Zámek Hodonín je bývalé panské sídlo v Hodoníně v Jihomoravském kraji. V objektu sídlí krajské Masarykovo muzeum v Hodoníně. Zámek je kulturní památkou, do seznamu památek byl zapsán v roce 1964.
Historie Na severním hodonínském ostrově, vymezeném z jihu hlavním tokem řeky Moravy (tzv. Mlýnské rameno, nyní vedlejší rameno Stará Morava) a ze zbylých stran vedlejším ramenem (ve 20. století zasypaným), tzv. Jalovou strouhou, se původně nacházelo předhradí a hospodářské zázemí (mlýn, pivovar) hodonínského hradu, který byl v 16. století upraven do podoby zámku.Plaček, s. 143. Tehdejší majitelé města, páni z Lipé, podporovali jednotu bratrskou, jejímž stoupencem byl zejména Čeněk z Lipé, zemský maršálek a královský číšník, který Hodonín držel od roku 1559 až do své smrti v roce 1590. Ten na severním ostrově nechal před rokem 1564 postavit sbor jednoty bratrské.Plaček, s. 145–146. Po bitvě na Bílé hoře (1619) a následnému zahájení protireformace byli protestanti z města roku 1622 vypovězeni. Opuštěná obydlí na ostrově nabídla vrchnost místním Židům, kteří se zde usídlili a vytvořili osadu s vlastní synagogou.
Bratrský sbor byl později zbořen a na jeho místě, v sousedství židovské osady, nechal majitel hodonínského panství, Jindřich Burian Žampach ze Žampachu,Plaček, s. 243–244. v letech 1643–1644 postavit renesanční přízemní lovecký zámeček. Ten byl později využíván jako administrativní zázemí majitelů panství. Již před rokem 1728 získal zámek nynější trojkřídlou dispozici. Za Marie Antonie z Lichtenštejna, která Hodonín držela v letech 1712–1750,Plaček, s. 236. propukl v červenci 1746 na náměstí požár, který město, včetně zámku, silně poškodil. Při následné obnově byla budova zvýšena o patroPlaček, s. 280. a přestavěna barokně. Hodonínské panství bylo od roku 1762 ve vlastnictví císařského habsbursko-lotrinského roduPlaček, s. 260. a až do počátku 20. století byl zámek sídlem správy panství, respektive po zrušení patrimoniální správy v roce 1848 sídlem habsburského velkostatku.Plaček, s. 297. Po vzniku Československa se ve 20. století v budově nacházelo sídlo státních lesů a ve druhé polovině 20. století se zde usídlilo Masarykovo muzeum. Do správy muzea přešel zámek v roce 1982, generální rekonstrukce budovy proběhla v letech 1990–1996. Roku 1997 byla v zámku otevřena expozice věnovaná prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garrigueovi Masarykovi a jeho rodišti Hodonínu.
Popis Jedná se o jednopatrovou trojkřídlou budovu, která stojí poblíž původního toku řeky Moravy, nyní vedlejšího ramene zvaného Stará Morava. Na hlavní jižní křídlo, které se průčelím otevírá k vodnímu toku, kolmo navazují dvě nesymetrická boční křídla, z nichž západní je přibližně o polovinu kratší než východní. Celý areál je obehnán ohradní zdí, na severu s barokní vstupní branou vedoucí na nepravidelné nádvoří mezi křídly. Přízemí budovy je jednotraktové, patro má dva trakty. Obdélné vstupy jsou ze strany nádvoří. Fasády přízemí dělí pásová rustika, fasády patra pokrývají vpadlé výplně. Obdélná okna v přízemí rámují profilované šambrány završené klenákem, v patře doplněná parapetními a nadokenními římsami. Místnosti v přízemí mají valenou klenbu s výsečemi, v patře jsou ploché stropy.
Na západní straně prochází v těsné blízkosti zámku silnice I/51 (ulice Bratislavská) směrem na Slovensko, z východní strany stojí panelové domy malého sídliště ze 70. let 20. století, vytvářející v místě zaniklé židovské čtvrti náměstí Osvobození.
Galerie
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
Masarykovo muzeum sídlící na zámku
Kategorie:Stavby v Hodoníně Kategorie:Barokní zámky v okrese Hodonín Kategorie:Kulturní památky v okrese Hodonín