Morava (; ; ) je řeka ve střední Evropě, levý přítok Dunaje. Protéká stejnojmenným územím v Česku až po hranici mezi Rakouskem a Slovenskem. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech a na dolním toku část hranice mezi Českem a Slovenskem. Délkou toku na moravském území (284 km, tj. 80 % z celkové délky 354 km) a plochou povodí je v Česku po Vltavě a Labi třetí největší řekou. Povodí má rozlohu 26 658 km² (z toho 20 692,4 km² v Česku, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-Dyje-Rakouská Dyje-Thauabach/Thauaský potok (pramen: Allentsteig-Edelbach), dosahující délky 380 km. Největším městem ležícím na řece Moravě je Olomouc, řeka však tvoří také částečně hranici hlavního města Slovenska Bratislavy jako část hranice mezi Rakouskem a Slovenskem.
Název Základ jména Morava patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, a to na jejím dolním toku. Podle názvu řeky byla pojmenována historická země Morava, jejíž hydrologickou osu řeka tvoří,ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan; Lutterer, Ivan. Zeměpisná jména Československa. Praha : Mladá fronta, 1982. Str. 202. a rakouské území Moravské pole (Marchfeld).
Průběh toku Morava pramení na území České republiky a po celý horní a střední tok protéká tímto státem. Jeho východní část (Moravu a české Slezsko, tj. někdejší zemi Moravskoslezskou) přitom dělí přibližně na poloviny. Na soutoku s Dyjí Morava české území opouští a po zbytek svého toku tvoří hranici mezi Rakouskem a Slovenskem, než se nakonec vlévá do Dunaje na trojmezí bratislavské městské části Devín a dolnorakouských obcí Engelhartstetten a Hainburg an der Donau.
Horní tok
vlevo|náhled|Pramen Moravy pod vrcholem Králického Sněžníku|219x219pixelů Morava pramení pod vrcholem Králického Sněžníku na území obce Dolní Morava v katastrálním území Velká Morava, v nadmořské výšce 1380 m v upravené studánce. Hluboké údolí odděluje východní a západní hřbet pohoří Králického Sněžníku. V jižním úbočí Králického Sněžníku vytváří strmý žleb, kde přijímá několik potoků. Má zde charakter rychle mohutnícího horského potoka, níže pak říčky s rychlou čistou vodou. V Hanušovické vrchovině přibírá tři větší toky: Krupá, Branná a Desná. Pak protéká Mohelnickou brázdou, kde se do ní u Zábřehu vlévá Moravská Sázava.
Hornomoravský úval Poté Morava vstupuje do širokého Hornomoravského úvalu, kde přichází první meandrující úsek Litovelské Pomoraví. V tomto úseku se do Moravy vlévá Třebůvka, Oskava a Trusovický potok. Řeka dále protéká největším a metropolitním městem na Hané Olomoucí, kde se do ní zleva vlévá Bystřice, odvodňující Nízký Jeseník. Dále se od Tážal po Tovačov se po levé straně hlavního toku odděluje drobné odlehčovací rameno, zvané Morávka. Mezi Troubkami a Tovačovem se do Moravy vlévá největší levý přítok Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd, a zprava Blata a u Kojetína Valová, níže Haná a zleva Moštěnka.
Dolnomoravský úval náhled|Alegorická socha znázorňující řeku Moravu na zámku Hof na Moravském poli|318x318pixelů Mezi Kroměříží a Otrokovicemi protéká Morava průlomem skrz Vnější Západní Karpaty (mezi Chřiby a Vizovickou vrchovinou), zleva přijímá Dřevnici a vstupuje do Dolnomoravského úvalu, kde je osou Moravského Slovácka. Od Otrokovic po Rohatec je podél Moravy vybudován Baťův kanál. Mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem se nachází další meandrující úsek Osypané břehy, na území zvaném Moravská Sahara. U obce Rohatec začíná tvořit společnou česko-slovenskou státní hranici, kterou tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území města Lanžhot a celé Moravy (země), kde na česko-rakousko-slovenském trojmezí přijímá zprava svůj vůbec nejdelší přítok Dyji. Současný průběh tohoto hraničního úseku má Morava od roku 1977, kdy zde bylo dokončeno jeho narovnání a značné prohloubení, provedené v letech 1969–1977.http://www.chmu.cz/meteo/CBKS/sbornik02/klimanek.pdf Samotná hranice pak ještě několik desítek let zachovávala starou podobu a přecházela z jednoho břehu Moravy na druhý, než byla narovnána podle osy toku. V letech 1975–1989 došlo ještě k úpravě soutoku Moravy a Dyje.
