Koblenz (do roku 1926 Coblenz, česky též KoblenecTOMÁŠEK, Radmil a Miroslav STŘÍDA. Německá spolková republika: průvodce 2. Brno: Olympia Praha, 1990.) je historicky významné německé město ve spolkové zemi Porýní-Falci, ve kterém žije obyvatel. Rozkládá se na obou březích Rýna na jeho soutoku s Moselou. Původní římská pevnost, založená kolem roku 9 př. n. l., ležela na cípu země mezi oběma řekami a z jejího latinského názvu confluentes (soutok) dnešní jméno Koblenz vzniklo.

Dva tisíce let dlouhá historie třetího největšího města spolkové země Porýní-Falc je znát na každém rohu. Koblenz se může pochlubit nepřeberným množstvím kulturních a historických památek, bludištěm úzkých uliček i atmosférou vládnoucí na většině náměstíček a promenád. V centru návštěvníky ohromí středověké kostely (Sv. Florián, kostel Panny Marie) a rekonstruované historické domy.

Toto město také leží na významných zlomech, kvůli kterým ve městě nebo jeho okolí dochází ke slabším zemětřesením. Poslední silnější zemětřesení postihlo oblast v roce 2011 a mělo lokální magnitudo zhruba 4,1.

Historie Na místě dnešního hradu Ehrenbreitstein vzniklo kolem roku 1000 př. n. l. opevněné sídlo a roku 55 dorazilo k Rýnu římské vojsko pod vedením Julia Caesara, který dal postavit most mezi Koblencem a Andernachem. Roku 9 př. n. l. zde Drusus založil opevněný tábor apud confluentes na obranu mostu z obou stran řeky. Další most, postavený kolem roku 150, zničili roku 259 Frankové. V raném středověku bylo město sídlem franských králů, po smrti Karla Velikého připadlo Ludvíkovi Pobožnému a roku 1018 je císař Jindřich II. daroval arcibiskupovi trevírskému jako kurfiřtovi. Kurfiřtové zde od roku 1690 také sídlili a v jejich majetku zůstalo město až do konce 18. století. Ve 13. století se na soutoku blízko katedrály usadili Němečtí rytíři a vznikl tak pozdější „Německý kout“ (Deutsches Eck). Kolem roku 1250 dostalo město nové hradby.

Město pak velmi vzkvétalo až do třicetileté války, kdy je dobyli nejprve Švédové, kteří je předali Francouzům. Roku 1636 je dobylo zpět císařské vojsko a 1688 je opět obléhala francouzská armáda. Po Francouzské revoluci se stalo útočištěm uprchlých roajalistů, kteří roku 1792 zorganizovali neúspěšné vojenské tažení do Francie. Jako odvetu město roku 1794 dobyla republikánská armáda a smlouvou z Lunéville připadlo 1801 k Francii. Po Napoleonově pádu je obsadili Rusové a po Vídeňském kongresu připadlo Prusku.

Roku 1858 bylo město napojeno na železnici, která po levém břehu Rýna spojuje Kolín nad Rýnem s Mohučí, a roku 1879 byla otevřena strategická trať z Berlína přes Koblenz do Metz, která město připojila také na pravobřežní porýnskou železnici. Roku 1890 byly zbořeny městské hradby a postaveno hlavní nádraží. Po první světové válce město obsadili Francouzi a na protest proti nim se město od roku 1926 přejmenovalo na Koblenz. Za druhé světové války zde bylo vojenské velitelství skupiny armád Wehrmachtu a město bylo silně poškozeno nálety. V letech 1947–1950 bylo sídlem vlády Porýní-Vestfálska.

Pamětihodnosti Pevnosti na návrších okolo města a citadela Ehrenbreitstein na protějším břehu Rýna. Gotický most přes Moselu (Balduinbrücke) z roku 1344. Starý hrad (Alte Burg) ze 13. století  Bazilika svatého Kastora, založená 836 a do současné románské podoby se čtyřmi věžemi přestavěná v letech 1150–1220. Gotická klenba je z roku 1498. Kostel Panny Marie (Liebfrauenkirche) s románskou lodí a dvěma věžemi v průčelí z let 1180–1205, gotický chór je z roku 1431. Románský kostel svatého Floriána se dvěma věžemi z počátku 12. století. Ze sousedního kláštera se zachovala románská kapitulní síň. Románská bazilika svatého Vavřince ve čtvrti Moselweiss Bývalá jezuitská kolej z let 1694–1698 slouží dnes jako radnice. Barokní zámek trevírských kurfiřtů z let 1777–1793

