Ubuntu je svobodná a otevřená linuxová distribuce založená na Debian GNU/Linux. Ubuntu je oficiálně vydáváno ve třech vydáních: pro stolní počítače, servery, a třetí pro různá zařízení internetu věcí a pro roboty. Je vyvíjeno společností Canonical a komunitou dalších vývojářů, podle zásluhového modelu správy. Název distribuce je odvozen ze zuluského pojmu Ubuntu znamenajícího přibližně „lidskost ostatním“.

Ubuntu je vydáváno jednou za šest měsíců a každé dva roky vychází verze s dlouhodobou podporou; tímto způsobem se Ubuntu snaží poskytnout aktualizovaný a stabilní operační systém pro běžného uživatele s použitím svobodného softwaru.

Nejnovější vydání s dlouhodobou podporou je 26.04 („Resolute Raccoon“) z dubna 2026, které má být veřejně podporováno do roku 2031.

Canonical generuje zisk z prémiových služeb a z darů uživatelů a komunity.

Vlastnosti Vývojáři Ubuntu úzce spolupracují s vývojářskými komunitami Debianu i GNOME. Výchozím pracovním prostředím je GNOME (ve verzích 10.10/11.04 až 17.10 to bylo vlastní prostředí Unity). Existují rovněž odnože Kubuntu, Xubuntu, Lubuntu, Ubuntu MATE, Ubuntu Cinnamon a Ubuntu Budgie jejichž výchozími pracovními prostředími jsou KDE, Xfce, LXQt, MATE, Cinnamon a Budgie. Ubuntu se zaměřuje na praktické použití a ve velké míře i na administrativní úlohy používá nástroj sudo (podobně jako macOS) a snaží se poskytnout kompletní sadu nástrojů, které jsou použitelné přímo po standardní instalaci. Další cíl projektu je zdůraznění přístupnosti a mezinárodnosti tak, že je software přístupný tolika uživatelům, jak je to jen možné. Kromě používání stejného formátu balíčků deb, má Ubuntu velmi silné spojení s komunitou Debianu, přispívají změnami přímo a ne až po uvolnění nové verze. Množství vývojářů Ubuntu je rovněž zodpovědných za balíčky v rámci samotného Debianu. Ubuntu používá také balíčky snap jako hlavní formát aplikací v App Center. Filozofie Ubuntu velmi silně zdůrazňuje používání čistě svobodného softwaru. Všechny verze Ubuntu budou poskytované zdarma. Ubuntu umožňuje uživatelům bezproblémový přechod z jedné verze na další. Součástí Ubuntu je aplikace App Center, která slouží ke snadné správě aplikací (nákupu, instalaci, odstraňování, hodnocení…). náhled|Ubuntu for Android, aneb plnohodnotné Ubuntu, které běžív mobilním telefonu, připojenému k monitoru a ke vstupním zařízením náhled|Ubuntu TV

Software

Oficiální repozitáře Oficiální repozitáře jsou rozděleny na čtyři základní části, nazývané „komponenty“, které odrážejí rozdíly v licencování a úroveň poskytované podpory. Standardně jsou instalované balíčky z komponenty main, tyto pokrývají základní potřeby běžných uživatelů počítače a některé balíčky z komponenty restricted, které jsou absolutně nevyhnutelné na to, aby byl systém použitelný.

Komponenta main obsahuje jen balíčky, které vyhovují licenčním podmínkám Ubuntu a jejichž podpora je zabezpečená týmem Ubuntu. Cílem je zahrnutí všech potřebných balíčků pro všeobecné použití linuxových systémů. Balíčky v této komponentě mají garantovanou technickou podporu a včasné bezpečnostní záplaty. Komponenta restricted obsahuje software, který je podporovaný Ubuntu vývojáři, protože je důležitý, ale není dostupný pod vhodnou svobodnou licencí a proto není zahrnutý v main. Zde jsou binární balíčky grafických karet a ovladačů. Úroveň podpory je omezenější oproti main, protože vývojáři nemusí mít přístup k zdrojovým kódům. Komponenta universe obsahuje široký záběr softwaru, který může a nemusí mít restriktivní licenci, ale není podporovaný Ubuntu týmem. Toto umožňuje uživatelům instalovat různé druhy programů v rámci balíčkovacího systému Ubuntu, ale držet je odděleně od podporovaných balíčků v komponentách main a restricted. Nakonec existuje komponenta multiverse, která obsahuje nepodporované balíčky, nesplňující požadavky na svobodný software.

