náhled|Leopolda Dostalová jako Lady Macbeth z tragédie Macbeth Williama Shakespeara, 1916 náhled|Leopolda Dostalová – Lady Macbeth, 1916 náhled|Vladimír Jindřich Bufka: Bez názvu (Krajina), 1908; vedle portrétů zaujímají v Bufkově díle nejdůležitější místo právě krajiny; zvláště pozoruhodná jsou jeho nokturna, považovaná za jeho specialitu, archiv Moravské galerie v Brněhttp://www.moravska-galerie.cz/igalerie/output/comment000035_1.html
Vladimír Jindřich Bufka (16. července 1887 Pavlovičky – 23. května 1916 Královské VinohradyArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, sign. SPVIN Z1, s. 217) byl český fotograf a popularizátor fotografie, významný představitel piktorialismu. Byl jedním z nejvýraznějších reprezentantů umělecké fotografie začátku 20. století v Praze a v Rakousku-Uhersku.
Jeho tvůrčí záběr byl velmi široký, kromě ušlechtilých fotografických tisků ovládal gumotisk, platinotisk i olejotisk nebo autochrom. Věnoval se astrofotografii, mikrofotografii, reprodukcím uměleckých děl, krajinářské fotografii, snímkům architektury, dokumentárním snímkům, zátiší, i náročným portrétům. Kromě toho pořádal přednášky, publikoval v mnoha časopisech a je autorem několika publikací z oblasti fotografie.
Životopis Vladimír Jindřich Bufka se narodil v rodině bankovního úředníka Eduarda Bufky a spisovatelky Karly Absolonové-Bufkové (po matce byl jeho polorodným bratrem Karel Absolon). Po absolvování reálného gymnázia vystudoval chemii na Vysokém učení technickém v Praze. Nejdříve se fotografii věnoval amatérsky, byl členem Českého klubu fotografů amatérů v Praze. První snímky mu v lednu 1908 otiskl obrazový časopis Český svět. Byl velkým propagátorem techniky autochromu o které pořádal přednášky a publikoval články. Své zkušenosti z touto technikou shrnul v knize „O fotografování v barvách pomocí desky autochromové“, která vyšla v roce 1910. V tomtéž roce mu vyšla další kniha „Stručný návod k nejdůležitějším pracím s deskami fotografickými a vyvolávacími papíry“ ve které shrnul své zkušenosti s klasickou fotografií.
Praxi absolvoval v továrně bratří Lumièrů na autochromy v Lyonu. V letech 1910 až 1911 pracoval v ateliéru J. Langhanse v Praze a H. C. Kosela ve Vídni, kde získával praktické zkušenosti, které mu umožnily otevřít si v roce 1911 svůj vlastní profesionální ateliér v Praze. Jeho ateliér získal záhy velkou popularitu srovnatelnou s oblíbeným ateliérem Františka Drtikola. Ve své době měl Bufka i větší vliv a ohlas než Drtikol, neboť kromě velmi širokého záběru ve fotografické tvorbě byla významná i jeho činnost publicistická. Cestoval do Varšavy a Petrohradu, údajně s cílem reprodukovat technikou autochromu malířská díla z tamějších sbírek.
V. J. Bufka zemřel ve svých 28 letech 23. května 1916 na leukémii. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově. Vedení ateliéru převzala jeho manželka Marie Bufková a pokračovala v jeho provozování až do roku 1928. Proto existují fotografie z dvacátých let s razítkem Ateliér V. J. Bufka. Bufkova drobná pozůstalost je součástí sbírek Moravské galerie.
Dílo Jeho znalost fotografických technik mu umožňovala provádět obtížné záběry, v exteriérech fotografoval Prahu a Vídeň večer, v dešti nebo v protisvětle. Ve střední Evropě patří tyto práce k prvním svého druhu. Byl tvůrcem stylizovaných děl náročnými technikami gumotisku a barevného gumotisku, které v té době byly velmi inovativní. Inspiroval se z různých slohů a stylů: impresionismu a postimpresionismu, secese, symbolismu a dekadence, kubismu, futurismu nebo art deco.
Portrétoval členy šlechtického rodu Schwarzenbergů.
Jeho tvorba měla značný vliv na jeho současníky, kromě fotografování byl autorem knih a článků o fotografech a fotografii.
Výstavy 1908 – Jubilejní výstava obchodní a živnostenské komory, Praha 1911 – Výstava Českého klubu fotografů amatérů, Lucerna Praha 1989 – Česká fotografická moderna, Uměleckoprůmyslové muzeum Praha 1991 – Photographie der Moderne in Prag 1900–1925, Neue Galerie der Stadt Linz 2010–2011 – Moravská galerie Brno
Publikace Vladimír Jindřich Bufka: O fotografování v barvách pomocí desky autochromové. Eduard Weinfurter, Praha 1910 Vladimír Jindřich Bufka: Stručný návod k nejdůležitějším pracím s deskami fotografickými a vyvolávacími papíry. E. Weinfurter, Praha 1910 Vladimír Jindřich Bufka: Katechismus fotografie. Hejda a Tuček, Praha 1913
Články Internacionální kongres fotografický v Bruselu. Fot. věstník 1910, s. 145–146 Od úpatí Matternu a Monte Rosy. Světozor, 1910, č. 8, s. 179–180 Modní fotografie stylová. Český svět VII, č. 31 ze 14. 4. 1911 O vývoji moderní fotografie. Veraikon 1912, s. 67–69 Nejnovější výzkumy ve fotografii Fot. věstník XXIII, 1912, s. 161–163, 177–179 Moderní fotografie odvětvím uměleckého průmyslu grafického. Dílo 1913, s. 73–75 Za světy hvězdné říše. Světozor, č. 5, 20. 3. 1914 Praha. Klub Za starou Prahu, Praha 1924 (1925 s francouzským textem)
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Fotografie v Praze
Externí odkazy
Moravská galerie Vladimír Jindřich Bufka na stránkách Pavla Scheuflera V. J. Bufka: Katechismus fotografie (31MB, kniha 1913) V. J. Bufka: Fotografie za noci článek z Fotografického obzoru 1909 V. J. Bufka: Rozpoznání solarizace článek z Fotografického obzoru 1909
Kategorie:Čeští fotografové Kategorie:Portrétní fotografové Kategorie:Fotografové krajin Kategorie:Narození 16. července Kategorie:Narození v roce 1887 Kategorie:Narození v Olomouci Kategorie:Úmrtí 23. května Kategorie:Úmrtí v roce 1916 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Zemřelí na leukemii Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově