náhled|Původní plechovka kakaa Droste z roku 1904, kterou navrhl Jan Misset (1861–1931)

Droste efekt či efekt Droste ve výtvarnictví a designu je jev, při kterém se obrázek rekurzivně objevuje sám v sobě, na místě, kde by se realisticky očekával výskyt podobného obrázku. V dějinách umění jsou podobné techniky známé i jako mise en abyme. Vzniká tak smyčka, která by teoreticky mohla pokračovat donekonečna, byť reálně pokračuje pouze dokud to umožňuje rozlišení obrázku.

Efekt je pojmenován podle nizozemské značky kakaa Droste, jejíž plechovky se prodávaly s obrázky založenými na tomto efektu; první takový v roce 1904 navrhl Jan Misset. Droste efekt se od té doby používá na obalech různých produktů. Kromě reklamy je varianta tohoto efektu k vidění například na litografii nizozemského umělce M. C. Eschera Galerie tisků z roku 1956, která zobrazuje galerii, jež zrcadlí sama sebe. Efekt se hojně používal i na obálkách komiksů, především ve 40. letech 20. století.

Efekt

Původ

Efekt Droste je pojmenován podle obrázku na plechovkách a krabicích kakaového prášku Droste, na němž byla zobrazena zdravotní sestra nesoucí podnos s šálkem horké čokolády a krabičkou se stejným obrázkem. Autorem grafiky byl Jan Misset."Bedenker van Droste-effect bekend", Trouw, 1 August 1994. Note that many sources misspell his last name as Musset. Původní obrázek byl uveden v roce 1904 a po desetiletí pak byl počínaje rokem 1912 drobně obměňován jinými umělci, jako byl Adolphe Mouron. Básník a sloupkař Nico Scheepmaker rozšířil používání pojmu Droste efekt na konci 70. let 20. století.

Johannes (Jan) Misset se narodil 8. března 1861 v Haarlemu Willemu Jacobu Missetovi a Catharině Schmidtové a pracoval jako malíř reklam. Pro Jana Gerarda Drosteho navrhl obrázek zdravotní sestry, který vycházel z obrazu La serveuse chocolat od Jeana-Étienne Liotarda, namalovaný kolem roku 1745. Design plechovky Droste byl přepracován osm let poté „Cassandrem“ (Adolphe Mouron) do ještě známější podoby. Misset zemřel 26. srpna 1931 v Haarlemu, takže jeho design je volným dílem.

Matematika

náhled|Droste efekt vytvořený pomocí počítačové grafiky

Droste efekt je rekurzivní: menší verze obsahuje ještě menší verzi obrázku a tak dále. Teoreticky by to mohlo pokračovat donekonečna, jako u fraktálů; prakticky pokračuje pouze tak dlouho, dokud to umožňuje rozlišení obrázku, což bývá relativně málo kopií, protože každé opakování (iterace) zmenšuje velikost obrázku geometrickou posloupností.

Středověké umění

Droste efekt předjal Giotto už na počátku 14. století na Stefaneschiho triptychu. Na středním panelu oltářního obrazu je zobrazen kardinál Giacomo Gaetani Stefaneschi, který tento triptych předává svatému Petrovi. Ze středověku existuje také několik příkladů knih s vyobrazeními obsahujícími samotnou knihu nebo kostelních okenních vitráží zobrazujících zmenšené kopie samotného okenního panelu.Viz sbírku článků pro příklady a názory na to, jak byl tento efekt používán symbolicky.

Maurits Cornelis Escher

Nizozemský umělec Maurits Cornelis Escher využil Drosteho efekt ve své litografii Galerie tisků z roku 1956, která zobrazuje galerii obsahující tisk znázorňující tuto galerii, přičemž je pokaždé zmenšená a otočená, avšak s prázdným místem ve středu obrazu. Dílo upoutalo pozornost matematiků, včetně Hendrik Lenstra. Ti vymysleli způsob, jak vyplnit centrální prázdné místo díla dalším využitím Droste efektu postupným otáčením a zmenšováním díla.

Reklama

Ve 20. století se Droste efekt využíval k reklamě na různé produkty. Obal másla Land O'Lakes zobrazoval indiánskou ženu držící balení másla s obrázkem sebe sama. Společnost Morton Salt podobně využila tento efekt. Obal vinylového alba Ummagumma z roku 1969 od skupiny Pink Floyd ukazuje členy kapely sedící na různých místech, přičemž obraz na zdi zobrazuje stejnou scénu, ale s prohozeným pořadím členů kapely. Logo značky taveného sýra Veselá kráva zobrazuje krávu s náušnicemi. Při bližším pohledu je zřejmé, že se jedná o obrázky kruhového balení taveného sýra, z nichž každý nese vyobrazení téhož maskota.

Droste efekt je motivem v dětském románu Russella Hobana The Mouse and His Child, kde se objevuje v podobě etikety na plechovce Bonzo Dog Food, která zobrazuje sama sebe.

Komiksy Droste efekt je již mnoho let motivem obálek komiksů, známým jako „nekonečná obálka“. Takové obálky byly obzvláště populární ve 40. letech 20. století. Mezi příklady patří Batman č. 8 (prosinec 1941–leden 1942), Action Comics č. 500 (říjen 1979) a Bongo Comics Free For All! (vydání z roku 2007). Nejstarší nekonečnou otázkou zřejmě je Little Giant Comics č. 1 (červenec 1938).

Reference

Externí odkazy Escher a Droste efekt Matematika za Droste efektem (článek od Jose Leyse shrnující výsledky Leidenské studie a článku) Droste efekt s Mathematicou Droste efekt z projektu Wolfram Demonstrations Project

Kategorie:Umělecké techniky Kategorie:Rekurze Kategorie:Symetrie