Neoficiální repozitáře Do Ubuntu samozřejmě můžete nainstalovat software i z neoficiálních repozitářů, tedy z takových, které nejsou spravovány firmou Canonical. Povětšinou se nachází na PPA (Personal Package Archive) serveru, který je také spravovaný firmou Canonical.

Není problém ani provozovat repozitář na vlastním serveru mimo PPA.

Alternativní zdroje softwaru Ubuntu podporuje i alternativní balíčky ze zdrojů jako snap, které jsou stejné pro všechny linuxové distribuce, které je podporují a jsou tedy univerzální na rozdíl od výše popsaných, které jsou určeny vždy jen pro určitou verzi Ubuntu.

Instalace ze zdrojového kódu Software, který není v žádném repozitáři, ale existují k němu zdrojové kódy, lze nainstalovat z těchto zdrojových kódů. Většinou stačí provést pár příkazů, ale liší se dle typu softwaru a jeho složitosti. Dnes je tento způsob málo používaný, ale dříve to byla jedna z mála cest, jak nainstalovat software, který nebyl v repozitářích.

Software nainstalovaný při instalaci Výchozí instalace Ubuntu obsahuje širokou paletu softwaru, mezi jinými LibreOffice, Firefox, Thunderbird, Transmission a pár jednoduchých her jako Sudoku nebo Miny. Další software lze nainstalovat přes aplikaci Ubuntu software, stejně tak jako přes jiné nástroje postavené na APT balíčkovacím systému. Dříve byl při instalaci systému nainstalované aplikace jako Evolution, GIMP, Pidgin a Synaptic, ty je dnes potřeba nainstalovat dodatečně z repozitářů.

Všechny aplikace instalované při instalaci systému jsou volně šiřitelné aplikace, pro které je i veřejně dostupný zdrojový kód. Každý uživatel si tak může zkontrolovat zdrojový kód aplikací, které používá, pokud k tomu má potřebné znalosti. Při instalaci lze rovnou nainstalovat i proprietární (uzavřené, bez dostupného zdrojového kódu) ovládače k hardwaru.

Výchozím správcem souborů je GNOME Files, dříve známý pod jménem Nautilus.

Zabezpečení Ubuntu se snaží na co největší míru zabezpečení hned po instalaci systému. Ve výchozím nastavení mají všichni uživatelé jen základní oprávnění a nemohou tak poškodit systém ani soubory a aplikace jiných uživatelů. Pro provádění administrátorských úkonů je sudo příkaz, který je dostupný jen pro nastavené uživatele.

Dalším zabezpečením je automatická blokace většiny portů z vnějšího prostředí. Integrovaný firewall umožňuje uživateli kontrolovat nastavení jednotlivých portů. Aplikace jsou kompilovány pomocí překladače GCC s pokročilými funkcemi jako PIE nebo buffer overflow protection, které poměrně hodně zvětšují zabezpečení za cenu minimální ztráty výkonu (jedná se o 0.01% u 64bitových systémů).

Ubuntu také podporuje šifrování celého pevného disku, případně jen domovského adresáře uživatele.

Instalace

Požadavky na hardware Desktopová verze Ubuntu momentálně podporuje architektury Intel IA-32 u které podpora končí s verzí 18.04 a AMD64. Neoficiálně jsou podporované i architektury PowerPC, IA-64 (Itanium) a PlayStation 3 (avšak Sony oficiálně přestalo podporovat operační systémy třetích stran na PS3 s firmwarem 3.21 vydaným 1. dubna 2010). Pro zapnutí desktopových efektů je potřebné podporované GPU.

Minimální požadavky na hardware Server Basic installation Desktop SystemRequirements Procesor (x86) 1 GHz 2 x 2 GHz Operační paměť 1 GB 4 GB Pevný disk (volné místo) 5 GB 25 GB Rozlišení 640 × 480 1 024 × 768

Live verze Systém lze nainstalovat z tzv. live verze systému, tedy z verze, která je vypálená na CD/DVD nebo umístěna na externí disk či flash disk a je spuštěna přímo z tohoto média bez nutnosti instalace systému. Uživatel tak může ihned systém začít používat. Pro vytvoření takového média je jen potřeba stáhnout ISO soubor ze stránek Ubuntu, vypálit jej na dané médium (nebo ho přenést v případě externího disku či flash disku pomocí patřičné aplikace) a nastartovat z tohoto médium systém. Z takto běžícího systému lze systém vyzkoušet a případně i nainstalovat

Instalace Instalace probíhá grafickou formou podobným stylem, jako v případě MS Windows. Uživatel tak nejprve nastaví základní údaje, jako jaký jazyk při instalaci chce použít, vybere své časové pásmo, vyplní údaje o uživateli, kterého chce vytvořit, připojí se k internetu pro možnost stažení nejnovějších aktualizací systému přímo při instalaci a samozřejmě vybere kam se má systém nainstalovat (na jaký disk a jeho oddíl).

