Království Seisyllwg (starovelšsky Teyrnas Seisyllwg) bylo raněstředověké velšské drobné království v jihozápadním Walesu. Není jasné, kdy Seisyllwg vznikl jako samostatný stát, ale podle pozdějších zdrojů se skládal z bývalého království Ceredigion a oblasti Ystrad Tywi. Seisyllwg se rozkládal na území hrabství Ceredigion, Sir Gaerfyrddin a poloostrova Gŵyr. Jméno státu pochází od Seisylla ap Clydoga, krále Ceredigionu, který vládl na přelomu 7. a 8. století, avšak není známo, zda měl něco společného s jeho založením. Posledním králem byl Hywel Dda, který ovládal velkou část Walesu a roku 920 Seisyllwg spojil s Dyfedem, čímž vytvořil nový stát Deheubarth.
Dějiny Původ Není jasné, kdy Seisyllwg vznikl jako nezávislá entita. Seisyll ap Clydog, od něhož pochází název státu, vládl velšskému státu Ceredigion na přelomu 7. a 8. století. Podle velšské tradice je vnímán jako zakladatel Seisyllwgu. Seisyll je uveden ve velšské latinsky psané Harleiské genealogii z 10. století jen jako král Ceredigionu a žádné dobové texty ho neoznačují za krále Seisyllwgu a stát Ceredigion uvádí až do 9. století.
Název Seisyllwg je uveden v některých pozdějších zdrojích, jako je kopiář Llandaffská kniha z 12. století psaná při Llandaffské katedrále, která obsahuje listiny týkající se Llandaffské diecéze, či velšsky psané Velšské triády ze 13. století. Velšské triády označují Seisyllwg jako jednu ze tří částí jižního Walesu spolu s oblastmi Morgannwg a Reinwg (pravděpodobně Dyfed). Území poprvé popisuje první text z velšsky psaného spisu Čtyři větve Mabinogi z přelomu 11. až 12. století. Podle tohoto spisu stát zahrnoval čtyři cantref Ceredigionu a čtři cantrefy Ystrad Tywi.
Pozdější vývoj Gwgon, tradičně označován za posledního krále Ceredigionu, se roku 872 utopil a nezanechal po sobě žádné dědice. Gwgonova sestra Angharad se oženila s gwyneddským králem Rhodri Velikým, který se tak stal správcem Gwgonova dědictví. Podle tradičního keltského nástupnického práva to nedávalo gwyneddskému králi nárok na vládu, avšak mohl dosadit společného syna Cadella ap Rhodri. Cadell se tak stal králem Seisyllwgu a vládl jako vazal Gwyneddu, kde vládl jeho otec a později jeho starší bratr Anarawd, zakladatel dynastie Dinefwrovců.
Cadell zemřel roku 911, což vedlo k rozdělení Seisyllwgu mezi jeho dva syny Hywela Dobrého (Hywel Dda) a Clydoga. Hywel pravděpodobně již v té době ovládal sousední království Dyfed, jelikož po smrti jeho posledního krále Llywarcha v roce 904 nejsou známi žádní jeho domácí panovníci. Hywel měl za manželku Llywarch dceru Elen. Hywel ovládl celý Seisyllwg po Clydogově smrti roku 920 a následně oba státy sjednotil do nově vytvořeného království Deheubarth, které se rozkládalo ve většině jihozápadního Walesu. Později sjednotil i další části Walesu.
Seznam králů Seisyll ap Clydog Arthen ap Seisyll (-807) Dyfnwal ap Arthwyr (807-825/841) Meurig ap Dyfnwal (825/841-850/871) Gwgon ap Meurig (871-872) – jistě název Seisyllwg Cadell ap Rhodri (872-909) Clydog ap Cadell (909-920) Meurig ap Cadell (909-?) Hyfaidd ap Clydog (920-939) Hywel Dda ap Cadell (909-950)
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Velšská království