Galerie

Doprava Železniční náhled|Schéma železničních tratí v okolí Koblence Nádraží Koblenz Hbf leží na levobřežní trati vedoucí údolím Rýna mezi městy Bonn a Mohuč. Nádraží má také napojení na pravobřežní trať Wiesbaden–Kolín nad Rýnem. Z Koblence vychází trať Moselstrecke do Trevíru (a dále do Luxemburgu a Saarbrückenu) a dále trať Lahntalbahn do měst Limburg an der Lahn a Gießen. S otevřením nové vysokorychlostní trati Kolín nad Rýnem – Frankfurt nad Mohanem ztratil Koblenc část svého významu jako železniční křižovatky, i když zde nadále zastavují vlaky ICE. Na území města se nachází ještě zastávky Koblenz-Lützel, Koblenz-Moselweiß, Koblenz-Güls a Koblenz-Ehrenbreitstein. V roce 2010 byla otevřena zastávka Koblenz-Mitte.

Silniční Západně od města probíhá dálnice A 61, spojující Ludwigshafen a Mönchengladbach. Severně od města probíhá dálnice A 48, což je spojka dálnic A 1 (Saarbrücken – Kolín) a A 3 (Frankfurt nad Mohanem – Kolín). Ve městě jsou čtyři silniční mosty přes Rýn a šest přes Moselu. Městskou dopravu obstarávají autobusy.

Lanovka V roce 2010 byla vybudována přes Rýn visutá gondolová lanovka, původně jako dočasná stavba kvůli hostování bienální spolkové zahradnické výstavy. Ačkoliv Mezinárodní rada pro památky a sídla v roce 2013 vyzvala k její okamžité demontáži kvůli narušení výhledu v rámci kulturní krajiny Údolí horního Středního Rýnu, zapsané do světového dědictví, UNESCO povolilo její provozování až do roku 2026.

Starostové náhled|upright=1.0|Historické město na soutoku Rýna a Mosely, Deutsches Eck náhled|Hrad Stolzenfels náhled|Zámek z letadla 1801–1804: Peter Franz Elz 1804–1808: Johann Nikolaus Nebel 1808–1811: Johann Dominik Gayer 1812–1813: Emmerich-Josef von Elz-Rübenach 1813–1814: Johann Josef Mazza 1814–1818: Johann Josef Mazza 1818–1847: Abundius Maehler 1847–1857: Friedrich Wilhelm Alexander Bachem 1857–1867: Hubert Josef Cadenbach 1867–1887: Karl Heinrich Lottner 1888–1900: Emil Schüller 1900–1914: Karl Ortmann 1915–1919: Bernhard Clostermann 1919–1931: Karl Russell, Zentrum 1931–1933: Hugo Rosendahl, Zentrum 1933–1939: Otto Wittgen, NSDAP 1939–1940: Theodor Habicht, NSDAP 1940–1945: Nikolaus Simmer, NSDAP 1945–1945: Konrad Gorges, NSDAP 1945–1945: Franz Lanters 1945–1946: Wilhelm Kurth, SPD 1946–1946: Wilhelm Guske, SPD 1946–1960: Josef Schnorbach, CDU 1960–1972: Willi Werner Macke, CDU 1972–1994: Willi Hörter, CDU 1994–2010: Eberhard Schulte-Wissermann, SPD 2010–2018: Joachim Hofmann-Göttig, SPD od 2018: David Langner, SPD

Osobnosti města Klemens Wenzel von Metternich (1773–1859), rakouský šlechtic, politik a česko-rakouský diplomat Clemens Brentano (1778–1842), romantický básník a spisovatel Max von Laue (1879–1960), fyzik, nositel Nobelovy ceny Valéry Giscard d'Estaing (1926–2020), bývalý francouzský prezident Thomas Anders (1963), zpěvák, skladatel a producent, bývalý člen skupiny Modern Talking

Partnerská města Austin, Texas, USA, 1992 Haringey, Londýn, Spojené království, 1969 Maastricht, Nizozemsko, 1981 Nevers, Francie, 1963 Norwich, Spojené království, 1978 Novara, Itálie, 1991 Petach Tikva (פֶּתַח תִּקְוָה), Izrael, 2000 Varaždin, Chorvatsko, 2007

Odkazy Reference

Související články Rýn Mosela

Externí odkazy

Oficiální stránky

Koblenz na Youtube

Koblenz - panoramata města

Kategorie:Města v Porýní-Falci Kategorie:Sídla na Rýnu Kategorie:Univerzitní města v Německu