Friedrich Haberlandt (21. února 1826 Bratislava – 1. května 1878 Vídeň) byl profesorem zemědělství na Hochschule fuer Bodenkultur ve Vídni. Nejvíce se proslavil svou knihou Die Sojabohne (Sója, 1878) o pěstování sóji v západní a střední Evropě.
Život Friedrich Haberlandt byl syn bratislavského kartáčníka. Od roku 1845 studoval práva na Právnické akademii v Bratislavě. V roce 1847 se začal venovat zemědělství. Absolvoval stáž na panství a v roce 1848 začal studovat zemědělství na zemědělské škole v Mosonmagyaróváru, kde působil v letech 1851 až 1853 jako odborný asistent a v letech 1853 až 1869 jako profesor.
V souladu se svými pedagogickými povinnostmi se Haberlandt zaměřoval zejména na aktuální problémy v rostlinné výrobě, zpočátku na otázky zavlažování plodin. Jako vědec v oblasti plodin se proslavil publikací z roku 1864 s názvem Beiträge zur Acclimation der Pflanzen und der Samenwechsel (česky: Příspěvky k aklimatizaci rostlin a střídání semen). Zjištění v ní publikovaná ohledně původu semen a mezer ve znalostech, které odhalila, dala nový impuls k výzkumu semen.
Kromě výzkumu semen se Haberlandt věnoval také výzkumu chorob bource morušového. Na základě těchto studií byl v roce 1869 pověřen zřízením a řízením experimentální stanice pro chov bource morušového v Gorici. Na této stanici pracoval velmi úspěšně až do roku 1872. Kniha, kterou v této době napsal, Der Seidenspinner des Maulbeerbaumes, seine Aufzucht und seine Krankheiten, byla po celá desetiletí považována za standardní dílo v literatuře o bourci morušovém.
V roce 1872 byl Haberlandt jmenován řádným profesorem pěstování rostlin na nově založené Univerzitě přírodních zdrojů a biologických věd (k.k. Hochschule für Bodencultur) ve Vídni. Jako představitel fyzikálního a fyziologického přístupu ke svému oboru se zaměřil především na vliv vnějších faktorů na vývoj pěstovaných rostlin. Jedním z výzkumných zaměření bylo zkoumání procesu klíčení semen. Většinu výsledků této experimentální práce Haberlandt publikoval v sérii Wissenschaftlich-praktische Untersuchungen auf dem Gebietes des Pflanzenbaus (česky:Vědecké a praktické výzkumy v oblasti pěstování rostlin), kterou editoval.
Byl otcem tří synů a tří dcer. Jedním z jeho synů byl významný botanik Gottlieb Haberlandt, teoretik rostlinných tkání.
Zájem o sóju V roce 1873 se Haberlandt poprvé začal zajímat o sóju, když na Světové výstavě ve Vídni ( Wiener Weltausstellung) získal semena 19 odrůd sóji. Tato semena pěstoval ve Vídni a brzy je začal distribuovat po celé střední a západní Evropě. Většina farmářů, kteří od něj obdrželi semena, je pěstovala a poté mu o svých výsledcích informovala. Od února 1876 publikoval tyto výsledky nejprve v různých časopiseckých článcích a nakonec ve svém magnum opus, Die Sojabohne, v roce 1878.
Zemřel v roce 1878 ve věku 52 let, v nejlepších letech. Jeho předčasná a předčasná smrt pravděpodobně zpomalila zájem o sóju v Evropě nejméně o 50 let.
Dílo (výběr)
Beiträge zur Frage über die Acclimatisation der Pflanzen und den Samenwechsel. Verlag Carl Gerold´s Sohn Wien 1864. Die seuchenartige Krankheit der Seidenraupen. Verlag Carl Gerold´s Sohn Wien 1866. Zur Kenntnis des seidenspinnenden Insektes und seiner Krankheiten, Verlag Carl Gerold´s Sohn Wien 1869. Der Seidenspinner des Maulbeerbaumes, seine Aufzucht und seine Krankheiten. Verlag Gerold´s Sohn Wien 1871. Kurze Anleitung zur Aufzucht der gemeinen Seidenraupe. Görz 1871. Wissenschaftlich-praktische Untersuchungen aus dem Gebiete des Pflanzenbaues. 2 Bde. Wien 1875 u. 1877. Die Sojabohne. Ergebnisse der Studien und Versuche über die Anbauwürdigkeit dieser neu einzuführenden Culturpflanze. Wien 1878. Der allgemeine landwirthschaftliche Pflanzenbau. Nach dem Tode des Verfassers herausgegeben von Wenzel Hecke. Verlag von Faesy & Frick Wien 1879.
Reference
Kategorie:Botanici 19. století Kategorie:Profesoři Kategorie:Narození 21. února Kategorie:Narození v roce 1826 Kategorie:Narození v Bratislavě Kategorie:Úmrtí 1. května Kategorie:Úmrtí v roce 1878 Kategorie:Úmrtí ve Vídni