Při instalaci lze vybrat i pokročilé možnosti, jako povolit instalaci proprietárních ovládačů, zapnout šifrování disku a podobně.

Pro instalaci lze zvolit i textový instalátor bez nutnosti spouštění live systému, tato možnost je hlavně pro pokročilé uživatele.

Historie a verze Ubuntu

Historie Ubuntu založil spolu se společností Canonical v roce 2004 Mark Shuttleworth. Ten se již dlouho předtím zabýval vývojem open source softwaru. Jeho hlavním tématem zájmu na tomto poli byl operační systém Debian a ekosystém kolem něj. Z Debianu později vzešel také jeho vlastní projekt, Ubuntu.

První verze nového systému s označením Ubuntu 4.10 Warty Warthog se pak objevila 20. října 2004. Umožnila uživateli mj. vyzkoušet si systém s některými omezeními, ve formě tzv. live-CD. Kromě toho na instalačním disku obsahovala aplikaci Wubi [ˈwuːbi] pro bezproblémovou a snadnou instalaci i případné odstranění systému přímo z prostředí MS Windows.

Verze jsou vydávány v rozmezí šesti měsíců, stejně jako GNOME – na rozdíl od Xandros, Linspire a Librane. Canonical zůstává věrný filozofii Debianu a používá v Ubuntu převážně svobodný software.

Ubuntu používá Debianí APT ke správě instalovaných balíčků. Ubuntu balíčky jsou založené na nestabilních balíčcích z Debianího repozitáře; ačkoliv nejsou vždy navzájem kompatibilní. Zakladatel Debianu Ian Murdock kritizoval Ubuntu v dubnu 2005 za tuto nekompatibilitu a za to, že se Ubuntu vzdaluje příliš na to, aby byla zachována kompatibilita. Chyby v Ubuntu jsou sledované přes webové rozhraní Launchpad, který je integrován s Bazaarem – software na kontrolu nových verzí.

Ve verzi 9.10 se součástí Ubuntu stala cloudová služba Ubuntu One, která poskytovala internetové úložiště o velikosti 5 GiB, obchod s hudbou Ubuntu One Music Store a několik dalších služeb.

Od verze 10.10 přibyla do Ubuntu možnost nákupu a instalace placeného softwaru přes instalační program Centrum softwaru. Zakoupený software je svázán s uživatelským účtem, takže je možné později přeinstalovat dříve zakoupené aplikace bez nutnosti platit za ně znovu.

Firma Canonical vyvíjela pro Ubuntu vlastní uživatelské rozhraní Unity, které se poprvé objevilo v netbookové edici Ubuntu 10.10. Poté, co bylo ohlášeno, že se v GNOME 3 bude používat GNOME Shell, bylo rozhodnuto o sjednocení netbookové a standardní verze. K tomu došlo v Ubuntu 11.04, které bylo jako první oficiálně vydáno s tímto rozhraním.

Canonical se v historii vývoje Ubuntu zabýval i mobilními zařízeními. Nejprve platformou Ubuntu Mobile, v roce 2008, která jako první přinesla podporu procesorové architektury ARM. Vývoj byl však záhy ukončen, přesto si Ubuntu novou platformu osvojilo a podporu těchto procesorů si ponechalo, přičemž se tato skutečnost ukázala jako velmi pozitivní, vzhledem k rychlému nástupu ARMu na trh se servery. Další zájem o mobilní zařízení získal Canonical počátkem roku 2012. Krátce po představení Ubuntu TV na CESu byl představen i projekt Ubuntu pro Android, jehož hlavním cílem bylo umožnit uživatelům Androidu používat plnohodnotné Ubuntu na zadokovaném telefonu. Canonical šel však ještě mnohem dále a 2. ledna 2013 představil projekt Ubuntu Phone, tedy kompletní náhradu Google Androidu, taktéž se schopností spustit plnohodnotné prostředí, když je telefon  dokovací stanici.

Dne 19. února 2013 byl představen další produkt Canonicalu, tentokrát Ubuntu Tablet. Ten vychází z o něco staršího konceptu Ubuntu Phone a přináší některé zajímavé funkce. souhrnně se tyto platformy označují jako Ubuntu Touch.

Vydané verze Ubuntu

Ubuntu 4.10 Warty Warthog náhled|Ubuntu 4.10 Warty Warthog, první existující verze Ubuntu vůbec