Theodor Arnošt Adam hrabě von Falkenhayn ( Theodor Ernst Adam Graf von Falkenhayn, uváděn též jako Falkenhain) (7. února 1811 Opava – 24. dubna 1887 Kyjovice) byl rakouský šlechtic, rakousko-uherský politik, státní úředník a mecenáš. Byl majitelem velkostatku Kyjovice ve Slezsku, kde se dlouhodobě uplatňoval v různých sférách veřejného života, v letech 1861–1869 byl poslancem slezského zemského sněmu.

Životopis náhled|vlevo|Erb rodu Falkenhaynů Pocházel ze starého šlechtického rodu Falkenhaynů povýšeného v roce 1689 do hraběcího stavu.Ottův slovník naučný, díl VIII.; Praha, 1894 (reprint 1997); s. 1050 (heslo Falkenhayn) ISBN 80-7203-136-8MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, díl I.; Praha, 2008; 673 s. ISBN 978-80-257-0027-3 Patřil ke slezské linii, narodil se jako jediný syn c. k. komořího Arnošta Falkenhayna (1754–1841) a jeho druhé manželky Marie, rozené baronky Königsbrunnové (1780–1819).Rodina hraběte Arnošta Falkenhayna na webu geni.com dostupné onlineGenealogisches Taschenbuch der deutschen grärlichen Häuser 1828; Gotha, 1828; s. 70 dostupné online Studoval na Tereziánské akademii ve Vídni a poté působil jako úředník u moravského zemského gubernia, v letech 1837–1841 byl krajským komisařem v Opavě.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1838, Gotha, 1838; s. 183 dostupné online V roce 1839 byl jmenován c. k. komořím.Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für das Jahr 1841; Vídeň, 1841; s. 110 dostupné online Po otcově úmrtí rezignoval na státní službu a začal se věnovat správě rodových statků. Hlavním sídlem byl zámek Kyjovice přestavěný Theodorovým otcem v první polovině 19. století v empírovém slohu.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 138 Historie Kyjovic na oficiálním webu Obce Kyjovicedostupné online

náhled|vlevo|Zámek Kyjovice, sídlo rodu Falkenhaynů Během revoluce v roce 1848 se zapojil do politiky a v letech 1848–1851 zasedal ve Slezském konventu rozpuštěném v roce 1851.Přehled poslanců Slezského konventu 1848–1851 na webu databazeposlancu.cz dostupné online Jako majitel velkostatku se mezitím začal věnovat problematice zemědělství, byl spoluzakladatelem a prvním prezidentem Rakousko-slezské zemědělské společnosti v Opavě (Österreichisch-schlesischer Landwirtschaftsverein).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1887; Gotha, 1887; s. 293 dostupné online Později byl v letech 1861–1869 poslancem slezského zemského sněmu, kam byl dvakrát zvolen za velkostatkářskou kurii.Přehled poslanců slezského zemského sněmu 1861–1867 na webu databazeposlancu.cz dostupné onlinePřehled poslanců slezského zemského sněmu na webu databazeposlancu.cz dostupné online Na půdě sněmu proslul především v roce 1866 neúspěšným návrhem na zřízení biskupství v Opavě.GAWRECKI, Dan: Slezský zemský sněm a otázka zřízení biskupství v Opavě 1866–1868 in: Vývoj církevní správy na Moravě. XXVII. mikulovské sympozium. 9. –10. října 2002, 2003, s. 141–149 V letech 1867–1869 byl i přísedícím zemského výboru, ale ještě před koncem volebního období rezignoval v roce 1869 ze zdravotních důvodů na všechny funkce. V roce 1866 obdržel za zásluhy Řád železné koruny II. třídy.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 75 dostupné online Mimo jiné byl mecenášem katolické církve a z vlastních prostředků nechal postavit kostel Nanebevzetí Panny Marie v Těškovicích (1863).Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Těškovicích na webu Farnosti Slatina dostupné online

Zemřel 24. dubna 1887 na svém zámku v Kyjovicích, spolu s manželkou je pohřben u zdi kostela sv. Martina v Pusté Polomi.Hroby rodiny Falkenhaynů v Pusté Polomi na webu billiongraves dostupné online

Rodina V roce 1843 se oženil s baronkou Idou von Hauer (1820–1887), dcerou zemského prezidenta v Haliči Franze von Hauera (1777–1822).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 334–335 dostupné onlineRodina Theodora Falkenhayna na webu geni.com dostupné onlineRodina Theodora Falkenhayna na webu geneanet.com dostupné online Z manželství se narodila jediná dcera Berta (1844–1915), která byla dědičkou velkostatku Kyjovice a manželkou hraběte Friedricha Leopolda Stolberg-Stolberga (1836–1904)Gothaischer Hofkalender 1929; Gotha, 1929; s. 300 dostupné onlineRodokmen rodu Stolbergů na webu euweb.cz dostupné online. K velkostatku Kyjovice patřilo v té době 1 764 hektarů půdyNeuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien 1899; Brno, 1899; s. 263 dostupné online Friedrich Leopold Stolberg-Stolberg obohatil zámecký park v Kyjovicích dovozem vzácných dřevin.HIEKE, Karel: Moravské zámecké parky a jejich dřeviny; Praha, 1985; s. 114 Majitelem kyjovického velkostatku byl do roku 1945 syn Friedrich Stolberg (1877–1954), který se v době první republiky uplatnil jako německý křesťansko-sociální politik a senátor Národního shromáždění.

Theodorovi bratranci z rakouské linie Falkenhaynů, Franz (1827–1898) a Julius (1829–1899), se uplatnili v politickém životě na celostátní úrovni Rakouska-Uherska.

Odkazy Reference

Externí odkazy Theodor hrabě von Falkenhayn in: Biografický slovník českých zemí, Praha, 2013; s. 55–56 dostupné online

Kategorie:Poslanci Slezského zemského sněmu Kategorie:Slezští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Narození 7. února Kategorie:Narození v roce 1811 Kategorie:Narození v Opavě Kategorie:Úmrtí 24. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1887 Kategorie:Muži