událostí roku 1924 se stala návštěva prezidenta Masaryka dne 19. června. O čtyři roky později, 21. října 1928, byl v Čejkovicích odhalen pomník TGM. V září 1938 po vyhlášení mobilizace odjela většina čejkovických záložníků na jižní hranici republiky. Za protektorátu, v roce 1940, byl odstraněn pomník TGM. Během nejhoršího období druhé světové války přišlo o život mnoho občanů obce. Začátkem dubna 1945 obcí prošly jednotky Němců, Slováků, Maďarů a Vlasovců, které ustupovaly před Rudou armádou. Obec byla osvobozena 14. dubna ve večerních hodinách. V květnu 1947 došlo k obnovení pomníku TGM, tentokráte na louce před tvrzí.
V roce 1969 se začalo s výstavbou nové školy, která byla dokončena v roce 1975. Škola byla vybavena krytým bazénem a i fyzikální a chemickou laboratoří. Na konci 70. let 20. století dochází k zahájení rekonstrukčních prací na zdevastované tvrzi. V roce 1981 MNV rozhodlo o odstranění sochy TGM, která byla převezena do Hodonína.
Po sametové revoluci byla do Čejkovic navrácena socha TGM. Slavnostní odhalení proběhlo 7. března 1990 před budovou bývalé školy. Spolu se sochou byla iniciována i oprava domku, kde prožil dětství TGM. Domek byl slavnostně otevřen 20. května 1990. Rok 1998 byl rokem 750. výročí první písemné zmínky o Čejkovicích. V témže roce byl obci udělen znak obce.
Přírodní poměry Průměrná teplota vzduchu je 9,2 °C,což řadí Čejkovice k nejteplejším místům v Česku. Geologicky je území tvořeno sedimenty starších i mladších třetihor. Průměrná nadmořská výška území je 208 metrů. Podle geomorfologického členění náleží toto území ke karpatské soustavě. Geologický podklad tvoří jílovce, pískovce a slepence ždánické jednotky. Po ústupu moře v mladších třetihorách zde zůstala dvě slaná jezera, Čejčské a Kobylské, která se postupně vyslazovala. V minulém století byla pak sítí kanálů odvodněna, vysušena a rozorána. Za působení jezuitů v Čejkovicích zde bylo osm rybníků.
Obyvatelstvo Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel část Čejkovice 1 876 1 968 1 995 2 070 2 191 2 378 2 476 2 430 2 726 2 644 2 653 2 562 2 564 2 412 2 310 Počet domů část Čejkovice 425 435 444 434 468 473 535 606 642 676 722 861 871 758 908
Obecní symboly Znak byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998 a vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy PSP ČR dne 18. listopadu 1998.
Hnutí Brontosaurus Čejkovice Hnutí Brontosaurushttp://www.brontosaurus.cz/ působí v Čejkovicích od roku 2007.http://podluzi.brontosaurus.cz/web/ayhuazca.html Nabízí netradiční volnočasový program a zážitky s cílem pomáhat přírodě a lidem. Zaměřuje se především na environmentální výchovu a volný čas dětí a mladých lidí. Všemožně rozhýbává kulturní a společenský život v Čejkovicích a okolí. Pořádá tradiční oslavy Dne Země.http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/pri-uklidu-cerne-skladky-v-cejkovicich-nasli-i-podprsenku-20130419.html Jeho členové působí v krajanské vesnici Češko Selo v Srbsku.http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/brontosauri-z-hodoninska-pomahali-krajanum-v-srbskem-banatu-20130719.htmlhttp://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/dobrovolnici-vyrazi-do-srbskeho-banatu-na-pomoc-krajanum-20140522.html V roce 2012 vybudovali minipark,http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/mladici-v-cejkovicich-buduji-park-jen-tak-zadarmo-20120913.html v němž při oslavě Dne Země v roce 2015 odhalili druhou sochu na území Čejkovic (první je socha T. G. Masaryka). Organizace sídlí na klubovně v bývalých jeslích mezi myslivnou a zdravotním střediskem.http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/brontosauri-z-cejkovic-v-nedeli-otevrou-opravenou-klubovnu-20131204.html Předsedou je od roku 2022 Pavel Novotný (předtím funkci zastával Radim Veselský a Ing. Petr Hájek, Ph.D.). Hospodářem je Petr Gal.
Jde o pobočný spolek Hnutí Brontosaurus, které pomáhá v oblasti ochrany přírody, práce s mládeží a zážitkové pedagogiky po celém Česku od roku 1974.
