Zámeček je zaniklý barokní objekt v Hradci Králové, který stál na kopci svatého Jana v dnešní městské části Třebeš. Památka zanikla v roce 1978 a její existenci dnes připomínají četná toponyma v blízkém okolí.
Historie Zámeček byl postaven na kopci svatého Jana, který se v minulosti nazýval také Na Vinici (protože zde hradečtí měšťané pěstovali víno), Na Konstanci (podle blízkého kostela) či Na Poušti. Na kopci stojí od počátku 16. století kostel svatého Jana Křtitele (dříve také kostel Mistra Jana Husa), u kterého byl zřízen hřbitov. V 18. století žil poblíž kostela poustevník.
Na místě budoucího zámečku stál v minulosti menší domek (patrně viniční) zvaný tvrz či tvrzka. Ten vyženil hradecký radní, pozdější primas a zemský chirurg František Arnošt Pichler od vdovy Anny Bláhové. Domek je zmiňován v roce 1699, kdy do něho pozval F. A. Pichler po vysvěcení zvonů ve zvonici u kostela svatého Jana generálního vikáře a další hosty na oběd. Krátce poté, na počátku 18. století, nechal F. A. Pichler na místě starého domku vystavět barokní rezidenci. Přesná data neznáme, přímou zmínku máme dochovanou až ze závěti F. A. Pichlera z roku 1719, ve které odkazuje majetek včetně Zámečku na kopci svatého Jana druhé manželce Terezii Dynkové a nevlastnímu synovi Josefu Benediktu Bláhovi. J. B. Bláha byl později radním a primasem v Hradci Králové, patrně stavbu Zámečku kompletně dokončil.
V roce 1722 se na Zámečku u J. B. Bláhy zastavil na oběd před svou intronizací nový biskup Václav František Košínský z Košína, druhý den po intronizaci byl na jeho oslavu uspořádán na Zámečku ohňostroj, který nový biskup sledoval ze své rezidence. Před rokem 1738 prodala rodina Bláhů Zámeček novému majiteli, hradeckému měšťanovi Jiřímu Procházkovi. Dům ještě týž rok odkázal v závěti své manželce Františce. Ta se po smrti Jiřího Procházky provdala za rychtáře ze Dvora Králové nad Labem a již jako Terezie Bergerová prodala v roce 1778 Zámeček hradeckému měšťanu italského původu Františku Morattiovi a jeho manželce Voršile.
V roce 1778 během války o bavorské dědictví byl Zámeček přeměněn na polní lazaret. František de Paula Švenda, hradecký duchovní a historiograf, který v té době sloužil jako duchovní správce na Novém Hradci Králové, v Zámečku zaopatřil 287 zraněných, na hřbitově pak pohřbil 15 zemřelých vojáků. Poté byl Zámeček přeměněn na útulek pro vojenské invalidy.
Hradecký měšťan František Moratti s manželkou v roce 1797 Zámeček prodali guberniálnímu radovi Podivínu z Höpfingenu spolu s přilehlým dvorem na jižním svahu kopce a dalším zázemím. V roce 1810 dům prodal generálovi jezdectvu ve výslužbě Rudolfovi Ottovi z Ottensteinu. Po smrti Rudolfa Otty v roce 1811 a následně vdovy po generálovi v roce 1824 přebral Zámeček plukovník Karel Otto, synovec bezdětného Rudolfa Otty. V té době začala být v prostorách objektu provozována hospoda. Majitelé objektu se poté rychle střídali. Na Zámeček zavítal v roce 1836 během své cesty na korunovaci v Praze také císař Ferdinand I. Dobrotivý, který spolu s manželkou Marií Annou Savojskou z oken Zámečku obdivoval výhled na Hradec Králové.
V roce 1866, po bitvě u Hradce Králové, se v hostinci v objektu Zámečku stravovali pruští vojáci.
Od roku 1873 se majiteli Zámečku stala rodina Waldekova. První majitelkou byla Emílie Waldeková, rozená Kemlinková, vnučka dlouholetého hradeckého purkmistra Aloise Kemlinka. Ta se v roce 1843 provdala za nadporučíka Viléma Waldeka, člena původem židovské rodiny, jejichž několik členů se stalo úspěšnými podnikateli (například František Waldek, bratr Viléma Waldeka). Vilém Waldek byl spolu s manželkou spolumajitelem objektu.Waldek, Petr. Dějiny a působení rodiny Waldeků na Vimpersku a Královéhradecku v letech 1848 - 1945 . Hradec Králové, 2028 [cit. 2026-01-26]. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Martina Bolom – Kotari, Ph. D. Dostupné online. V roce 1878 byla uzavřena hospoda v objektu a nová byla otevřena v usedlosti na jižním svahu kopce, která také patřila rodině Waldeků. Nazývána byla Halounkova hospoda.
Poslední desetiletí před demolicí Po smrti Emílie a Viléma Waldeků připadl v roce 1910 Zámeček do rukou tří synů (Viléma, Emila a Františka Waldekových). František Waldek v objektu Zámečku otevřel expozici věnovanou zbraním a vojenským předmětům z války 1855, kterou později prodal hradeckému muzeu. Rodina Waldeků následně v první polovině 20. století objekt využívala k rekreaci. Objekt však pozvolna začal chátrat a dočkal se pouze menších oprav. Později začal narůstat počet trhlin, především na jižní a jihovýchodní stěně fasády.
V roce 1950 byl Bytovým podnikem v Hradci Králové stav budovy označen za kritický a bylo doporučeno vystěhování rodiny Kmochovi (spřízněná s Waldeky, která dům trvale obývala). V roce 1951 se uvažovalo o rekonstrukci a budoucím využití budovy. Následně probíhaly spory mezi rodinou Waldeků a státní správou, pod kterou se snažil budovu získat Vilém Waldek. I přes nepříznivý stav vyhodnotila Státní památková správa jako stavbu velmi významnou a působivě položenou. Uvažovalo se o zřízení přírodovědné expozice muzea, botanické zahrady, městské galerie nebo restaurace s ubytováním, což se zdálo památkové péči jako nejvhodnější řešení. Ještě v roce 1958 se vážně uvažovalo o opravení a zachování památky, pro tyto účely byly dokonce z Ministerstva školství a kultury ČSR vyčleněny finance na opravu objektu. Spory mezi městem a dědici Waldekovými však vedly k tomu, že k majetkovému předání nedošlo a objekt chátral dále.
V 60. letech proběhly pokusy o darování objektu různým institucím, stav objektu však již byl kritický a žádná ze stran o budovu nakonec neměla zájem. V roce 1970 již hrozilo zřícení klenby schodiště, proto byla budova podepřena a byly provedeny další zabezpečovací práce. Normalizace v 70. letech nepřála památkám včetně Zámečku, pracovníci ONV a městského národního výboru konstatovali, že náklady na rekonstrukci značně převyšují hodnotu objektu. V roce 1972 bylo následně rozhodnuto o odkoupení objektu městem a jeho následné demolici. Samotná demolice objektu proběhla dne 2. července 1978.
Odkazy
Reference
Související články
Zaniklé stavby v Hradci Králové Kostel sv. Jana Křtitele (Třebeš) Hřbitov Zámeček
Kategorie:Zaniklé stavby v Hradci Králové Kategorie:Barokní stavby v Královéhradeckém kraji Kategorie:Zbořeno 1978 Kategorie:Postaveno v 18. století Kategorie:Třebeš