náhled Limita je matematická konstrukce vyjadřující, že se hodnoty zadané funkce nebo posloupnosti blíží libovolně blízko k nějakému bodu. Právě tento bod je pak označován jako limita. Tato skutečnost se u funkcí zapisuje a u posloupností .
Dle toho, zda se uvažuje o funkci nebo o posloupnosti, hovoříme o limitě funkce nebo limitě posloupnosti. Pojem limity lze definovat na reálných číslech, obecnější definice má smysl na libovolném metrickém prostoru a ještě obecnější definice na libovolném topologickém prostoru. Tam, kde má smysl více definic, jsou tyto definice ekvivalentní (například reálná čísla jsou metrickým i topologickým prostorem).
Limita funkce
Číslo je limitou funkce v bodě , jestliže pro libovolné existuje takové, že pro každé takové, že ( leží v prstencovém okolí bodu ) platí .
Limita posloupnosti
Číslo je limitou posloupnosti , jestliže pro libovolné existuje takové, že pro každé platí .
Limita v metrickém prostoru Prvek metrického prostoru s metrikou je limitou posloupnosti jeho prvků , právě když platí .
Limita v topologickém prostoru
Limita zobrazení mezi topologickými prostory a je v bodě definována jako takové, že pro každé okolí bodu existuje okolí bodu takové, že implikuje .
Dalším zobecněním limity posloupnosti, funkce i zobrazení jsou limity topologických sítíMichael C. Gemignani, Elementary topology, Courier Dover Publications, 1990 (strana 122, def. 3). Limita zobrazení nebo topologické sítě může být v obecném topologickém prostoru víceznačná. Platí však, že v Hausdorffově prostoru je tato limita jednoznačná, tj. každé zobrazení či topologická síť má nejvýše jednu limitu.
Nevlastní limita v nevlastním bodě Pokud pro libovolné číslo lze nalézt prvek posloupnosti, počínaje kterým jsou všechny hodnoty posloupnosti větší než , říkáme, že posloupnost roste nade všechny meze neboli že má nevlastní limitu . Obdobně se definuje nevlastní limita .
Pokud pro libovolné číslo lze nalézt okolí bodu , ve kterém má funkce hodnotu větší než , říkáme, že v okolí bodu funkce roste nade všechny meze neboli že má nevlastní limitu . Obdobně se definuje nevlastní limita .
Limitou tedy může být nejen reálné číslo, ale i nebo (rozšířené reálné číslo).
Pokud se hodnoty limity neliší od čísla o více než libovolné číslo , má funkce v nevlastním bodě vlastní limitu . Pokud jsou hodnoty limity větší než libovolné číslo , má funkce v nevlastním bodě nevlastní limitu . Obdobným způsobem lze definovat limitu v nevlastním bodě .
V každém z nevlastních bodů nebo může mít funkce vlastní limitu, nevlastní limitu nebo limita nemusí existovat. Příkladem funkce, která nemá limitu v žádném z bodů nebo , je funkce sinus.
Příklady
Funkce není v nule definovaná, ale má v ní limitu 1 (vlastní limita ve vlastním bodě) a v má limitu 0 (vlastní limita v nevlastním bodě). Funkce ani v nule limitu nemají. Totéž platí i o funkcích či , ovšem ty mají alespoň jednostranné limity: jejich pravostranná limita je a levostranná . Funkce a mají v nule limitu (nevlastní limita ve vlastním bodě). Funkce má v nule limitu 0 a v limitu nemá. Obě tato tvrzení platí i o funkci . Funkce má v limitu 0 (vlastní limita v nevlastním bodě) a v limitu .
Poznámky
Reference
Související články Limita funkce Limita posloupnosti Okolí (matematika)
Externí odkazy
Kategorie:Limity (matematika)