Moravské pole Na soutoku s Dyjí opouští Morava území Česka a teče dále zhruba jižním směrem, kde až po soutok s Dunajem tvoří rakousko-slovenskou státní hranici. Ze slovenského levého břehu se do ní vlévají Myjava, Rudava a Malina, z rakouského pravého břehu Zaya. Rovina při nejspodnějším toku Moravy v Dolních Rakousích se nazývá Moravské pole (německy Marchfeld), na Slovensku s Moravou sousedí Záhorská nížina. náhled|238x238pixelů|Soutok Moravy a Dunaje pod Děvínem (SK)
Soutok Moravy a Dunaje Soutok Moravy a Dunaje je pod Devínským hradem v Devínské bráně, na hranici území bratislavské městské části Devín a rakouských obcí Engelhartstetten a Hainburg an der Donau. náhled|237x237pixelů|Soutok Moravy a Dyje (trojmezí A, SK a CZ)
Sídla na toku Seznam měst jimiž řeka Morava protéká
Hanušovice (první město od pramene – 2900 obyvatel, ve městě je soutok s levostrannými přítoky Krupou a Brannou). Mohelnice (9 572 obyvatel, ve městě je soutok s pravostranným přítokem Mírovkou) Litovel (9 689 obyvatel, ve městě je řada vedlejších ramen, město je známé jako "Hanácké Benátky") Olomouc (největší město ležící na Moravě – cca 100 tisíc lidí, ve městě je soutok s levostranným přítokem Bystřicí a několik umělých ramen) Tovačov (2 502 obyvatel, ve městě je soutok s levostranným přítokem Bečvou – největší levostranný přítok Moravy) Kojetín (5 790 obyvatel) Kroměříž (28 089 obyvatel, významné kulturní město s památkou UNESCO, město je známé jako "Hanácké Athény") Otrokovice (17 597 obyvatel, ve městě je soutok s levostranným přítokem Dřevnicí, ve městě začíná trasa Baťova kanálu) Napajedla (7 172 obyvatel) Staré Město (6 625 obyvatel, celé území města se nachází na pravém břehu Moravy naproti Uherskému Hradišti) Uherské Hradiště (24 933 obyvatel, téměř celé území města, s výjimkou čtvrti Rybárny, se nachází na levém břehu Moravy naproti Starému Městu) Kunovice (5 650 obyvatel, ve městě je soutok s levostranným přítokem Olšavou) Uherský Ostroh (4 277 obyvatel, v katastru města se od řeky odpojuje odlehčovací rameno Vnorory-Uherský Ostroh) Veselí nad Moravou (10 623 obyvatel, ve městě je soutok s levostranným přítokem Svodnice) Strážnice (5 361 obyvatel, ve městě je soutok s levostranným přítokem Velička) Skalica Hodonín (23 657 obyvatel, ve městě končí trasa Baťova kanálu) Holíč Gbely Lanžhot Marchegg (2 960 obyvatel, první a jediné rakouské město na řece Moravě) Bratislava (poslední město na řece Moravě, na území se nachází soutok s Dunajem), Morava protéká těmito okrajovými částmi: Devínska Nová Ves (1706 z 475 503 obyvatel) Devín (2071 z 475 503 obyvatel)
Přítoky Moravy náhled|Schéma významnějších přítoků řeky Moravy s jejich základními daty|488x488pixelů
Seznam přítoků (pouze významné toky dle vyhlášky č. 178/2012 Sb.) Krupá (Levostranný přítok – 19,5 km dlouhý) Branná (Levostranný přítok – 24,9 km dlouhý) Desná (Levostranný přítok – 43,4 km dlouhý) Moravská Sázava (Pravostranný přítok – 53,9 km dlouhý) Mírovka (Pravostranný přítok – 22,0 km dlouhý) Třebůvka (Pravostranný přítok – 48,4 km dlouhý) Malá voda/Mlýnský potok (Pravostranný kanál – 17,6 km dlouhý) Cholinka (Pravostranný kanál – 20,2 km dlouhý) Oskava (Levostranný přítok – 50,4 km dlouhý) Trusovický potok (Levostranný přítok – 30,0 km dlouhý) Bystřice (Levostranný přítok – 56,2 km dlouhý) Střední Morava/Mlýnský potok (Pravostranný kanál – 17,9 km dlouhý) Moravka (Levostranný kanál – 18,5 km dlouhý) Bečva (Levostranný kanál – 61,8 km dlouhý) Blata (Pravostranný kanál – 45,3 km dlouhý) Romže (Pravostranný kanál – 49,6 km dlouhý) Haná (Pravostranný kanál – 35,3 km dlouhý) Moštěnka (Levostranný kanál – 45,5 km dlouhý) Rusava (Levostranný kanál – 29,8 km dlouhý) Dřevnice (Levostranný kanál – 41,6 km dlouhý) Březnice (Levostranný kanál – 24,7 km dlouhý) Olšava (Levostranný kanál – 44,9 km dlouhý) Okluky (Levostranný kanál – 31.2 km dlouhý) Dlouhá řeka/Morávka (Pravostranný kanál – 25,3 km dlouhý) Odlehčovací rameno Moravy, Vnorovy -Uherský Ostroh (Pravostranný kanál – 4,6 km dlouhý) Syrovinka (Pravostranný kanál – 17,5 km dlouhý) Velička (Levostranný kanál – 40,2 km dlouhý) Radějovka (Levostranný kanál – 23,2 km dlouhý) Dyje (Pravostranný kanál – 314,5 km dlouhý) Zaya (P) Rudava (L) Malina (L)
Směrem od Uherského Ostrohu do Vnorov bylo vybudováno odlehčovací rameno Nová Morava. Do Moravy se u Bzence-Přívoz vlévá Syrovinka. U Strážnice Velička.
