V irském prostředí teorie dvou národů tvrdí, že ulsterští protestanti tvoří samostatný irský národ. Tuto teorii prosazovali hlavně unionisté a loajalisté (ale významně ji podporovala také jedna komunistická strana), kteří ji používali jako jako východisko pro odpor proti irské samosprávě a později k ospravedlnění rozdělení Irska. Byla ostře kritizována irskými nacionalisty, jako byl John Redmond (který prohlásil, že „‚teorie dvou národů‘ je pro nás ohavností a rouháním“), Éamon de Valera, Seán Lemass a Douglas Gageby.

Historie

Původ teorie Podle knihy Oxford Companion to Irish History od S.J. Connollyho se teorie dvou národů poprvé objevila v knize Ulster As It Is (Ulster takový, jaký je; 1896) od unionisty Thomase Macknighta. Zastával ji také konzervativní spisovatel W. F. Moneypenny v knize The Two Irish Nations: An Essay on Home Rule (Dva irské národy: Esej o samosprávě; 1913) a později ji převzal britský konzervativní politik Bonar Law.

Tuto teorii v roce 1907 rozvinul budoucí soudce irského Nejvyššího soudu a republikánský poslanec strany Sinn Féin Arthur Clery ve své knize The Idea of a Nation.The Idea of a Nation, reprinted 2002 by University College Dublin Press; edited by Patrick Maume Zdá se, že Cleryho motivoval jeho pohled na irštinu jako na něco v podstatě gaelského a katolického a přesvědčení, že rozdělení by usnadnilo dosažení irské samosprávy. Je neobvyklé, že teorii dvou národů podporuje z nacionalistického hlediska; častěji ji totiž prosazují unionisté.Where is the Irish Border? Theories of Division in Ireland, by Sean Swan, Nordic Ireland Studies, 2005, pp. 61–87.

60.–70. léta V roce 1962 nizozemský geograf Marcus Willem Heslinga ve své knize The Irish Border as a Cultural Divide argumentoval, že pro existenci hranice existují dobré kulturní důvody. Mezi nimi byly nejdůležitější náboženské rozdíly, které vedly k rozdělení Irska mezi „dva národy“ na ostrově Irsko – katolický irský národ v Irské republice a protestantský ulsterský národ v Severním Irsku.Where is the Irish Border? Theories of Division in Ireland, by Sean Swan, Nordic Ireland Studies, 2005, pp. 61–87.

Tento názor prosazovala také Irská komunistická organizace (ICO), později Britská a irská komunistická organizace (B&ICO), v roce 1969 v reakci na krizi na severu. Na základě leninské teorie národností teoretizovali, že Irsko obsahuje dva překrývající se národy a že je nutné uznat práva obou. To vedlo k založení Sdružení pracujících pro demokratické řešení národního konfliktu v Irsku ve snaze přitáhnout levici k nenacionalistickému postoji. Jeho politika usilovala o ukončení nároku Irské republiky na Severní Irsko v článcích 2 a 3 irské ústavy. Myšlenka dvou národů ICO a B&ICO je diskutována v knize od Austen Morgan a Boba Purdieho. Jim Kemmy, poslanec Demokratické socialistické strany, byl těmito myšlenkami ovlivněn.

Přibližně ve stejnou dobu irský nacionalista Desmond Fennell přišel s myšlenkou, že ulsterští protestanti jsou samostatnou etnickou skupinou – ulsterskými Brity – která nebyla absorbována do irského národa, a že řešením konfliktu je společná správa Severního Irska britskou a irskou vládou. Fennell tyto myšlenky předložil v článcích pro Sunday Press a Irish Times. Jeho pamflet z roku 1973 s názvem Towards a Greater Ulster tyto myšlenky také nastiňuje. Myšlenky politika Conora Cruise O'Briena o Severním Irsku, zejména v jeho knize States of Ireland (1973), byly některými komentátory také označeny za „teorii dvou národů“.

V projevu z roku 1971 politik Tomás Mac Giolla ze strany Official Sinn Féin (později Strana pracujících) odsoudil „teorie dvou národů“ O'Briena, Fennella a B&ICO jako kapitulaci před „britským imperialismem“.

V polovině 70. let 20. století také několik členů severoirské loajalistické strany Vanguard přijalo teorii dvou národů.

Variaci myšlenky dvou národů rozebral David Miller ve své studii o ulsterských protestantech, Queen's Rebels, publikované v roce 1978. Tvrdil, že ulsterští protestanti, ačkoli nejsou národem, jsou prenacionalistickou skupinou (oddělenou od irských katolíků), která funguje na základě loajality k britské koruně. Uvedl, že v Irsku tedy existuje „národ“ (irští katoličtí nacionalisté) a „komunita“ (irští protestantští unionisté).

Současnost V roce 2006 Jack Conrad, člen Komunistické strany Velké Británie (Prozatímního ústředního výboru) (CPGB-PCC), v časopise Weekly Worker navrhl, že řešení konfliktu v Severním Irsku by zahrnovalo uznání ulsterských protestantů (které nazýval „britskými Iry“), a řešení, které nastínil, znělo: „Stojíme za sjednoceným Irskem, v němž britsko-irská provincie s jedním hrabstvím a čtyřmi polovičními hrabstvími uplatňuje sebeurčení“ tím, že si zachová svůj oddělený status od Irské republiky. Následně někteří komentátoři tvrdili, že se Conrad pokouší vzkřísit teorii dvou národů.

Odkazy

Reference

Kategorie:Irsko Kategorie:Severní Irsko Kategorie:Irská politika Kategorie:Konflikt v Severním Irsku