Max svobodný pán von Schnehen ( Maximilian Hugo Karl Freiherr von Schnehen) (4. května 1864 Salcburk – 9. června 1931 Salcburk) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenských škol sloužil v c. k. armádě od roku 1882, později byl důstojníkem generálního štábu a řadu let strávil u různých jednotek v Čechách. Za první světové války se vyznamenal jako divizní velitel na východní frontě. Po vážném zranění v roce 1916 zastával podružnou funkci velitele ve Skadaru v okupované Albánii a získal hodnost polního podmaršála (1917). Po roce 1918 byl penzionován a usadil se v rodném Salcburku, kde se nadále uplatňoval ve veřejném životě.
Životopis Pocházel ze starého německého šlechtického připomínaného již od 13. století v Dolním Sasku, potomci se později v jedné linii usadili v Rakousku.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1859; Gotha, 1858; s. 735–739 dostupné online Maximilian se narodil v Salcburku jako prostřední ze tří synů c. k. majora a komořího Ernsta von Schnehen (1823–1890) a Albertiny, rozené baronky Tinti (1833–1914). První vojenskou průpravu získal na jezdecké kadetní škole v Hranicích a pěchotní kadetní škole v Innsbrucku. Do armády vstoupil v roce 1882 jako kadet u 42. pěšího pluku. V hodnosti poručíka byl v roce 1884 přeložen k 6. dragounskému plukuKais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 546, 562 dostupné online a v roce 1888 získal hodnost nadporučíka. V letech 1888–1889 absolvoval vyšší kurz pro důstojníky v Brně, kde byl následně přidělen k velení 10. armádního sboru a byl osobním pobončíkem generála Wilhelma von Reinländera.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1890; s. 591 dostupné online
V letech 1890–1892 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.K. Kriegsschule) ve VídniDie K. Und K. Kriegsschule 1852-1902; Vídeň, 1903; s. 155 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1892; Vídeň, 1892; s. 626, 904 dostupné online a stal se členem sboru důstojníků generálního štábu. Jako štábní důstojník sloužil u 15. jezdecké brigády v Ternopilu (1892–1895),Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1894; Vídeň, 1894; s. 184 dostupné online další služební roky strávil u 8. pěší divize v Innsbrucku a 7. armádního sboru v Temešváru. Mezitím postupoval v hodnostech (rytmistr 1895, kapitán 1896).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1898; Vídeň, 1897; s. 122, 192 dostupné online Jako major (1901)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1902; Vídeň, 1901; s. 203 dostupné online byl přeložen k 8. jezdecké divizi ve Stanislavi, kde působil jako náčelník štábu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1906; Vídeň, 1905; s. 210 dostupné online V roce 1906 byl povýšen na podplukovníka a v roce 1907 se stal zástupcem velitele 7. dragounského pluku v Brandýse nad Labem.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1908; Vídeň, 1907; s. 732 dostupné online Od prosince 1908 byl velitelem 1. dragounského pluku v Mostě, respektive v TerezíněPřehled velitelů pluků c. k. armády 1900–1914 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; s. 699, 738 dostupné online a v roce 1909 získal hodnost plukovníka.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 321 dostupné online Během působení u českých jednotek se mu dařilo mírnit národnostní napětí v Čechách.Sport und Salon 23. srpna 1913; Vídeň, 1913; s. 8 dostupné online
V roce 1913 převzal velení 1. jezdecké brigády v PrazeSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 97 dostupné online a k datu 1. května 1914 byl povýšen na generálmajora.Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 9 dostupné online S touto jednotkou byl na začátku první světové války povolán na východní frontu, kde se několikrát vyznamenal a v roce 1915 převzal velení 8. jezdecké divize.Přehled velitelů divizí jezdectva c. k. armády na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné onlineGenerale und Obersten (k. u. k. Heer) 1916; Vídeň, 1916; s. 8 dostupné online V roce 1916 byl vážně zraněn a na další aktivní službu v armádě musel rezignovat. V letech 1917–1918 byl pověřen vedením civilní správy ve Skadaru a k datu 1. května 1917 získal hodnost polního podmaršála.Generale und Obersten (k. u. k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 7 dostupné online V Albánii byl zároveň přidělen k velení 19. armádního sboru generála Ludwiga Koennen-Horáka.Generale und Obersten (k. u. k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 6 dostupné online Po zániku monarchie byl k datu 1. ledna 1919 penzionován.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 165 dostupné online
Po odchodu na penzi žil trvale v Salcburku, jeho bydlištěm byla vila v ulici Schwarzstraße 23.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 768 dostupné online Nadále zůstával aktivní ve veřejném životě, zúčastnil se setkání válečných veteránů, působil v různých spolcích a ve svém domě přijímal řadu návštev. Zemřel 9. června 1931 ve věku 67 let, pohřeb se konal v kostele sv. Ondřeje a rakev s ostatky byla poté převezena k uložení do rodinné hrobky v salcburské čtvrti Aigen.Nekrolog Maxe von Schnehen in: Salzburger Chronik für Stadt und Land, Salcburk, 9. června 1931; s. 4 dostupné online
Rodina V roce 1898 se v New Yorku oženil s Felicitas Benzigerovou (1872–1946), dcerou německo-švýcarského nakladatele. Měli spolu dvě děti, syn Detlev Maximilian (1899–1918) zemřel jako praporčík v závěru první světové války na italské frontě na následky zranění.
Maxův starší bratr Wilhelm (1855–1903) sloužil také v c. k. armádě a aktivní službu završil v hodnosti plukovníka jako velitel 2. dragounského pluku v Ternopilu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1901; Vídeň, 1900; s. 684 dostupné online Oženil se s hraběnkou Františkou von Stubenberg (1858–1907), jejíž rodině patřil velkostatek Letohrad.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1894; Gotha, 1893; s. 1057 dostupné online Jejich synové Roderich a Wolfgang za první světové války sloužili také v c. k. armádě a v době první republiky žili na zámku Letohrad.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 768 dostupné online Nejmladší z Maxových sourozenců byl bratr Rudolf (1868–1932), který byl správcem revírů následníka trůnu Františka Ferdinanda v Salcbursku, za první světové války jako dobrovolník sloužil také ve vojsku a později se uplatnil především jako spisovatel.Rudolf von Schnehen in: Österreichisches Biographisches Lexikon dostupné online
Tituly a ocenění Jako příslušník starého šlechtického rodu byl v roce 1888 jmenován c. k. komořím.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890; Vídeń, 1889; s. 256 dostupné online Spolu s bratrem Rudolfem a nezletilými potomky staršího bratra Wilhelma získal v roce 1910 potvrzení titulu svobodných pánů v Rakousku.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1912; Gotha, 1911; s. 715–716 dostupné online Během služby v armádě obdržel několik vyznamenání.STEINER, Jörg, C.: Schematismus der generale und obersten der K.U.K. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 178 dostupné online
60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1905) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1906) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1915) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1917) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1917) 60x60pixelů komturský kříž Řádu Františka Josefa s válečnou dekorací (1918) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1918)
Odkazy Reference
Externí odkazy Max von Schnehen in: ''Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Narození 4. května Kategorie:Narození v roce 1864 Kategorie:Narození v Salcburku Kategorie:Úmrtí 9. června Kategorie:Úmrtí v roce 1931 Kategorie:Úmrtí v Salcburku Kategorie:Pohřbení v Salcburku Kategorie:Muži