Arnošt König (7. května 1838 Segeberg – 11. listopadu 1915 Praha) byl německý hobojista, který působil většinu života v Praze. Více než 40 let vyučoval hru na hoboj na Pražské konzervatoři a působil v orchestru Prozatímního i Národního divadla. Skladatel Josef Krejčí jej označoval titulem "král hobojistů".

Život

Mládí Narodil se jako Ernst König v německém Segebergu do hudební rodiny. Nejprve se učil hře na violoncello a klavír, později začal studovat hru na hoboj v Hamburgu pod vedením Otto Spindlera. Mezi lety 1857 a 1870 působil ve Varšavě jako první hobojista varšavské opery.KOLÁTOROVÁ, Petra. Hobojista Arnošt König a jeho působení v pražském hudebním životě. Hudební věda. 2010. 49, č. 3. Dostupné online. Zde se spřátelil s ruským skladatelem Antonem Rubinštejnem, který mu doporučil zúčastnit se konkurzu o místo v Praze.

Působení v Praze V roce 1870 se Arnošt König úspěšně zúčastnil konkurzu o post profesora hry na hoboj na Pražské konzervatoři. Hned na konci téhož roku se představil pražské veřejnosti na úspěšném koncertě spolu se svým kolegou Josefem Sládkem, profesorem hry na kontrabas. V roce 1876 byl König, spolu s Juliem Beerem, povolán jako posila při premiéře Dvořákovy Vandy v Prozatímním divadle. Od té doby působil König v orchestru Prozatímního a od roku 1883 Národního divadla. König se postupně naučil mluvit česky, i když dle dostupných svědectví s "podivnou" výslovností. V roce 1978 sklidil velký úspěch při uvedení Dvořákovy Serenády d moll op. 44, dirigované samotným autorem, kdy jej Národní listy nazvaly "pravým mistrem" svého nástroje. O Königově dovednostech se prokazatelně s uznáním vyjadřovaly významné osobnosti tehdejšího hudebního světa, jako Bedřich Smetana a Antonín Dvořák. Německý skladatel Hans von Bülow se neúspěšně pokusil Königa odlákat z Prahy nabídkou angažmá v meiningenském orchestru v Německu.

Mezinárodní vystoupení V 90. letech hostoval König v orchestru v Helsinkách (Finsko), kde působil jeho syn Josef König. Předvedl zde sólo na anglický roh v tehdejší nové Sibeliusově skladbě Labuť Tuonellská. V roce 1900 vystoupil König v Sibeliově Labuti s týmž orchestrálním tělesem i na pařížské světové výstavě, kde jej údajně svým uznáním vyznamenal přímo Jean Sibelius.

Závěr života a smrt V roce 1910 obdržel záslužnou medaili za čtyřicetileté služby od císaře Franze Josefa a o rok později, v roce 1911, byl vyznamenán rytířským křížem řádu Franze Josefa. König zemřel v Praze roku 1915. Na Königovů odkaz navázali jeho žáci Ladislav Skuhrovský, který se stal jeho nástupcem na Pražské konzervatoři, a Josef Děda, který působil třicet let v pražské filharmonii.

Rodina S manželkou Florou měl šest dětí, z nichž některé se hlásily k české a jiné k německé národnosti. Syn Josef König se stal mezinárodně významným hudebníkem, dirigentem tokijského orchestru v Japonsku. Dcera Adolfína Königová působila jako klavírní virtuózka. Mezi přímé potomky Arnošta Königa patří i Radana Königová, lékařka v oblasti popáleninové medicíny, historik Jindřich König a malíř Otto Placht.

Význam Hudební skladatel Otakar Nebuška o Königovi napsal:

Dílo Z Königovy pozůstalosti vyšlo:

Etudy pro hoboj (1978), rev. Miroslav Hošek, Supraphon.

Reference

Kategorie:Narození v roce 1838 Kategorie:Narození 7. května Kategorie:Úmrtí v roce 1915 Kategorie:Úmrtí 11. listopadu Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Němečtí hudební skladatelé Kategorie:Němečtí hobojisté