Arsenij (světským jménem: Antonij Iljič Ivaščenko; 1831 Šamivka – 3. března 1903 Novgorod) byl ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve, církevní historik, biskup kirillovský a vikář novgorodské eparchie.

Život Narodil se v lednu 1831 ve vesnici Šamivka Chersonské gubernie do rodiny kněze.

Absolvoval Chersonský duchovní seminář, po kterém byl přijat na Kyjevskou duchovní akademii. Dne 5. července 1853 byl postřižen na monacha. Téhož roku, 21. července, přijal diákonské svěcení a 16. srpna svěcení kněžské. Stal se inspektorem Oděského duchovního učiliště.

Od 14. června 1854 vyučoval na Volyňském duchovním semináři.

Dne 24. března 1859 byl jmenován přednášejícím na Voroněžském duchovním semináři, kde později vykonával funkci inspektora s povýšením na igumena. Roku 1868 přešel do funkce rektora Polockého duchovního semináře v hodnosti archimandrity.

Roku 1872 byl povolán do jako člen Komise duchovní cenzury v Petrohradě.

Roku 1886 byl jmenován představeným moskevského Zaikonospasského monastýru. Toto jmenování úspěšně využil ke studiu řeckých rukopisů v moskevské synodální knihovně.

Rozhodnutím Nejsvětějšího synodu a cara byl 30. května 1893 v chrámu svatého Izáka v Petrohradě rukopoložen na biskupa kaširského a vikáře tulské eparchie, ale 18. prosince byl převeden do funkce biskupa kirillovského a vikáře novgorodské eparchie.

Literární dílo otce Arsenija bylo velmi rozsáhlé a zaměřovalo se především na dějiny pravoslavné církve na Blízkém východě a na pobřeží Středozemního moře. Mnoho jeho prací bylo publikováno v ruskojazyčných církevních časopisech, v Žurnal ministerstva národního osvěty a v Kyjevská starina.

V letech 1869–1871 vyšly dvě vydání díla nazvaného „Letopis církevních událostí“, které představovalo chronologický přehled významných událostí církevních dějin od Narození Krista až do roku 1879 (ve druhém vydání). Autor při jeho sestavení využíval nejen tištěné, ale i rukopisné prameny z archivu Nejsvětějšího synodu.

Biskup Arsenij byl rovněž čestným členem Kazaňské duchovní akademie (1897). O jeho učenosti se v tisku objevila výmluvná charakteristika: „…Udělal pro dějiny církve tolik, že jeho dílo by stačilo na vědeckou reputaci dvaceti biskupů…“

Zemřel 3. března 1903 v Novgorodu.

Odkazy Reference

Kategorie:Muži Kategorie:Biskupové Ruské pravoslavné církve Kategorie:Ukrajinští pravoslavní duchovní Kategorie:Narození v roce 1831 Kategorie:Narození v Chersonské oblasti Kategorie:Úmrtí 3. března Kategorie:Úmrtí v roce 1903 Kategorie:Úmrtí ve Velikém Novgorodě