Vodní díla na Moravě Na Moravě se nenachází žádné přehrady, několik jejích přítoků sice disponuje přehradami (VN Dlouhé stráně, VN Bystřička nebo VN Nové Mlýny), ale řeka samotná nikoliv. Je zde však plánovaná VD Hanušovice.
Mimo to se na Moravě nachází 12 pohyblivých jezů a 14 pevných.
Pohyblivé jezy: Vnorovy, Veselí nad Moravou, Uherský Ostroh, Nedakonice, Kunovský les, Spytihněv, Bělov, Strž, Bolelouc, Olomouc, Nové Mlýny, Alojzov
Pevné jezy: Tážaly, Hynkov, Řimice, Moravičany, Mohelnice, Třeština, Háj, Lukavice, Kulíkův splav, Chromeč, Bartoňov, Ruda nad Moravou, Bohdíkov, Hanušovice
Malé vodní elektrárny Na řece Moravě je umístěno 31 MVE s instalovaným výkonem 14.528 MW (což pro představu je 45× menší než výkon elektrárny Dlouhé Stráně nebo 25× menší než vodní elektrárna Orlík).
Seznam MVE na řece Moravě
MVE Hodonín (1920 kW) MVE Veselí nad Moravou I. a II. (110+279 kW) MVE Spytihněv (4000 kW) MVE Bělov (1620 kW) MVE Strž (2800 kW) MVE Mlýn Kojetín (127 kW) MVE Lobodice (40 kW) MVE Věrovany (55 kW) MVE Nenakonice (40 kW) MVE Bolelouc (210 kW) MVE Tážaly (312 kW) MVE Hodolany (44 kW) MVE Nové Mlýny (500 kW) MVE Mohelnice (400 kW) MVE Háj (280 kW) MVE Bludov (110 kW) MVE Chromeč (170 kW) MVE Ruda nad Moravou (304 kW) MVE Aloisov (97 kW) MVE Hanušovice (420 kW) MVE Vlaské I. a II. (90+110 kW) MVE Mlýn Vojtíškov (111 kW) MVE Podlesí (30 kW) MVE Dolní Morava (75 kW) MVE Velká Morava I., II. a III. (95+69+30kW) MVE Horní Morava I. a II. (39 a 41kW)
Vodní režim náhled|Jez na Moravě poblíž Otrokovic náhled|Ústí Moravy do Dunaje|252x252pixelů Nejvyšší průtok má řeka na jaře. V létě její hladina klesá a opět stoupá na podzim díky dešťovým srážkám.
Hlásné profily místo říční km plocha povodí[km²] průměrný průtok (Qa)[m³/s] stoletá voda (Q100)[m³/s] Vlaské (Malá Morava) 331,20 96,55 1,88 72,5 Raškov (Bohdíkov) 322,80 349,79 6,29 189,0 Moravičany 272,80 1561,19 17,10 394,0 Hynkov (Příkazy) 251,14 2250,46 20,80 483,0 Olomouc – Nové Sady 232,30 3323,59 26,40 551,0 Kroměříž 193,70 7030,31 51,20 860,0 Spytihněv 169,20 7891,12 55,60 817,0 Strážnice 133,50 9145,84 59,30 790,0 Lanžhot 79,00 9721,81 61,10 791,0 ústí 0,00 26658,00 120,00
Povodně na MoravěSklenář, M. (2015). Povodně a záplavy na řece Moravě v průběhu staletí (Bakalářská práce). Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Zlín náhled|250x250pixelů|Povodeň 1997 - Uherské Hradiště
Povodně 1938 Povodeň v roce 1938 byla způsobena silným deštěm a bouřkami. Zasáhla hlavně Moravu a část Slezska a je považována za druhou nejhorší povodeň na řece Moravě, hned po té z roku 1997. Největší škody byly v povodí Svratky a Svitavy. I když průtoky nebyly tak vysoké jako v roce 1997, povodně byly podobné. Zprávy z té doby také zmiňují ztráty na životech.
Povodně 1941 Tato povodeň, na rozdíl od té v roce 1938, vznikla náhlým táním sněhu kvůli neobvyklému oteplení v březnu a také dešťovým srážkám. Byla to největší zimní povodeň na řece Moravě a v jejím povodí. Nejhorší situace byla na přítocích Moravy (Svratka a Svitava), ale řeka Bečva nebyla zasažena.
Povodně 1947