Akce a život v obci náhled|Čejkovice (2010) Každoročně se konají v Čejkovicích tradiční krojované hody. Jejich součástí je stavění hodové máje, průvody obcí, hodové zábavy a všemožné jiné veselí. Hladký průběh hodů zajišťují stárci a stárky – vybraní zástupci z krojované mládeže (chasy). Hody se slaví ve vesnici jako křesťanský svátek vztahující se k svátku patrona kostela. V Čejkovicích, kde je kostel zasvěcen sv. Kunhutě, se však hody konají vždy třetí víkend v srpnu, a to z toho důvodu, že na jaře bylo mnoho práce. Nový termín byl odvozen od data svěcení nových kostelních zvonů.
Vinné trhy mají v Čejkovicích již dvacetiletou tradici. V prostorách zámku a přilehlé zámecké zahradě se návštěvníkům prezentuje více než 30 vinařství. Akce je spojená zejména s folklorem, lidovými tradicemi a dobrou náladou.
Zarážení hory – Tradice zarážení hory má kořeny ve středověku. Vinaři tak tehdy uzavíraly své vinice s dozrávajícími hrozny cizím lidem. Právní ochranu jim tehdy poskytovalo tzv. horenské právo, kde byli formulovány např. tresty pro nezvané hosty nebo případné výjimky. Porušení zákazu se přísně trestalo, mohlo dojít až na hrdelní tresty. Hrozen si směli pro osvěžení v horkém dni utrhnout jen nemocní lidé, případně těhotné ženy. Tato pravidla platila až do konce vinobraní. V Čejkovicích bylo toto horenské právo patentem Josefa II. v roce 1784 zrušeno. Obyvatelstvo ale toto nařízení nechtělo přijmout a dlouhou dobu dodržovalo staré zákony, zejména společný začátek vinobraní, a často se k nim vraceli. Dnes je obřad pouze formální, stává se turistickou atrakcí doprovázenou muzikou. Symbolem zaražené hory je vztyčená opentlená májka zaražená deseti kůly ztělesňujícími počet vinařských tratí v obci, kterými jsou Stará hora, Šatrapky, Odměry, Novosády, Díl u včelína, Niva hrbatá, Helezný díl, Noviny, Kontrbovce a Kostelnické.
Slavnost Těla a Krve Páně, nebo také lidově Boží Tělo je náboženský svátek římskokatolické církve. Probíhá tak, že z kostela vychází průvod a míří ke čtyřem předem určeným domům, u kterých jsou vybudovány oltáře. Kněz u nich provede modlitbu a procesí míří zpátky do kostela. Datum slavnosti se řídí dle data Velikonoc, Svatodušních svátků a návazně Nejsvětější Trojice toho roku.
Svatomartinské slavnosti – Svatomartinské je mladé víno s certifikovanou známkou, kterou za splnění určitých podmínek, vinařům uděluje Vinařský fond ČR. Pod značkou Svatomartinské se nesmí vyrábět vína všech odrůd, nýbrž pro ně jsou schváleny pouze čtyři odrůdy. Z bílých vín je to Müller Thurgau a Veltlínské červené rané. Z vín červených je to Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Z těchto červených odrůd je možno vyrobit i vína růžová. Každá z těchto odrůd může být vyráběna jako samostatná odrůda nebo jako také cuveé těchto odrůd.
Slavnostní zahájení ochutnávky vín probíhá za zvuku famfár na nádvoří čejkovické tvrze dne 11. listopadu v 11 hodin a 11 minut. V té chvíli přijíždí Martin na svém koni a veze soudek vína, který předá místním vinařům a symbolicky jim tak předává požehnání k výrobě a užívání Svatomartinského vína. Mužský pěvecký sbor Révokaz z Čejkovic zazpívá píseň „Svatý Martine“, kterou složil speciálně pro tuto příležitost místní hudebník Jaroslav Novák. Poté již začíná degustace mladých vín.
Den otevřených sklepů vychází z tradičního obcházení sklepů a koštování vín ve sklepech vinaři a jejich přáteli. Tato tradice byla obnovena v roce 2003 občanským sdružením Čtvrtčníci. A akce začíná v 10:00 na nádvoří tvrze, kde si návštěvníci koupí vstupenku a až do večerních hodin obchází sklepy po celých Čejkovicích. Akce bývá zakončena zábavou na zámku, kde k poslechu a zábavě hraje cimbálová muzika z Čejkovic "Morava".