Vanga srpozobá (Falculea palliata) je zpěvný pták z čeledi vangovití (Vangidae), jediný zástupce rodu Falculea. Rod i druh popsal francouzský přírodovědec Isidore Geoffroy Saint-Hilaire roku 1836. Pták se endemitně vyskytuje na severu, západě a jihu ostrova Madagaskar.
Popis Vanga srpozobá dorůstá délky těla asi 32 cm a hmotnosti 106–119 g. Zbarvení peří se na svrchních partiích pohybuje v černých odstínech, na hřbetě s modrými odlesky. Zbytek těla včetně hlavy, krku, hrudi, břicha, spodní strany křídel a kostřece mají zbarvení bílé. Nezaměnitelným rysem tohoto druhu je však jednoznačně až 70 mm dlouhý, dolů zahnutý zobák, jenž má modrošedé zbarvení, směrem ke špičce slonovinové. Končetiny jsou mohutně stavěné, zbarvené tmavě šedě až světle modře. Duhovka je černohnědá. U tohoto druhu není vyvinut znatelný pohlavní dimorfismus, také juvenilní jedinci se svým vzezřením příliš neodchylují od dospělců.
Ekologie a chování vlevo|náhled|Vanga srpozobá, opět z oblasti Ankarafantsika Vanga srpozobá je endemit Madagaskaru. Žije v suchých trnitých lesích, stromových savanách, v mangrovníkových porostech a částečně i v deštných lesích, objevuje se také blízko lidských sídel. Vyskytuje se do nadmořské výšky asi 900 m.
Jde o velmi společenského ptáka, zejména mimo období rozmnožování (ačkoli i hnízdní páry bývají blízko sebe). Skupiny vang čítají i nižší desítky jedinců, na nocovištích se jich někdy objevuje i okolo 40–50. Vangy jsou zároveň velice hlučné a jejich charakteristické volání „wa-aah“ se podobá zvukům naříkajícího dítěte. Ozývají se však i jinou směsicí zvuků připomínajících křik, pláč či chechtání. K rozmnožování dochází na severozápadě ostrova mezi říjnem a lednem. Miskovité hnízdo si tito ptáci staví 9–16 m nad zemí, často ve vidlici větví. Bývá relativně rozměrné. Zajímavostí je, že u vangy srpozobé se objevuje polyandrie: s jednou samicí se páří hned několik samců, již se podílejí na obraně území a v menší míře i na rodičovských povinnostech. Samice vang srpozobých kladou 3–4 vajíčka krémově bílého zbarvení se skvrnkami. Inkubační doba činí 16–18 dní, mláďata opouštějí hnízdo za 19–23 dní od vylíhnutí.
Atypický tvar zobáku vangu srpozobou předurčuje k pátrání v často nahnilých částech velkých větví a k odtrhávání stromové kůry. Kořistí se jí stávají četné druhy hmyzu, plži, ale také menší obratlovci (gekoni či chameleoni). Touto stravou jsou krmena rovněž mláďata. S rozměrnější kořistí si vangy poradí tak, že si ji přidržují končetinami a trhají ji zobákem.
Ohrožení Vanga srpozobá je podle vyhodnocení stavu ohrožení Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) z roku 2022 hodnocena jakožto málo dotčený druh a zejména na západě a jihozápadě Madagaskaru žije podle IUCN „poměrně hojně“. Areál výskytu také protíná četné chráněné oblasti, včetně Národního parku Ankarafantsika. Navzdory tomu přirozené prostředí vang ubývá zejména v důsledku žďáření lesních porostů, od roku 2016 se úroveň ztráty biotopů vangy srpozobé zvýšila na asi 23 % během tří generací. Navzdory tomu, že vangy srpozobé preferují spíše otevřená stanoviště, tak jejich populace zcela jistě klesají.
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Vangovití Kategorie:Ptáci Afriky Kategorie:Endemity Madagaskaru