Alexander hrabě Esterházy z Galanty ( Alexander Maria Nikolaus Gabriel Graf Esterházy von Galántha und Freiherr von Forchtenstein, galántai Esterházy gróf Mária Sándor Miklós Gábor) (3. října 1868 Pápa – 3. ledna 1925 Marcaltő) byl uherský šlechtic z rodu Esterházyů, diplomat, státní úředník a dvořan. Od mládí působil ve státních službách, za první světové války se stal nejvyšším hofmistrem císařovny Zity (1916–1918). Byl též členem Sněmovny magnátů a získal Řád zlatého rouna.
Životopis náhled|vlevo|Alexandrova manželka Donna Agnese, rozená Borghese-Aldobrandini (Wiener Salonblatt, 1901 Pocházel z významného šlechtického rodu Esterházyů, patřil k hraběcí linii Esterházy-Forchtenstein.Rodokmen Esterházyů na webu euweb.cz dostupné online Narodil se jako čtvrtý syn hraběte Pavla Esterházyho (1805–1877) a jeho manželky Ilony, rozené Esterházyové (1835–1896).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1871; Gotha, 1871; s. 259 dostupné online Vystudoval práva a absolvoval jednoroční vojenskou službu u jednotek uherské královské zeměbrany, kde byl potom veden jako poručík v záloze u husarského pluku č. 8. V roce 1895 byl jmenován členem uherské Sněmovny magnátůGothaisches Genealogisches Taschenbuch der Graflichen Hauser 1896; Gotha, 1896; s. 327 dostupné online a v roce 1898 obdržel titul c. k. komořího.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1900; Vídeň, 1899; s. 213 dostupné online Mezitím krátce působil v diplomatickýh službách, byl legačním sekretářem v Římě, kde se seznámil s manželkou. Později se uplatnil v justiční sféře a byl přísedícím nejvyššího disciplinárního soudu v Budapešti.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1908; s. 1027 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1913; Vídeň, 1912; s. 1119 dostupné online
Díky příbuzenským vazbám se během první světové války dostal do blízkého okruhu spolupracovníků následníka trůnu arcivévody Karla. Po jeho nástupu na trůn v roce 1916 se Esterházy stal nejvyšším hofmistrem císařovny Zity. Formálně byl do funkce uveden k datu 13. prosince 1916Wiener Salonblatt, Vídeň, 20.5.1917; s. 2, 8 dostupné online a zastával ji do konce první světové války a zániku monarchie. Hned po nástupu do úřadu zastával významnou ceremoniální roli při uherské korunovace císařského páru v Budapešti (27. prosince 1916).Korunovace císaře Karla I. a císařovny Zity v Budapešti dostupné online V roce 1916 obdržel také titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení ExcelenceHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1917; Vídeň, 1917; s. 309 dostupné online a současně byl kancléřem Alžbětina řádu. Po roce 1918 žil v soukromí ve VídniGothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 299 dostupné online a na svých statcích v Uhrách. Jeho vídeňskou rezidencí byl pronajatý apartmán v Pálffyovském paláci na náměstí Josefsplatz 6 naproti Hofburgu.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1924; Vídeň, 1924; s. 332 dostupné online
Byl majitelem velkostatků ve čtyřech župách v západních Uhrách (Győr-Moson-Sopron, Vas, Veszprém, Zala). Patřily mu pozemky o celkové rozloze přibližně 6 500 hektarů půdy, hlavním sídlem byl zámek Marcaltő,KOBLASA, Pavel: Uherská šlechta v nových časech, České Budějovice, 2011; s. 37 ISBN 978-80-254-9315-1 kde také zemřel. Pochován byl v rodinném mauzoleu u kostela sv. Kříže ve vesnici Ganna poblíž hlavního rodového sídla v Pápě.Pohřebiště hraběcí linie Esterházy-Forchtenstein na webu royaltyguide.com dostupné onlineHrob Alexandra Esterházyho na webu findagrave.com dostupné online
Rodina Oženil se v roce 1897 ve Frascati poblíž Říma, jeho manželkou se stala Donna Agnese Borghese-Aldobrandini (1877–1910) ze staré italské šlechty, dcera Pietra Borghese-Aldrobrandiniho, vévody di Sarsina.Rodokmen rodiny Borghese-Aldobrandini na webu euweb.cz dostupné onlineGothaischer Hofkalender 1898; Gotha, 1897; s. 303 dostupné online Díky manželce se Esterházy stal mimo jiné švagrem hraběte Nikolause Revertery, který také patřil k okruhu důvěrníků císaře Karla I. Agnese byla dámou Řádu hvězdového kříže a spolumajitelkou Alexandrových velkostatků Marcaltő a Malomsok. Z jejich manželství se narodilo sedm potomků, z nichž dva zemřeli v dětském věku.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1941; Gotha, 1941; s. 130 dostupné online
1. Peter (1898–1918) 2. Antal (1899–1900) 3. Johann (János) (1900–1967), dědic velkostatků v Uhrách, státní úředník, člen Horní komory maďarského parlamentu,Almanach parlamentu Maďarského království 1939–1944; Budapešť, 1940; s. 446 dostupné online rytíř Řádu zlatého rouna, ∞ 1925 Louise hraběnka Szechényiová 4. Karl Andreas (1902–1973) ∞ 5. Ilona (1903–1990) 6. Margit (1904–1990) I. ∞ 1924 Pavel hrabě Zichy z Vaszonykeő (1905–1974), rozvod 1940, II. ∞ 1944 György Merza (1905–1945) 7. Benedek (1907–1977), po roce 1945 žil na Novém Zélandu
Ve veřejném životě se angažovali i jeho starší sourozenci, bratři Mořic (1856–1900) a František (1859–1909) zastávali také veřejné funkce, zasedali ve Sněmovně magnátů a vlastnili rozsáhlé velkostatky v Uhrách. Další bratr Pavel (1861–1932) byl diplomatem a před první světovou válkou sekčním šéfem na c. k. ministerstvu zahraničí (1907–1912).
Řády a vyznamenání Především ve funkci císařovnina nejvyššího hofmistra se stal nositelem několika vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Alexandra Esterházyho in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 40 dostupné online Po zániku monarchie získal nakonec v roce 1921 i prestižní Řád zlatého rouna (jednalo se o poslední řádovou promoci Karla I.)Přehled rytířů rakouského Řádu zlatého rouna ve 20. století dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1917) 60x60pixelů rytíř Řádu Františka Josefa (1917) 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1917) 60x60pixelů Řád zlatého rouna (1921)
Zahraničí 60x60pixelů Řád pruské koruny I. třídy (Německo) 60x60pixelů komandér Řádu Karla III. (Španělsko) 60x60pixelů Řád sv. Alexandra I. třídy (Bulharsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Fridrichova (Württembersko) 60x60pixelů Řád Albrechtův I. třídy (Sasko) 60x60pixelů Řád sv. Michaela I. třídy (Bavorsko)
Odkazy Reference
Alexander Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Hofmistři Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Členové Sněmovny magnátů Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu Karla III. Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Nositelé Řádu svatého Michaela (Bavorsko) Kategorie:Narození 3. října Kategorie:Narození v roce 1868 Kategorie:Narození v Pápě Kategorie:Narození 3. ledna Kategorie:Narození v roce 1925 Kategorie:Muži