Karl Tschuppik (26. července 1876 Mělník – 22. července 1937 Vídeň) byl novinář, publicista a redaktor.
Karl Tschuppik pracoval pro noviny jako Prager Tagblatt, kde v letech 1898 až 1917 působil jako redaktor a vydavatel, a publikoval v řadě novin a časopisů ve Vídni, Berlíně a Mnichově, většinou patřících k levicovému intelektuálnímu spektru. Před rokem 1938 byl jedním z nejvýznamnějších rakouských publicistů. Jeho publikace si vysoce vážili významní současní publicisté a novináři, jako byli Max Brod, Joseph Roth a Friedrich Funder. Friedrich Torberg mu vzdal hold ve svém románu Tante Jolesch.
Život Karl Tschuppik se narodil 26. července 1876 v Mělníku v Čechách jako syn Friedricha Tschuppika, inženýra Rakouské severozápadní dráhy. Jeho matka Ludmilla byla dcerou Josefa Komárka, lékaře v Praze. Tschuppikovi předkové z otcovy strany sloužili po šest generací jako důstojníci a státní úředníci v habsburském Rakousku. Jeho o 13 let mladší bratr Walter Tschuppik (1889–1955) se stal novinářem.
Po absolvování střední školy studoval inženýrství na technických univerzitách v Curychu (ETH Zurich) a Vídni (Vienna University of Technology). Není známo, zda Tschuppik absolvoval vojenskou službu před studiem nebo po něm – sám uvedl, že byl vojínem v rakousko-uherské armádě (k.u.k. Hoch- und Deutschmeister).
Po dokončení studií se Tschuppik vrátil do Prahy. Tam publikoval své první články v dvojjazyčném pražském měsíčníku Akademie, kde se také setkal se Stefanem Großmannem. V letech 1898 nebo 1899 byl redaktorem Prager Tagblatt, jedněch z nejprestižnějších německy psaných novin v Rakousko-Uhersku. V letech 1909 nebo 1910 se stal jeho šéfredaktorem. Ještě před první světovou válkou, podle nekrologů v rakouských novinách, publikoval vedle Prager Tagblatt také v Montagsblatt aus Böhmen, Frankfurter Zeitung, Berliner Tageblatt a pařížském Le Temps.
Od roku 1914 se dostupné zdroje o Tschuppikovi náhle změnily, protože pražské deníky zavedly praxi podepisování úvodníků symboly, které lze v daném roce připsat redaktorům. Tschuppikův symbol byl šíp směřující diagonálně nahoru a doprava. Celkem Tschuppik napsal pro Prager Tagblatt přes 500 úvodníků. Tyto články také odhalují posun v Tschuppikově intelektuálním vývoji od někoho náchylného k německému nacionalismu a válečné propagandě k pacifistovi, který se zasazoval o nezávislé Rakousko. Před vypuknutím války a v prvních měsících po ní tedy Tschuppikovy úvodníky projevovaly proválečný postoj, který se spíše shodoval s propagandou. Dále podporoval spojenectví mezi Rakousko-Uherskem a Německem a schvaloval státní vliv na tisk – alespoň „do určitého bodu“. Když byl podle jeho názoru tento bod překročen, vznikly konflikty s cenzurou. S postupem války se zásadně změnil i jeho celkový postoj. Stal se zarytým odpůrcem všech forem nacionalismu, zejména německého nacionalismu.
11. listopadu 1917 vyšel Tschuppikův poslední úvodník pro Prager Tagblatt (Pražský deník). Tschuppik se se svou o deset let mladší partnerkou Berthou přestěhoval do Vídně. Byla mu nabídnuta redakce pacifistického týdeníku Der Friede (Mír) Benna Karpelese a také redakce Neue Wiener Tagblatt (Nový vídeňský deník), které mu nabídly 36 000 korun. Vybral si Tagblatt, ale publikoval také v Der Friede. Z Vídně psal úvodníky pro Prager Tagblatt. Jeho první úvodník pro Prager Tagblatt po přerušení vydávání novin vyšel 24. prosince 1917.
V roce 1926 se přestěhoval do Berlína Během svého pobytu v Německu se rychle stal odborníkem na německé záležitosti, o čemž svědčí jeho publikace. Zároveň se distancoval od Rakouska a jeho habsburské minulosti, kterou stále příznivěji hodnotil.
Na konci 20. a začátku 30. let 20. století se Tschuppik ve své práci zaměřil na nedávné dějiny a biografie. Své výzkumné poznatky pravidelně publikoval v časopisech a novinách. V roce 1928 vyšla jeho první monografie Franz Joseph I. Der Untergang eines Reiches (Franz Josef I.: Pád říše). Následovaly monografie o císařovně Alžbětě (1929), Erichu Ludendorffovi (1931) a Marii Terezii (1934). Z jeho monografií byly ty o Františku Josefovi přeloženy do angličtiny v roce 1933, ty o císařovně Alžbětě do angličtiny, francouzštiny a švédštiny v roce 1934 a ty o Ludendorffovi do angličtiny a italštiny.
Tschuppikovy antifašistické a protiněmecké nacionalistické nálady, jasně vyjádřené v jeho esejích, článcích a knihách, stejně jako v jeho monografii o Ludendorffovi, v níž také kritizuje Ludendorffův „vysoce primitivní fašismus druhu Adolfa Hitlera“, z něj udělaly oblíbený cíl nacistické antisemitské agitace. Tschuppikovo jméno se objevilo na prvním „Černém seznamu literatury“, který 26. března 1933 zveřejnil knihovník Wolfgang Herrmann. Tento seznam obsahující 43 jmen identifikoval „škodlivou a nežádoucí literaturu“, která musela být okamžitě odstraněna z knihoven a byla zničena při pálení knih v roce 1933.
V roce 1933, když se k moci dostali nacisté, Tschuppik, který byl Žid, emigroval z Německa a odešel do exilu ve Vídni, kde v roce 1937 zemřel.
Reference
Kategorie:Němečtí novináři Kategorie:Němečtí spisovatelé Kategorie:Židovští novináři Kategorie:Židovští spisovatelé Kategorie:Čeští Němci Kategorie:Narození 26. července Kategorie:Narození v roce 1876 Kategorie:Narození v Mělníku Kategorie:Úmrtí 22. července Kategorie:Úmrtí v roce 1937 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži